Bral jsem i pitomé role, abych nevypadal jako nafrněnec, vzpomíná na své začátky Jiří Lábus

Nahrávám video

Jiří Lábus je diváky oblíbeným komikem, především ve dvojici s Oldřichem Kaiserem, filmoví kritici si cení jeho vážnějších rolí. Sám herec je rád, když jsou herecké nabídky co nejrozmanitější, přiznal v Interview ČT24. Jinak je ale stálicí – desetiletí je věrný jednomu divadlu, rozhlasové rodince Tlučhořových, „kolegovi“ Jů v pořadu pro děti i Marge Simpsonové v dabingu.

S hercem v rodině Lábusových prý nikdo nepočítal. Mladší bratr Ladislav se „potatil“ a stal se architektem, zároveň je děkanem Fakulty architektury ČVUT. „K divadlu ale neměl nikdo nějaký velký vztah, i když moje maminka pracovala jako zdravotní sestra v Národním divadle,“ dodává Jiří Lábus. On měl přesto o své profesi jasno ještě v předškolním věku, když poprvé viděl loutkové představení.

Rodinný podnik Ypsilonka

Po DAMU nastoupil do Ypsilonky. Autorská experimentální scéna tehdy ještě působila v Liberci, odkud se s ní na konci sedmdesátých let přestěhoval do Prahy. Angažmá mu nabídl principál Jan Schmid poté, co viděl Lábusovo absolventské představení Žebrácké opery, i když původně jel do Prahy přesvědčit jen jednu herečku.

Přestože měl Jiří Lábus možnost zahrát si mnohokrát na velkém jevišti, hostoval dokonce v Národním, do Ypsilonky se podle svých slov vždycky vrátil. „Je to pro mě vlastně rodinný podnik. Nastoupil jsem tam v roce 1972 a od té doby se tam vytvořila řada pozoruhodných inscenací, myslím, že Ypsilonka bude jednou určitě zaznamenána v dějinách divadla. Je to zvláštní soubor s úžasnou poetikou,“ chválí svou domovskou scénu.

Na ní si vysloužil také svou první – a zatím jedinou – cenu Thálie za groteskní Hlavu medúzy na konci devadesátých let. Inscenaci, zrežírovanou tehdy Milanem Lasicou, hraje dodnes. „Už při zkoušení jsem si vytvořil prostor pro improvizaci. Protože pokaždé je publikum jiné, tak i hra je pokaždé jiná. To mě strašně baví – navazovat kontakty mezi jevištěm a hledištěm,“ přiznává Lábus.

Práce pro děti mě baví

V době normalizace začínal i před kamerou – tam si moc improvizovat nedovolil. Jedním z prvních filmů, kde se objevil, byla hraná rekonstrukce komunistického převratu v únoru 1948.

„Říkal jsem si, že když role odmítnu, řeknou, že jsem nějaký mladý nafrněnec, a už mi třeba příště nic nedají. Tak jsem většinu rolí, i když řada jich byla úplně pitomých, bral,“ přiznává. „Dělal jsem řadu inscenací, které jsou dneska, doufám, zapomenuté. Ale zase jsem udělal i pár filmů, na které opravdu vzpomínám rád, to jsem měl velké štěstí,“ dodává. Za takový považuje třeba příběh pro děti Páni kluci v režii Věry Plívové-Šimkové.

Dětští diváci v něm vidí také čaroděje Rumburaka z pohádkového seriálu nebo postavičku Jůa z víkendového Studia Kamarád. Jako proradný rádce se vrátí před Vánoci v pokračování Tajemství staré bambitky.

„Práce pro děti mě baví,“ netají se Jiří Lábus. „V totalitě člověk do pohádek utíkal, protože tam nebyly žádné ideové záležitosti,“ připomíná. V současné tvorbě pro malé diváky zase vidí možnost, jak v nich probudit fantazii. „Dává dětem návod, jak se dětstvím prodrat, jak ho prožít, aby byly slušné, něco uměly, o něco se zajímaly, nebyly netečné,“ podotýká ke Studiu Kamarád.

Největší dar je zahrát si všechno možné

Dospělé publikum oslovuje smyslem pro humor, ačkoliv komikem se stát netoužil. „Chtěl jsem být charakterním hercem. Že budu komik, mě napadlo až trochu na škole a potom hlavně v Ypsilonce, což je divadlo zaměřené hodně na komedii. A potom přišla spolupráce s Oldou Kaiserem,“ popisuje svou cestu k oblíbenému komikovi.

„Je to jakási chemie, sám tomu nerozumím, jak je to možný,“ říká o vzájemném hereckém napojení. To naskočí prý okamžitě, i když se delší dobu nepotkají. Jen ve dvou s Kaisrem tvoří už léta také celou rozhlasovou rodinku Tlučhořových.

„Jsem rád, že jsem v poslední době dostal příležitosti v dramatickém žánru, že jsem měl možnost zahrát si vyloženě vážné role. Teď je to tak, že můžu polohy různě střídat, což je pro herce největší dar, když si může zahrát všechno možné,“ těší ho nicméně. Dva České lvy získal za vážné role – ve filmové verzi Kafkovy Ameriky a v dramatu Klauni, kde se opět potkali s Oldřichem Kaiserem.

Nyní natáčí pro Českou televizi snímek Volha o řidiči Československé televize, který donáší Státní bezpečnosti. Tím se ale na obrazovce stane Kryštof Hádek, Jiří Lábus hraje garážmistra. Pochvaluje si, že po několika záporných rolích může být před kamerou za klaďase.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
před 12 hhodinami

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
před 13 hhodinami

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
před 18 hhodinami

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
14. 10. 2026‌‌

Kvíz: Medvídkovi Pú je sto. Co si o něm pamatujete?

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.
14. 10. 2026‌‌

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.