Bedřich Rozehnal, architekt, který změnil standard nemocničního prostředí

Bývalý URM (Útvar rozvoje města), přebudovaný na Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, pokračuje v příjemném prostředí Sálu architektů pražské Staroměstské radnice v prezentaci zajímavých expozic architektonicko-urbanistických. Tentokrát, ve spolupráci s Muzeem města Brna, představuje dílo obdivuhodného brněnského architekta Bedřicha Rozehnala, specializovaného zejména na stavbu nemocničních budov, prostor a areálů.

Výjimečnost tvorby tohoto slavného funkcionalisty vynikne i v připomenutí zlomových okamžiků jeho tvůrčího i soukromého života. Ano, neboť jako jeden z nevelké řady českých architektů nezlomen ani nacistickou, ani pozdější komunistickou hydrou, neopustil elegantní a v jeho případě nečekaně zdařilou funkcionalistickou estetiku i v dobách zcela jinak orientovaných. Samozřejmě mu nahrála i časová komplikace (v tomto případě však výhoda) - časová náročnost, čili délka, u projektování a realizací velkých nemocničních komplexů.

Výstava připomíná, velmi originálním, u nás nepříliš často praktikovaným způsobem, kdy se s detaily projektů a staveb mohou návštěvníci seznámit detailním studiem z prezentačních zásuvek, všechna hlavní Rozehnalova díla i práce jeho spolupracovníků a následovníků. Všechny stavby mezitím zdobí zasloužená gloriola vybroušené estetické kvality a pozor, i souznění s potřebami složitého nemocničního prostoru. Výstava také zcela logicky připomíná psychologické působení pohodlného, světlého prostředí na psychický stav pacientů.

A tak zde spatříme nejen první, dodnes velmi chválenou stavbu Léčebného ústavu Domu útěchy z Brna z let 1931-1935, přes areály Okresních nemocnic v Novém Městě na Moravě a v Kyjově, které za velmi obtížných podmínek byly dokončeny v době po zákazu stavební činnosti v rámci tehdejšího protektorátu, po perlu světových parametrů – Fakultní dětskou nemocnici v Brně. Ta byla realizována v době výronu blbství a násilí počátkem let padesátých, kdy řada předních, dodnes uznávaných a oficiálně pokrokových tvůrců potřísnila své jméno socialistickým realismem. Rozehnal, navíc nečekaně vězněný komunisty v letech 1960–1962 za údajné honorářové nesrovnalosti, působil ve zralém věku na řadě vysokých pedagogických postů a dožil se plné lidské i profesní rehabilitace. Byl opravdovým vzorem a až anglosasky působící osobností, formující generace brněnských mladých architektů.

V úvodu jsem zmínil i další vystavené práce, jak přímých a vědomých Rozehnalových následovníků, tak autorů, spojených předmětem zájmu a hlavně realizací. Takže pozorný návštěvník se setká i se stavbami řady pražských nemocničních zařízení a se jmény slavných tvůrců, jakými byli Josef Havlíček, Vít Obrtel či Čermák a Paul.

Chtěl bych znovu připomenout, že v poslední době jsou výstavy v Sále architektů svěřovány týmům, které staví na způsobu prezentace a zajímavých a funkčních architektonických řešeních. Tato výstava, kterou jako celek kurátorovali Jindřich Chatrný, Martina Flekačová a Milan Kudyn, byla oblečena ateliérem A1-Architects (Lenka Křemenová, David Maštálka, Tereza Schneiderová).

Bedřich Rozehnal, Sál architektů, 4. patro Staroměstské radnice (možno použít funkční výtah), Staroměststké náměstí 1, Praha 1. Otevřeno denně, v pondělí 11:00 – 18:00, úterý – neděle 9:00 – 18:00. Vstup zdarma! Výstava potrvá do 30.3.2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...