Česká filharmonie zahajuje 128. sezonu. S Dvořákem vyjede do světa, doma připomene Smetanu

Nahrávám video

Česká filharmonie ve středu zahajuje novou, 128. sezonu. V Rudolfinu během tří zahajovacích koncertů zazní výlučně hudba Antonína Dvořáka. Vystoupení je prologem k Roku české hudby, ale i připomenutí dvou set let od narození Bedřicha Smetany.

Antonínu Dvořákovi patří začátek sezony mimo jiné proto, že v roce 1896 dirigoval úplně první koncert České filharmonie, vysvětluje její generální ředitel David Mareček. Filharmonie pro zahájení nové sezony vybrala Dvořákovu koncertní předehru V přírodě, koncert pro housle a orchestr a moll, v němž se představí německo-americký houslista Augustin Hadelich, a osmou symfonii G dur. Vystoupení povede šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov.

Uplynulou sezonu Mareček vnímá jako úspěšnou, protože se do sálů vrátili diváci, a věří, že ta 128. bude výjimečná – mimo jiné proto, že bude spjata s Rokem české hudby a také dvoustým výročím narození Bedřicha Smetany. Nynější zahajovací koncerty má za jakýsi prolog k dění v příštím roce.

Česká filharmonie chystá operu Libuše, v zahraničí se pak předvede s Dvořákovými skladbami – vyjede na jarní asijské turné, v létě pak plánuje koncerty po Evropě. „Rok 2024 uzavřeme z New Yorku. Z toho máme velkou radost, protože po dlouhé době vystoupíme hned třikrát v Carnegie Hall a budeme tam hrát tři různé programy. Bude to průřez českou hudbou se slavnými sólisty – na cello vystoupí Yo-yo Ma, na housle Gil Shaham a na klavír Daniil Trifonov,“ vyjmenovává Mareček.

Připomíná, že v New Yorku nepůjde jen o vystoupení České filharmonie, americkým divákům se představí také Pražský filharmonický sbor či Pavel Haas Quartet. „Bude to takový český festival v New Yorku,“ říká Mareček.

Nadcházející sezonu Česká filharmonie pozve řadu hostujících hudebníků, Mareček vyzdvihl dva debuty. Britský dirigent s italskými kořeny Antonio Pappano povede koncert k výročí sametové revoluce a českým divákům se představí také ruský dirigent Tugan Sochijev, jenž se po ruské invazi na Ukrajinu vzdal místa v moskevském Velkém divadle. Únorové koncerty v Rudolfinu přijede dirigovat Simon Rattle, který už s filharmonií spolupracoval před deseti lety.

Novinky jsou spjaty také právě s Rudolfinem. To prochází rekonstrukcí vnitřních prostor a Mareček se těší zejména na úpravy zvenčí: „To bude střešní terasa, máme projekt, který ji zpřístupní veřejnosti. Je to jeden z nejhezčích výhledů na Prahu,“ komentuje s tím, že finance už se podařilo díky mecenášům a sponzorům zajistit, termín otevření terasy zatím ale známý není.

Dvě stě let Smetany

V rámci projektu Smetana200, který má příští rok připomenout významného skladatele, ministerstvo kultury rozdělí 200 milionů korun, jeho součástí budou nastudování jevištních a koncertních děl, muzikologická konference či celorepubliková taneční soutěž. Jedním z cílů projektu je i větší propagace Smetany v zahraničí.

Dle Marečka se dostane na všechny – nejen na velké, regionální a menší soubory, ale i na ty amatérské. „Cílem programu je, aby nejenom Smetanou, ale českou hudbou žila celá země,“ míní.

„Nejedná se pouze o hudební akce, jsem v kontaktu i s muzei, divadly, školami a amatérskými spolky. Velké smetanovské přehlídky chystají vedle Smetanovy Litomyšle také operní domy v Ostravě a Plzni a k výročí se připojují pražské i regionální festivaly. Česká televize chystá celovečerní film o Smetanovi,“ doplnil koordinátor Roku české hudby a projektu Smetana200 Marek Šulc.

„V blížícím se výročním Roku české hudby 2024 chceme pochopitelně připomínat Bedřicha Smetanu, ale také chceme poprvé poukázat na šíři a pestrost všech žánrů hudby, které vznikly a stále vznikají na našem území,“ uvedl Michal Medek, obchodní ředitel České filharmonie a ředitel Smetanovy Litomyšle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 31 mminutami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 4 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 19 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...