Albertinum jako Noemova archa pro umělecká díla

Drážďany – Albertinum, proslulá drážďanská galerie, je po šestileté rekonstrukci zcela zmodernizované. V roce 2002 ho poničily záplavy. Teď už by pro muzeum voda nebezpečná být neměla. Povodeň spolkla, co se dalo. Problém způsobila hlavně spodní voda, která vytopila depozitář. Architekti proto navrhli nové úložiště cenných obrazů a soch o sedmnáct metrů výš. Saská vláda dala většinu z 51 milionů eur, které renovace a dostavba poničeného Albertina stála. Architekt Volker Staab třítunovou konstrukcí zastřešil původně otevřený centrální dvůr.

Návštěvníci mohou do galerie vstoupit dvěma vchody. Z Brühlovy terasy na nábřeží nebo z náměstí poblíž nově dostavěného kostela Frauenkirche. „Podařilo se nám  dvůr zastřešit mostní konstrukcí. Jsou tam dvě patra. Sklad uměleckých děl a dobře prosvětlená restaurátorská dílna,“ uvedl spoluautor projektu Dieter Janosch.

Novou archu pro umění, jak Němci začali galerii říkat, pomohli vybudovat sami umělci, kteří na aukci pro Albertinum vydražili téměř tři a půl milionu eur. Byl mezi nimi i Georg Baselitz, kterému je poprvé v muzeu věnována celá místnost.

„Velmi úspěšný začal být v Berlíně, kde studoval akademii. Pochází ale nedaleko odsud a nikdy na to nezapomněl, i když nám občas něco vytýká a je kritický, podporuje nás,“ informoval generální ředitel Albertina Martin Roth.

Staronový drážďanský stánek s uměním se pyšní jednou z vůbec nejucelenějších sbírek obrazů moderního umění, od romantika Carla Caspara Fridricha, přes díla Augusta Rodina, Edgara Degase či Clauda Moneta až po mladé autory. Cestovat v čase je možné i mezi sochami. Na více než tisíci metrech čtverečních je sto dvacet pět soch. Od antiky, přes umění NDR až po současnost.

Další novinkou je malý depozitář soch, do kterého mohou návštěvníci nahlédnout přes sklo v přízemí. Čeští milovníci umění mají navíc možnost prostudovat si katalogy k výstavám i v češtině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 22 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...