Čech v Bamberku. Jakub Hrůša povede Bavorskou filharmonii

Český dirigent Jakub Hrůša se od sezony 2016/17 stane šéfdirigentem a hudebním ředitelem Bavorské státní filharmonie. Před Hrůšou stáli v čele předního německého orchestru Joseph Keilberth, Eugen Jochum nebo Herbert Blomstedt. Na pozici šéfdirigenta Hrůša vystřídá britského hudebníka Jonathana Notta.

Zástupcům médií v Mnichově změnu v pondělí oznámili bavorský ministr kultury Ludwig Spaenle a intendant orchestru Marcus Rudolf Axt. Hrůša s orchestrem uzavřel pětiletý kontrakt s možností prodloužení. „Jsem velice šťasten, že se nám v osobě Jakuba Hrůši podařilo Bavorské státní filharmonii získat hudebního ředitele, který je mladý a zároveň má vysoce ceněný mezinárodní profil,“ uvedl ministr Spaenle.

„Dýcháme stejný hudební vzduch, sdílíme kulturní zázemí, jsme si umělecky a historicky vzato velice blízcí,“ podotkl Hrůša. Bamberští symfonikové jsou podle Hrůši „ztělesněním orchestrální kultury v každém slova smyslu“.

Odsunutý orchestr

Bamberští symfonikové (oficiálně Bavorská státní filharmonie) jsou považováni za jeden z nejlepších orchestrů v Německu. V roce 1946 byli mezi jeho zakládajícími členy hudebníci Německé filharmonie v Praze, která byla po druhé světové válce zrušena. Jeho členy se stali také muzikanti z německých divadelních orchestrů z Prahy, Karlových Varů a Slezska, kteří byli po druhé světové válce nuceni české území opustit.

Podíváme-li se na dějiny Bamberských symfoniků, na to, že členové tohoto orchestru přišli po válce do Bamberka z Prahy, dochází teď v osobě Jakuba Hrůši k symbolickému přemostění mezi minulostí a přítomností.
Ludwig Spaenle
Bavorský ministr kultury

Hrůšovy první koncerty s Bamberskými symfoniky se odehrají mezi 12. a 15. listopadem 2015 v Bayreuthu, Schweinfurtu a Bamberku. Zazní třeba díla Josefa Suka, Dmitrije Šostakoviče, Hectora Berlioze a Erkkiho-Svena Tüüra.

Zázračné pouto

Intendant tělesa Marcus Rudolf Axt připomněl, že Hrůša již v minulosti řídil pět koncertů Bamberských symfoniků. „Od samého počátku jsme s ním pocítili až zázračné umělecké pouto. Velice se těšíme, že budeme společně rozvíjet náš speciální, dlouho vytvářený zvuk a pracovat spolu na průlomových projektech,“ prohlásil.

Nahrávám video
Jakub Hrůša povede Bavorskou filharmonii
Zdroj: ČT24

Čtyřiatřicetiletý Hrůša se dirigování začal věnovat během studia na všeobecném gymnáziu v rodném Brně. V Praze studoval u Jiřího Bělohlávka, Radomila Elišky a Leoše Svárovského. V současné době je stálým hostujícím dirigentem České filharmonie a hlavním hostujícím dirigentem Tokijského metropolitního symfonického orchestru.

Mezi jeho nejnovější úspěchy patří debuty s Losangeleskou filharmonií a s Vídeňskými symfoniky. Chystá vystoupení s Královským orchestrem Concertgebouw, s Filharmonickým orchestrem milánské La Scaly a operní nastudování Janáčka a Pucciniho ve Vídeňské státní opeře a Frankfurtské opeře. S Českou filharmonií Jakub Hrůša aktuálně vystoupí už tento týden na festivalu Dvořákova Praha, který právě začal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nominace na Oscara vysbírali rekordní Hříšníci, český Hurikán neuspěl

Nominacím na ceny Oscar za rok 2025 vévodí film Hříšníci režiséra Ryana Cooglera. Překonal dokonce dosavadní rekord v počtu nominací, má jich o dvě víc, tedy šestnáct. Český krátkometrážní animovaný snímek Hurikán režiséra Jana Sasky se do finále nedostal. Vítězové si pro prestižní sošky dojdou v polovině března.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Třiadvacet postav pro dva herce. Changes ukazují, jak se za den změníme

Dva herci ztvárňují třiadvacet postav v intimní a zároveň ironické inscenaci Changes, kterou v české premiéře uvádí Národní divadlo Brno. Hra současné německé dramatičky Maji Zadeové sleduje jediný den v životě partnerské dvojice a zároveň svět kolem, který se neustále proměňuje.
před 10 hhodinami

Martin Salajka se prodírá mlhovinou mimo realitu

Martina Salajku přivedla k malování příroda. Teď se k ní vrací ještě intenzivněji než kdy dřív, jak ukazuje i ohlédnutí za jeho tvorbou z posledních dvou let na výstavě Nebula, tedy Mlhovina, v pražské Trafo Gallery.
před 13 hhodinami

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
21. 1. 2026

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
21. 1. 2026

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
21. 1. 2026

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
21. 1. 2026

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
21. 1. 2026
Načítání...