Berlinale věnovalo dnešní den hvězdám zítřka

Berlín - Deset nejnadějnějších evropských herců současnosti bude dnes oceněno jako Shooting Stars 2010. Mezi touto mladou filmovou elitou je i český zástupce Kryštof Hádek. Vedle účinkování ve válečném filmu Jana Svěráka Tmavomodrý svět, které mu vyneslo za roli mladého letce Karla Vojtíška nominaci na Českého lva, v divácky úspěšných komediích Bobule nebo naposledy v dramatu 3 sezóny v pekle má Hádek za sebou už i několik úloh v zahraničních filmech. Objevil se například ve španělském dramatu Cosmos, švédském filmu Flickan, americkém historickém dramatu A Son's War (Synova válka) nebo irském televizním seriálu Raw (Syrový). S prací v jiném jazyce než češtině proto nemá problémy.

„Lhal bych, kdybych nepřiznal, že je mi to příjemné, ale největší deviza celého toho ocenění je, že člověk dostane prostor pro nové kontakty. Program je pro nás zde vymyšlený tak, že platforma je pro to vytvořena. Aby se konkrétní herec k této ceně dostal, je zapotřebí národní nominace a posléze o vaší účasti rozhodne mezinárodní jury. Samozřejmě případné možnosti, vzhledem k jazyku a přežívajícím akcentům, nejsou zase až tak velké. Ale rolí, ve kterých může mít herec akcent z východní Evropy, je čím dál tím víc, tak doufám, že by z toho něco mohlo být,“ svěřil se s aktuálními pocity Kryštof Hádek v telefonickém rozhovoru pro ČT24 z Berlína.

„Vyjádřit nějaký názor nebo emoce v cizím jazyce je zajímavé, protože to není pro člověka přirozenost, když to není jeho rodný jazyk,“ popsal svou zkušenost s hraním v zahraničních produkcích Kryštof Hádek. Foneticky se naučil například švédsky, aniž by přesně rozuměl významu všech slov.

Vedle Hádka se letos mezi deset „vyvolených“ dostal kromě jiných norský chasník Anders Baasmo Christiansen, jehož film je už podruhé za sebou k vidění v Berlíně, chorvatská kráska Zrinka Cvitešičová, která na tiskové konferenci řekla, že toto ocenění je pro ni veliká čest a že se jí dosud takové pocty nedostalo ani v její vlasti. Dále mezi hvězdami zítřka je i britský sympaťák Edward Hoog, který se připravuje na natáčení s režisérem amerických blockbusterů Ronaldem Emmerichem. Poprvé v třináctileté historii této ceny se mezi finalisty nedostal zástupce německé kinematografie.

Na nedělní tiskové konferenci sršel Hádek vtipem. „Mám rád všechny režiséry. Nejlepší je ten, který vám dá roli,“ odpověděl například na dotaz, se kterým světovým tvůrcem by rád spolupracoval.

Deset herců převezme cenu večer z rukou mezinárodně úspěšného švédského herce Stellana Skarsgaarda a české herečky Ani Geislerové, která toto ocenění převzala v roce 2004. Letos byla i v pětičlenné porotě, která její nástupce vybírala. Vedle ní byli z českých herců a hereček v minulosti titulem hvězdy zítřka poctěni i Jan Budař, Pavel Liška a naposledy v roce 2007 Klára Issová.

  • 3 sezony v pekle autor: Lucie Jansch, zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1260/125960.jpg
  • Shooting Stars Berlinale 2010 / Zrinka Cvitešičová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1430/142958.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 28 mminutami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 20 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 23 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026
Načítání...