Praha – Laterna magika slaví padesátiny. Počata byla v roce 1958, české diváky poprvé okouzlila 9. května o rok později. Kulatý rok přinese oslavy, které jsou naplánovány na 20. května, i změny – Laterna se ke konci roku opět vrací pod křídla Národního divadla. „Věřím, že i v dalších letech to bude velice potentní a zajímavé divadlo,“ popřál Laterně k narozeninám její bývalý tanečník Pavel Veselý. Ukázka z jeho slavné Krkolomné jízdy bude mimo jiné součástí květnového galavečera.
Večerem bude provázet Ester Kočičková. „Provede takový audit. Pozve si na jeviště osobnosti, které Laternou magikou prošly a něco na ni ví,“ prozradil dramaturg divadla Václav Janeček. Mezi gratulanty a hosty se objeví například Eva Horáková, umělecká vedoucí souboru, šéf baletu ND Petr Zuska nebo Nataša Novotná a Václav Kuneš ze skupiny 420people. Večer doplní ukázky z nejnovější tvorby i z původní.
„Určitě interakci tanečníka, herce s obrazem a také scénografií,“ odpověděl Janeček na otázku, co má padesátiletá Laterna magika společného s Laternou magikou v roce 1959. „To je nejtěžší oříšek, neboť interakce je vymyšlena tak, že se jedno bez druhého neobjede, ať už po dějové lince nebo ve snaze vytvořit efekt či iluzi,“ dodal.
Kouzelná svítilna
Laterna magika povětšinou nepoužívá slov, pracuje pouze s kombinací projekce, tance, hudby, světla a pantomimy. Vypráví příběh za použití nejrůznějších témat a prostředků. Snad nejúspěšnějším představením se stal Kouzelný cirkus. Hraje se od roku 1977 a letos bude mít již 6000. reprízu.
Historie Laterny magiky začala ale o dvacet let dříve, v roce 1958, kdy režisér Alfréd Radok spolu se scénografem Josefem Svobodou vytvořili pro Světovou výstavu v belgickém Bruselu a pro její československý pavilon představení s názvem Laterna magika.
Toto jméno poté dostalo divadlo v Praze, zrekonstruovaná budova kina Adria na Národní třídě, v němž byl program po velkém bruselském úspěchu uváděn. „Během Expa se v televizních týdenících objevovaly záběry z Bruselu. A když se diváci dozvěděli, že mohou Laternu vidět i v Praze, byl obrovský zájem. Hrála se i čtyři představení za den a pořád bylo plno,“ zavzpomínal Pavel Veselý.
Období největší slávy je spojeno s působením Josefa Svobody jako uměleckého šéfa (až do roku 2002). S působivými inscenacemi se pojí také jména jako Evald Schorm, Jiří Srnec, Eva a Jan Švankmajerovi, Ján Roháč, Miloš Forman nebo Pavel Šmok.
Laterna a ND: spojeni - odloučeni - spojeni
Laterna magika začínala jako experimentální scéna Národního divadla. Kvůli odlišným představám ale několikrát změnila postavení. Součástí ND se stala opět v polovině 70. let, v roce 1992 se ale zase osamostatnila a byla v pronájmu na Nové scéně, kam se přestěhovala v roce 1983. V roce svého 50. výročí se Laterna pod hlavičku ND opět vrací.
Důvodů pro ztrátu samostatnosti se uvádí několik - propad v hospodaření, potřebná rekonstrukce sálu a hledání dramaturgického smyslu. Novou scénu by pro svůj program měla Laterna využívat z třetiny, z třetiny připadne ostatním složkám ND a jedna třetina bude využívána pro pronájmy a vlastní projekty.
