Ztráty práce a nedostatku peněz se obává přes třicet procent lidí

Část obchodů má už přes týden zavřené dveře, mnohé továrny přerušují výrobu a kvůli zrušené výuce ve školách musí být řada rodičů doma s dětmi. Pandemie koronaviru ochromuje chod ekonomiky. A zatímco většina lidí by podporovala státní pomoc podnikatelům jako odložení splatnosti některých daní, část obyvatel se obává ztráty zaměstnání. Ukazuje to průzkum společnosti Kantar CZ pro Českou televizi, který se uskutečnil na vzorku 801 osob během 17. a 18. března.

První podnikatelé si v týdnu zažádali o bezúročné půjčky v programu COVID, živnostníci a firmy se ale zřejmě dočkají ještě dalších opatření, která by měla zabránit příliš rozsáhlým dopadům současné pandemie koronaviru na hospodářství.

Z průzkumu vyplynulo, že z možné pomoci státu firmám a živnostníkům lidé nejvíce podporují možnost odložení splatnosti některých daní, uvedlo to 89 procent lidí, ale také dočasné zavedení ošetřovného pro živnostníky, což zmínilo 88 procent dotázaných.

Souhlasil/a byste s tím, aby stát pomohl následujícími cestami firmám a živnostníkům, kteří byli prokazatelně postiženi v důsledku koronaviru?
Zdroj: technologie CASI/vzorek 801 respondentů/17. až 18. 3. 2020/Kantar CZ pro ČT

Pro bezúročné půjčky stejně jako pro kompenzace nákladů na mzdy zaměstnanců, kteří nemohli pracovat, se vyslovilo 84 procent lidí. Daňové pobídky a státní záruky za úvěry pak uvedly tři čtvrtiny respondentů.

Většina lidí si nemyslí, že by se jich měla týkat ztráta práce

Průzkum se zajímal i o to, jak lidé vidí svou vlastní finanční situaci. Ztráty zaměstnání, třeba proto, že firma bude propouštět, nebude mít zakázky nebo úplně zkrachuje, se teď obává třetina oslovených. Naopak dvě třetiny respondentů strach nemají.

Myslíte, že by se vás osobně mohly týkat následující situace?
Zdroj: technologie CASI/vzorek 801 respondentů/17. až 18. 3. 2020/Kantar CZ pro ČT

Podobné odpovědi zazněly i na otázku, jestli se lidé obávají, že nebudou mít peníze na zaplacení základních životních nákladů nebo půjček kvůli snížení příjmu. Strach má 36 procent dotázaných.

V souvislosti s pandemií koronaviru a jejím vlivem na ekonomickou situaci hlavní ekonom firmy Deloitte David Marek o víkendu na Twitteru uvedl, že česká ekonomika by letos mohla klesnout o deset procent. Propad by měl podle něj provázet rychlý růst počtu nezaměstnaných, dvouciferný pokles vývozu, dovozu i průmyslové výroby, pokles inflace ke konci roku a propad veřejných financí do deficitu přes pět procent HDP. Ovšem ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pokládá takovou prognózu z nynějšího pohledu za pesimistickou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...