Cesta do hlubin filmařovy duše. Letní filmová škola vyučuje Triera, Bergmana i muzikál

V Uherském Hradišti se příznivci kinematografie mohou opět doučovat z filmu. Od 27. července do 5. srpna tu má otevřeno Letní filmová škola. „Provedeme vás filmovou džunglí,“ slibuje motto 44. ročníku této největší nesoutěžní filmové přehlídky. Narazit v ní lze letos na režiséry (a)nebo tvorbu Larse von Triera, Mikea Leigha či Ingmara Bergmana. Program prolétne také historii české kinematografie a amerického muzikálu, odskočit si je možné i do virtuální reality. Letošní festival blíže v rozhovoru představila programová ředitelka Iva Hejlíčková.

Novinkou LFŠ je sekce Ikona, která chce představovat kultovní režiséry. Jako prvního jste vybrali dánského režiséra Larse von Triera, proč zrovna jeho?

Nabízelo se to, protože Trier letos uvedl nový film. Nicméně nakonec nastal trochu paradox, mysleli jsme,  že novinkou celá přehlídka vyvrcholí, ale bohužel festivalová strategie mezinárodního majitele práv nám snímek nedovoluje hrát. Ale to nevadí, jde nám především o přiblížení, jak se filmová ikona ikonou stala, jak se formoval styl takového tvůrce. Tzn. že promítáme jeho školní filmy, reklamy, videoklipy.

Jak se vám podařilo všechny tyto materiály získat?

Můžeme mít nakoukáno, načteno, mít nějaký názor, ale přítomnost někoho, kdo tvůrce osobně zná, sleduje jeho vývoj, je lepší. Proto jsme oslovili pana profesora Shepelerna z kodaňské univerzity, který nám pomohl program sestavit a i získat poměrně raritní materiály.

Další velké filmařské jméno, s nímž se návštěvníci LFŠ seznámí, je Ingmar Bergman. Letos slavíme sto let od jeho narození, je to právě ten důvod, proč jeho tvorbu letos uvádíte?

Samozřejmě je to jeden z důvodů. Druhým je ten, že ke stému výročí Švédové všechny Bergmanovy filmy zrestaurovali, tzn. že máme možnost hrát jeho snímky z nejlepších kopií. Podařilo se nám také pozvat Katinku Faragó, která byla asistentkou Ingmara Bergmana.

Sám Ingmar Bergman už na Filmovku dorazit nemůže, máte tu letos ale jiné velké hvězdy, jak české, tak zahraniční. Prozradíte, s kým se na festivalu návštěvníci můžou potkat?

Už přijeli dva zajímaví, byť ne tak obecně známí tvůrci. Íránský režisér Bahman Ghodabi a chilský režisér Alejandro Fernández Almendras. Ze známějších osobností přijede Iva Janžurová, která zde dostane výroční cenu, Josef Somr a především režisér Mike Leigh.

44. LFŠ zahájí drama Bahmana Ghobadiho Želvy mohou létat. První film natočený v Iráku po pádu Saddáma Husajna
Zdroj: ČT

Mohou návštěvníci, kteří se sami věnují filmu, od hostů LFŠ pochytit něco z praxe? 

Jednak po projekci následuje diskuse, kde se diváci mohou ptát, jednak má každý z tvůrců svou masterclass. Ale hlavně – LFŠ je takový festival, že když tu tvůrce potkáte někde na kafi, tak si klidně přisednete a zeptáte se, co vás zajímá. 

Letos slaví český film 120. výročí. Jak toto výročí zohlední LFŠ?

Národní filmový archiv zdigitalizoval filmy Jana Kříženeckého, tedy návštěvníci budou mít unikátní možnost vidět úplně první české snímky. Dále v letním kině procházíme dějinami filmu, vybrali jsme z každé dekády nějaký mimořádný titul tak, aby byli postupně zastoupeni všichni zásadní čeští tvůrci. A pak tu máme i zajímavé a podstatné filmové novinky. 

Filmovka blíže představuje žánr muzikálu. Co nás čeká?

Téma muzikálu je třeba zúžit, protože jinak by to bylo strašně bezbřehé. A protože muzikál je v podstatě typický americký žánr – už jenom proto, že právě Amerika byla první zemí, kde se ve velké míře rozšířila zvuková kina –, tak jsme si vybrali americký muzikál z pohledu vývoje choreografie. Nejstarší film, který promítáme, je The Broadway Melody z roku 1929 – první zvukový snímek, který dostal Oscara za nejlepší film. A přes Zpívání v dešti či Svět valčíků s Fredem Astairem se dostaneme až do současnosti, k filmům Chicago a Hairspray.

V letošním programu je také sekce věnovaná virtuální realitě. Co si pod tímto tématem máme na filmovém festivalu představit?

Ještě před pár lety byla virtuální realita technická atrakce, ale teď je zajímavá tím, že vznikají speciální filmy přímo pro ni. Nejdříve to byly dokumenty, dneska už se točí i hrané snímky. Diváci budou moci jít do speciálního prostoru, nasadit si brýle a ponořit se do dobrodružství úplně nového světa.

LFŠ odkazuje názvem ke vzdělávání. Jak chce kromě zmíněných masterclass letošní ročník diváky vzdělávat?

Každá sekce je koncipovaná tak, aby měla nějakou logiku, postihovala určitý vývoj. Každý film je uveden odborným lektorským úvodem, který titul zasadí do společenských, kulturních souvislostí, a navíc skoro každá sekce má ještě doplněk v podobě přednášky, besedy s odborníky a tak dále. Snažíme se tedy zvolená témata prozkoumat do hloubky a v souvislostech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
před 25 mminutami

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
před 21 hhodinami

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
včera v 07:30

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025

Je to skladba od AI, nebo ne? Rozdíl nepoznalo v průzkumu 97 procent lidí

Pro posluchače je téměř nemožné rozlišit mezi hudebními skladbami plně vygenerovanými pomocí umělé inteligence od hudby vytvořené lidmi. Vyplývá to z průzkumu, který pro francouzskou streamovací platformu Deezer provedla sociologická agentura Ipsos. Vyšel v době, kdy se na vrchol žebříčku Billboard v USA poprvé dostala country skladba generovaná AI.
13. 11. 2025
Načítání...