Chaunův „mrtvý student“ vypovídá

Praha - Česká televize v den výročí odvysílá mimo jiné dokument Igora Chauna nazvaný Mrtvý student, který se nikdy nenarodil. Dokument přináší svědectví Jany Strunecké, která se na Národní třídě pohybovala v blízkosti důstojníka Státní bezpečnosti Ludvíka Zifčáka. Ten při policejním zásahu na Národní třídě předstíral mrtvého studenta. V dokumentu zazní i Zifčákova verze událostí.

„Za Zifčákem jsme vyjeli na Bruntálsko a on se s námi bavil. Je to pochopitelně stěžejní výpověď v dokumentu. Jestliže já osobně vnímám život jako jakousi směs absurdity, humoru a reality, tak podobný klíč jsme se pokusili uplatnit i při tvorbě tohoto dokumentu,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 režisér dokumentu Igor Chaun.

„Je to natočené klasickou Chaunovskou metodou. On sám je průvodcem, v tomto případě velmi zasvěceným průvodcem a hlavně velmi empatickým. Nejenom, že na Národní třídě byl, ale také si dal práci vcítit se do pocitů Jany Strunecké, tehdy Matějkové, která se náhle ocitla v pozici 'spolupracovnice' agenta StB, kterého ale znala jako studenta Milana Růžičku z Ostravy. Byla svědkyní celého jeho jednání, nejenže mu pomáhala s pozvánkami, ale sledovala ho od Albertova až na Národní třídu a pak ještě jela za ním do Nemocnice Na Františku. O těchto událostech mluví poprvé po 20 letech, protože to pro ni nebylo nic příjemného,“ doplnil režiséra spoluautor scénáře Jaroslav Veis. 

8 minut
Igor Chaun a Jaroslav Veis hosty Studia 6
Zdroj: ČT24

„My jsme se i pokusili o drobnou rekonstrukci na Národní třídě, na kterou nám poskytla Česká televize menší rozpočet, takže jsme asi o počtu patnácti lidí vytvořili jakýsi výsek oné reality. Možná se nám podařilo odkrýt nové, malé, drobné nitky, ale spíše jsme se snažili vytvořit obraz doby a ukázat lidské bytosti, které byly hybnými silami toho velmi zvláštního příběhu o mrtvém studentovi. Osobně jsem užasl, když v průběhu natáčení vyplula na povrch možnost, že na Národní třídě skutečně byli mrtví studenti, že StB měla připravenou krycí variantu zastíracího manévru v podobě fámy o Martinovi Šmídovi, aby se odvedla pozornost. Mezitím se prý antidatovala úmrtí a podobně. Z filmařského hlediska bylo zajímavé to, že tak v polovině natáčení se nám sešli asi tři respondenti, kteří nám jednohlasně tyto události potvrzovali. Já jsem tehdy propadl přesvědčení, že po 20 letech konečně odhalíme skrytou skutečnost. Ale pak, když jsme poctivě šli za jednotlivými osudy údajně zemřelých studentů, zjistili jsme, že pravděpodobně, a chci tomu opravdu věřit, žádné takovéto hrůzné tajemství v pozadí 17. listopadu není,“ přiblížil průběh natáčení Chaun. 

Scénář stěžejního dokumentu celého večera napsal Jaroslav Veis s Janou Struneckou, klíčovou svědkyní průvodu 17. listopadu. Jana se shodou okolností ocitla ve dnech před 17. listopadem blízko studenta Milana Růžičky. V té době ještě nikdo netušil, že ve skutečnosti je to důstojník Státní bezpečnosti Ludvík Zifčák. Právě mýtus mrtvého studenta zahájil sametovou revoluci v té podobě, v jaké ji známe. Film dává prostor spekulacím okolo vlivu StB na tehdejší události, včetně konspirační teorie o spiknutí starých a nových elit, pátrá po stopách Drahomíry Dražské, která přinesla zprávu o mrtvém studentovi, a konfrontuje je s postoji dalších klíčových svědků. Průvodcem dokumentu bude sám režisér a zároveň aktér tehdejších událostí Igor Chaun.

Mrtvý student, který se nikdy nenarodil / v dokumentu vystupují:

Václav Bartuška, studentský vůdce

Marek Benda, bývalý student, aktivista

Pavel Lagner, student DAMU, který „vymyslel“ revoluci

Mirka Litomiská, byla v kontaktu s Drahomírou Dražskou

Lída Rakušanová, novinářka a reportérka Svobodné Evropy, která zprávu o mrtvém studentovi odvysílala

Jana Strunecká, bývalá opoziční aktivistka, šla v čele průvodu se Zifčákem

Jaroslav Šabata, disident

Petr Uhl, disident, zprávu o smrti studenta oznámil světové veřejnosti

Jitka Vodňanská, lékařka Drahomíry Dražské

Ludvík Zifčák, poručík StB, který zavedl průvod na Národní třídu a pak předstíral mrtvého studenta

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 3 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 3 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 4 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 14 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...