Beatě Hlavenkové se druhé dítě vyvedlo

Tvorba klavíristky Beaty Hlavenkové se vzpírá zařazení, každý její projekt je však díky tomu jedinečný – platí to i pro nové album Theodoros.

Hlavenková se na něm na rozdíl od svého debutu Joy For Joel představuje jako sólistka, rozdíly bychom ale mohli najít i v celkovém zvuku. Samozřejmě že sólový klavír nemůže konkurovat celé kapele, spíše mám ale na mysli pocit určité jasnosti, průzračnosti novinky, zatímco debut byl čímsi jako opulentní hostinou, kdy po jednom chodu přichází další, ještě bohatší. Theodoros místo toho nabízí krmi spíše prostší, neméně však výživnou.

Nechme ale kulinářských přirovnání a podívejme se na novou desku. Možná by bylo na místě vysvětlit její název, a tím i titulek této recenze. Klavíristka k tomu říká: "Moje první album se jmenuje Joy For Joel a je pojmenováno podle mého prvního syna Mathiase Joela – úžasní hosté, velký zvuk a aranže, muzika ovlivněná moderním jazzem. Po narození druhého syna Theodora Elieho jsem v hlavě nosila nápad, že se mé druhé album bude nějakým způsobem vztahovat k němu. Řecké jméno Theodoros znamená „Boží dar“, stejně jako Mathias v hebrejštině. Když jsem začala skládat, uvědomila jsem si, že Boží dar je pro mne život. Ten se skládá z let, z měsíců, z dnů. Bylo tedy naprosto přirozené, že skladby budou pojmenovány stejně jako kalendářní měsíce."

A stejně jako je každý měsíc jiný, proměňují se i jednotlivé skladby, přičemž očekávat, že půjde o programové zachycení symbolizovaných podob jednotlivých měsíců, není na místě, to by bylo moc jednoduché - a popravdě nic nového. Tak třeba Listopad (přepisuji název skladeb, ale i alba do latinky, na obalu je vše v alfabetě) není nijak melancholicky laděný, naopak, zurčení klavíru by mohlo připomínat spíše jarní tání. Hlavenková mluví o fascinaci písní a její jednoduchostí, našli bychom ovšem i další názvuky, tak třeba z Dubna cítím sympatie ke klavírní tvorbě Bély Bartóka, stejně jako u jiných měsíců třeba k impresionismu.

Beata Hlavenková / Theodoros
Zdroj: ČT24/Animal Music

Říká se tím i to, že byť bývá Beata Hlavenková přiřazována především k jazzu, možná proto, že s jazzovými muzikanty spolupracovala asi nejvíce, album Theodoros jazzové rozhodně není. Ale když už jsem to nakousl, jazzová není ani její spolupráce s Lenkou Dusilovou, ať v projektu Baromantika, či výtečných Eternal Seekers. V každém případě je to ale celkem jedno. Zmínil jsem příklon k písňové formě – znamená to i to, že si dokážu představit jednotlivé skladby, tedy písně, v aranži pro klavír a zpěv, v každém z měsíců se totiž skrývá jasná melodická linka. A pokud jsem úvodem psal o průzračnosti celé desky, neznamená to, že se před vámi rozevře okamžitě ve své úplnosti, i zde se podobně jako u debutového alba s každým poslechem vyjeví další nuance. Pochvalu si vedle skvělé muziky rozhodně zaslouží zvuk (nahrávalo se na klavíru Steinway v sále ostravské Janáčkovy konzervatoře), stejně jako nápaditý a výtvarně čistý obal.

Mimochodem, bude-li mít Beata Hlavenková dalšího potomka, jaké asi bude její třetí album? Nerad bych byl špatným prorokem, troufám si však tvrdit, že přinejmenším stejně tak výtečné jako první dvě…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025
Načítání...