Cesta do hlubin filmařovy duše. Letní filmová škola vyučuje Triera, Bergmana i muzikál

V Uherském Hradišti se příznivci kinematografie mohou opět doučovat z filmu. Od 27. července do 5. srpna tu má otevřeno Letní filmová škola. „Provedeme vás filmovou džunglí,“ slibuje motto 44. ročníku této největší nesoutěžní filmové přehlídky. Narazit v ní lze letos na režiséry (a)nebo tvorbu Larse von Triera, Mikea Leigha či Ingmara Bergmana. Program prolétne také historii české kinematografie a amerického muzikálu, odskočit si je možné i do virtuální reality. Letošní festival blíže v rozhovoru představila programová ředitelka Iva Hejlíčková.

Novinkou LFŠ je sekce Ikona, která chce představovat kultovní režiséry. Jako prvního jste vybrali dánského režiséra Larse von Triera, proč zrovna jeho?

Nabízelo se to, protože Trier letos uvedl nový film. Nicméně nakonec nastal trochu paradox, mysleli jsme,  že novinkou celá přehlídka vyvrcholí, ale bohužel festivalová strategie mezinárodního majitele práv nám snímek nedovoluje hrát. Ale to nevadí, jde nám především o přiblížení, jak se filmová ikona ikonou stala, jak se formoval styl takového tvůrce. Tzn. že promítáme jeho školní filmy, reklamy, videoklipy.

Jak se vám podařilo všechny tyto materiály získat?

Můžeme mít nakoukáno, načteno, mít nějaký názor, ale přítomnost někoho, kdo tvůrce osobně zná, sleduje jeho vývoj, je lepší. Proto jsme oslovili pana profesora Shepelerna z kodaňské univerzity, který nám pomohl program sestavit a i získat poměrně raritní materiály.

Další velké filmařské jméno, s nímž se návštěvníci LFŠ seznámí, je Ingmar Bergman. Letos slavíme sto let od jeho narození, je to právě ten důvod, proč jeho tvorbu letos uvádíte?

Samozřejmě je to jeden z důvodů. Druhým je ten, že ke stému výročí Švédové všechny Bergmanovy filmy zrestaurovali, tzn. že máme možnost hrát jeho snímky z nejlepších kopií. Podařilo se nám také pozvat Katinku Faragó, která byla asistentkou Ingmara Bergmana.

Sám Ingmar Bergman už na Filmovku dorazit nemůže, máte tu letos ale jiné velké hvězdy, jak české, tak zahraniční. Prozradíte, s kým se na festivalu návštěvníci můžou potkat?

Už přijeli dva zajímaví, byť ne tak obecně známí tvůrci. Íránský režisér Bahman Ghodabi a chilský režisér Alejandro Fernández Almendras. Ze známějších osobností přijede Iva Janžurová, která zde dostane výroční cenu, Josef Somr a především režisér Mike Leigh.

44. LFŠ zahájí drama Bahmana Ghobadiho Želvy mohou létat. První film natočený v Iráku po pádu Saddáma Husajna
Zdroj: ČT

Mohou návštěvníci, kteří se sami věnují filmu, od hostů LFŠ pochytit něco z praxe? 

Jednak po projekci následuje diskuse, kde se diváci mohou ptát, jednak má každý z tvůrců svou masterclass. Ale hlavně – LFŠ je takový festival, že když tu tvůrce potkáte někde na kafi, tak si klidně přisednete a zeptáte se, co vás zajímá. 

Letos slaví český film 120. výročí. Jak toto výročí zohlední LFŠ?

Národní filmový archiv zdigitalizoval filmy Jana Kříženeckého, tedy návštěvníci budou mít unikátní možnost vidět úplně první české snímky. Dále v letním kině procházíme dějinami filmu, vybrali jsme z každé dekády nějaký mimořádný titul tak, aby byli postupně zastoupeni všichni zásadní čeští tvůrci. A pak tu máme i zajímavé a podstatné filmové novinky. 

Filmovka blíže představuje žánr muzikálu. Co nás čeká?

Téma muzikálu je třeba zúžit, protože jinak by to bylo strašně bezbřehé. A protože muzikál je v podstatě typický americký žánr – už jenom proto, že právě Amerika byla první zemí, kde se ve velké míře rozšířila zvuková kina –, tak jsme si vybrali americký muzikál z pohledu vývoje choreografie. Nejstarší film, který promítáme, je The Broadway Melody z roku 1929 – první zvukový snímek, který dostal Oscara za nejlepší film. A přes Zpívání v dešti či Svět valčíků s Fredem Astairem se dostaneme až do současnosti, k filmům Chicago a Hairspray.

V letošním programu je také sekce věnovaná virtuální realitě. Co si pod tímto tématem máme na filmovém festivalu představit?

Ještě před pár lety byla virtuální realita technická atrakce, ale teď je zajímavá tím, že vznikají speciální filmy přímo pro ni. Nejdříve to byly dokumenty, dneska už se točí i hrané snímky. Diváci budou moci jít do speciálního prostoru, nasadit si brýle a ponořit se do dobrodružství úplně nového světa.

LFŠ odkazuje názvem ke vzdělávání. Jak chce kromě zmíněných masterclass letošní ročník diváky vzdělávat?

Každá sekce je koncipovaná tak, aby měla nějakou logiku, postihovala určitý vývoj. Každý film je uveden odborným lektorským úvodem, který titul zasadí do společenských, kulturních souvislostí, a navíc skoro každá sekce má ještě doplněk v podobě přednášky, besedy s odborníky a tak dále. Snažíme se tedy zvolená témata prozkoumat do hloubky a v souvislostech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...