Projekt digitalizace titulů uložených v Národní knihovně byl zahájen před šesti lety, počet naskenovaných stránek se už blíží k padesáti milionům. Čtenáři se k textům dostanou většinou jen na počítačích v pražském Klementinu. To by se ale mělo změnit – vedení instituce jedná o neomezeném přístupu.
Celkově by knihovna měla podle slov náměstka sekce Digitalizace a technologie Petra Knížka do digitální podoby převést na 310 milionů stran. „Digitalizujeme moderní produkci, to znamená to, co bylo vydáno od roku 1800 do současnosti,“ doplnil generální ředitel knihovny Martin Kocanda. Do projektu je významným dílem zapojena i Moravská zemská knihovna v Brně.
Data naskenovaných stránek zůstávají – stejně jako tištěné originály – v depozitáři. Přístup ke všem digitalizovaným knihám je v současnosti možný jenom v Národní knihovně. Tituly se zájemcům zobrazí kompletně. „Včetně obálky, desek a vlastního obsahu všech stránek i všech ilustrací,“ upřesnil ředitel odboru digitalizace Petr Kukač.
Všechny texty všem
Na počítačích mimo prostory knihovny je ale možné prolistovat jen texty od těch autorů, kteří zemřeli před více než sedmdesáti lety. Ostatní chrání autorský zákon.
Martin Kocanda by chtěl zpřístupnit všechny texty bez omezení, za speciální licenční smlouvu bude muset Národní knihovna platit. „Řádově se bavíme o částce v desítkách milionů korun. Proto jednáme o tom, aby Národní knihovna na tento paušál dostávala prostředky ze státního rozpočtu,“ podotýká k financování projektu Kocanda.
Národní knihovna má v depozitářích zhruba sedm a půl milionu položek, ročně se seznam rozšiřuje až o osmdesát tisíc novinek. Digitalizace by podle předpokladu náměstka Petra Knížka měla být dokončena v roce 2047.
