Chtěl létat, místo toho fotil české válečné piloty. Jeho kniha Peruť 312 čekala na vydání 70 let

Po dlouhých 70 letech od svého vzniku vyšla kniha Peruť 312 fotografa Ladislava Sitenského, který za války působil u britského vojenského letectva. Titul, který nese název podle proslulé 312. československé stíhací perutě, měl původně vyjít už roku 1948, ale únorový komunistický převrat tomu zabránil. Vydání knihy doprovází také výstava Sitenského fotografií v pražské Galerii Lucerna.

Ladislav Sitenský (1919–2009) fotografoval od mládí a nafotil statisíce snímků. Jeho tvorba je nejvíce spjata s působením československých letců v Británii. Sitenského fotografie ze života pilotů patří k nejpůsobivějším dokladům této důležité epizody českých a slovenských dějin.

Zůstal na zemi, aby fotil

Fotografovat začal Sitenský už na gymnáziu a první velký úspěch zažil se snímky, které pořídil v září 1937 na pohřbu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1938 začal studovat architekturu a ještě v březnu 1939 nafotil příjezd německé armády do Prahy.

Po vypuknutí války se přihlásil do československé zahraniční armády. Původně chtěl být sám pilotem, ale generál Karel Janoušek rozhodl, že ho pro jeho fotografické dovednosti nechá u pozemního personálu.

3 minuty
Kniha Peruť 312 čekala na vydání 70 let
Zdroj: ČT24

Sitenský tak nafotil stovky snímků Čechoslováků bojujících na západní frontě. K technickým otázkám fotografování přistupoval jako autodidakt po svém. Tvrdil například, že lze fotografovat v protisvětle, což dalo jeho snímkům letců, mechaniků a jejich okřídlených strojů typický ráz.

Peruť ve stoupě

Po únoru 1948 Sitenského podobně jako objekty jeho fotografií zasáhla zvůle nastupujícího režimu. Dopadl ale lépe než mnozí piloti, kteří museli strávit roky ve věznicích. Jeho reprezentativní kniha o 312. peruti britského Královského letectva nicméně skončila ve stoupě.

Tiskařům se podařilo zachránit a svázat jen několik výtisků, z nichž se staly vysoce ceněné sběratelské exempláře. Po 50 letech se autorovi náhodou vrátila také maketa knihy, kterou kdosi nalezl v popelnici v Českých Budějovicích. Fakticky prvního vydání se tak publikace dočkala teprve nyní díky péči dědiců Ladislava Sitenského a nakladatelství Mladá fronta.

Na fotografiích tak znovu ožívají příběhy hrdinů 312. stíhací perutě, jakými byli třeba Alois Vašátko nebo Josef Stehlík. „To byla peruť leteckých stíhacích es, protože většinu jejího zakládajícího personálu tvořili letci, kteří byli mimořádně úspěšní v prohrané bitvě o Francii, ze které si vezli do Velké Británie skoro sto leteckých vítězství,“ upozorňuje vojenský historik Jiří Rajlich, který knihu doplnil svým komentářem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026
Načítání...