Ženy ve veřejném sektoru vydělávají o 18 procent méně než muži. Navzdory tabulkám

Českému státu se nedaří zmenšovat ve veřejném sektoru propast mezi výdělky žen a mužů. Rozdíly se naopak ještě prohlubují. Hrubé měsíční platy rostou v průměru v posledních letech rychleji mužům než ženám. Zatímco před čtyřmi lety ženy ve veřejných službách vydělávaly v průměru o 16 procent méně než muži, letos v prvním pololetí to bylo o 18 procent. Vyplývá to z údajů informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku.

Podle údajů informačního systému o průměrném výdělku v soukromém sektoru vydělávaly ženy letos v prvním pololetí o 23 procent méně než muži. Ve veřejných službách se odměňování řídí tabulkami, které pohlaví nezohledňují. Přesto stát a veřejné instituce v prvním pololetí vyplácely mužům průměrný plat ve výši 38 794 korun, žena měla o 6866 korun méně.

„Hrubé měsíční platy rostly rychleji mužům než ženám. Úroveň platů žen je dlouhodobě nižší než úroveň platů mužů,“ uvádí zpráva o výdělku ve veřejném sektoru za první pololetí. 

Rozdíl je také v rychlosti, jakou platy mužů a žen rostou. Letos v prvním pololetí se mužům průměrný výdělek zvedl meziročně o 13,5 procenta a medián o 14,3 procenta. Ženám se zvýšil průměrný plat o 13,4 procenta a medián o 13,1 procenta.

Medián se letos v prvním pololetí lišil o 14 procent. Zatímco polovina mužů měla méně než 35 564 korun, u žen byla tato střední hranice platu o víc než 5000 korun nižší a činila 30 453 korun.

Platy rostou mužům rychleji už několik let. V roce 2014 činil rozdíl šestnáct procent. Po krizi si víc přilepšovaly ženy, ovšem už v roce 2012 rozdíl dosahoval něco přes sedmnáct procent.

Také loni rostly platy mužů rychleji

Za minulý rok si muži meziročně v průměru přilepšili o 8,7 procenta a ženy o 8,3 procenta; muž, který pracoval ve veřejných službách, pobíral loni průměrně 36 046 korun. Žena měla o 6178 korun méně. Mediánový výdělek se loni ženám zvedl o 7,5 procenta a mužům o 8,1 procenta. V roce 2016 bylo přidání stejné, dosáhlo u průměrného platu 5,5 procenta.

Před třemi lety se mužům zvýšil průměrný plat o 4,9 procenta a ženám o čtyři procenta.

Česko patří v Evropské unii k zemím s největším rozdílem v odměňování žen a mužů. To je jeden z důvodů, proč ČR na žebříčku rovnosti Světového ekonomického fóra klesá. Loni skončila ze 144 států na osmaosmdesáté příčce. Od roku 2006 se propadla o 35 míst. 

Ženy pracují v hůře placených oborech

Podle odborníků na problematiku rovnosti přestože mají ženy stejně vysoké vzdělání jako muži, pracují v hůř odměňovaných oborech jako školství či sociální služby a na nižších pozicích. O růstu platů rozhoduje vláda svým nařízením. Loni přidávala v některých oborech dvakrát, a to třeba v sociálních službách. Výraznější bylo navýšení také ve školství. I tak průměrný výdělek žen rostl méně. 

Největší rozdíly jsou u nejvyšších výdělků. Desetina nejlépe vydělávajících mužů ve veřejném sektoru měla letos v prvním pololetí měsíčně přes 56 939 korun hrubého, desetina nejlépe placených žen přes 45 215 korun. Hranice je tak o 21 procent nižší.

Ministerstvo práce má několik let projekt s názvem 22 procent k rovnosti. Jeho cílem je přispět k setření rozdílu v odměňování žen a mužů. Exministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) poukazovala na to, že kvůli nižším mzdám a platům žen přicházejí rodiny o tisíce. Dopadá to pak na děti.

Nižší výdělek se odráží také v nižším důchodu, který mají ženy zhruba o pětinu menší než muži. Ve stáří jim proto častěji hrozí chudoba. Nynější šéfka resortu práce Jana Maláčová (ČSSD) má do poloviny příštího roku připravit návrh zákona, který by problém řešil.

Vydáno pod