Ztráty práce a nedostatku peněz se obává přes třicet procent lidí

Část obchodů má už přes týden zavřené dveře, mnohé továrny přerušují výrobu a kvůli zrušené výuce ve školách musí být řada rodičů doma s dětmi. Pandemie koronaviru ochromuje chod ekonomiky. A zatímco většina lidí by podporovala státní pomoc podnikatelům jako odložení splatnosti některých daní, část obyvatel se obává ztráty zaměstnání. Ukazuje to průzkum společnosti Kantar CZ pro Českou televizi, který se uskutečnil na vzorku 801 osob během 17. a 18. března.

První podnikatelé si v týdnu zažádali o bezúročné půjčky v programu COVID, živnostníci a firmy se ale zřejmě dočkají ještě dalších opatření, která by měla zabránit příliš rozsáhlým dopadům současné pandemie koronaviru na hospodářství.

Z průzkumu vyplynulo, že z možné pomoci státu firmám a živnostníkům lidé nejvíce podporují možnost odložení splatnosti některých daní, uvedlo to 89 procent lidí, ale také dočasné zavedení ošetřovného pro živnostníky, což zmínilo 88 procent dotázaných.

Souhlasil/a byste s tím, aby stát pomohl následujícími cestami firmám a živnostníkům, kteří byli prokazatelně postiženi v důsledku koronaviru?
Zdroj: technologie CASI/vzorek 801 respondentů/17. až 18. 3. 2020/Kantar CZ pro ČT

Pro bezúročné půjčky stejně jako pro kompenzace nákladů na mzdy zaměstnanců, kteří nemohli pracovat, se vyslovilo 84 procent lidí. Daňové pobídky a státní záruky za úvěry pak uvedly tři čtvrtiny respondentů.

Většina lidí si nemyslí, že by se jich měla týkat ztráta práce

Průzkum se zajímal i o to, jak lidé vidí svou vlastní finanční situaci. Ztráty zaměstnání, třeba proto, že firma bude propouštět, nebude mít zakázky nebo úplně zkrachuje, se teď obává třetina oslovených. Naopak dvě třetiny respondentů strach nemají.

Myslíte, že by se vás osobně mohly týkat následující situace?
Zdroj: technologie CASI/vzorek 801 respondentů/17. až 18. 3. 2020/Kantar CZ pro ČT

Podobné odpovědi zazněly i na otázku, jestli se lidé obávají, že nebudou mít peníze na zaplacení základních životních nákladů nebo půjček kvůli snížení příjmu. Strach má 36 procent dotázaných.

V souvislosti s pandemií koronaviru a jejím vlivem na ekonomickou situaci hlavní ekonom firmy Deloitte David Marek o víkendu na Twitteru uvedl, že česká ekonomika by letos mohla klesnout o deset procent. Propad by měl podle něj provázet rychlý růst počtu nezaměstnaných, dvouciferný pokles vývozu, dovozu i průmyslové výroby, pokles inflace ke konci roku a propad veřejných financí do deficitu přes pět procent HDP. Ovšem ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pokládá takovou prognózu z nynějšího pohledu za pesimistickou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 23 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 1 hhodinou

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...