Průměrná míra inflace v roce 2019 byla 2,8 %, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). To je nejvyšší hodnota od roku 2012, kdy činila 3,3 %. V prosinci meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 3,2 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v listopadu. Rostly zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů.
Ceny zboží loni úhrnem vzrostly o 2,3 procenta, ceny služeb stouply o 3,7 procenta. „Na zvyšování cenového růstu měly největší vliv ceny za bydlení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
„Cena v kategorii bydlení vzrostla o více než pět procent, což je nejvyšší průměrný růst za posledních deset let. Promítá se v tom letošní desetiprocentní růst cen elektřiny, 5% růst cen tepla, růst cen nájmů z titulu přehřátého trhu nemovitostí, ale také růst cen služeb pro údržbu domácností, které v letošním roce také zdražily v průměru o 10 %. Kategorie bydlení tak k růstu inflace v letošním roce přispívá více než polovinou,“ konstatuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.
V samotném prosinci spotřebitelské ceny stouply meziročně o 3,2 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v listopadu. Proti listopadu ceny vzrostly o 0,2 procenta.
„Prosincová inflace nepatrně zrychlila na 3,2 %, listopadový překvapující nárůst cen se však nezopakoval, jelikož inflace skončila jen desetinku nad odhadem analytiků. Meziměsíčně ceny zrychlily o 0,2 %, táhl je opět růst cen potravin a elektřiny,“ říká Seidler.
Inflace se tedy druhý měsíc v řadě pohybovala nad horní hranici pásma inflačního cíle centrální banky, kde byla naposledy v říjnu 2012.
„Největší měrou se na meziročním růstu podílejí ceny spojené s bydlením a rychle rostoucí ceny služeb, jejichž růst sice v prosinci mírně zvolnil, nadále však dosáhl znatelných 3,6 %. Právě v cenách služeb se nejvíce projevuje vysoká spotřebitelská poptávka daná napjatou situací na trhu práce, tedy nízkou nezaměstnaností a rychlým růstem mezd,“ konstatuje analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
Inflace zatím zůstane vyšší
Inflaci přesahující 3 % taženou cenami potravin bude podle Seidlera ČNB tolerovat, pro její další kroky bude totiž podstatnější vývoj v zahraničí, než samotná inflace mírně nad či pod 3% hranicí. „Pokud se situace ve světové ekonomice zlepší a domácí inflační tlaky se nebudou zvolňovat dle očekávání, další opatrné zvýšení sazeb v letošním roce přijít může,“ dodává Seidler.
Podle hlavního analytika ČSOB Petra Dufka by se Česko mohlo dočkat zpomalení růstu cen a návratu inflace zpět do blízkosti dvou procent v druhé polovině roku. „A to je vlastně i důvod, proč by ČNB nemusela na aktuální růst spotřebitelských cen reagovat. Přece jen ceny energií, ovlivňované především zahraničními faktory, stejně jako ceny potravin lze zařadit mezi výjimky z inflačního cíle,“ míní.
„Letošní růst cen bude ovlivněn lednovým zvýšením spotřební daně na alkohol a tabák. Naopak od května by mělo dojít ke snížení DPH u některých služeb, tento vliv se však podle našeho názoru v zákaznických cenách příliš neprojeví, protože provozovatelé si přes nižší DPH jen navýší své marže,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
Inflace se tak v nejbližších měsících podle něj bude pohybovat vysoko nad dvěma procenty. „Vlivem očekávaného zpomalování ekonomiky i ochabování růstu mezd by však měly postupně slábnout domácí inflační tlaky,“ uvedl. ČNB podle něj na aktuální inflaci nebude reagovat, protože přetrvávající nejistoty spojené se zahraničním ekonomickým vývojem budou hovořit proti zpřísnění měnové politiky. Navíc inflace by měla ve druhé polovině roku začít postupně slábnout, dodal.
„Na začátku roku 2020 spotřebitelská inflace dočasně ještě zrychlí a nad třemi procenty se udrží minimálně v prvním čtvrtletí letošního roku. V dalších čtvrtletích letošního roku však začnou inflační tlaky postupně ustupovat a v meziročním srovnání inflace sestoupí hlouběji pod tři procenta,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče Česká národní banka vzhledem k vnějším rizikům svou měnovou politiku zatím zpřísňovat nechce a podobně argumentují také centrální banky v Maďarsku a Polsku.
„Sdílím názor, že úrokové sazby ČNB zůstanou delší dobu beze změny na své stávající úrovni, tedy repo sazba na dvou procentech. Pokud dojde ke zklidnění nejistot souvisejících s obchodními vztahy na ose USA-Čína a s brexitem, tak příští pohyb úroků ČNB může být směrem nahoru, takový krok bych ale čekal až v roce 2021,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„Zveřejněná data jsou kvalitativně v souladu se stávající prognózou ČNB, která předpovídala dočasné zvýšení inflace na přelomu let 2019 a 2020,“ uvedl ředitel měnové sekce ČNB Petr Král. Aktuálně zrychlený růst cen podle něj odráží inflační tlaky spojené s dlouhodobým růstem domácí ekonomiky, který ale v poslední době zpomaluje. Projevuje se to v rekordně nízké nezaměstnanosti, výrazném růstu mezd a zvyšování spotřeby českých domácností.
Inflaci podle Krále na konci minulého roku také posiloval rychlý růst regulovaných cen kvůli zdražování elektřiny, plynu a tepla. „K vysoké inflaci letos přispívá také již zmíněný rychlý růst cen potravin,“ dodal Král.
V současnosti pozorovaný rychlý růst cen potravin a regulovaných cen v následujících měsících podle ČNB ale postupně odezní. „V průběhu roku se tak inflace bude postupně snižovat a na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu letošního a příštího roku, se přiblíží k dvouprocentnímu cíli ČNB. K tomu přispěje i stále pevné ukotvení inflačních očekávání v blízkosti dvouprocentního cíle,“ upozornil Král.
Vzhůru míří inflace v celé střední Evropě
V listopadu se stejně jako česká vyšplhala nad 3 % i maďarská inflace a v sousedním Polsku přinesla prosincová čísla další nárůst až k 3,4 %.
„I proto budou velice ostře sledovaná česká a maďarská čísla za prosinec v nadcházejících dvou dnech. Česká prosincová inflace v pondělí ráno přinesla další nárůst na 3,2 %, tedy více než procentní bod nad cílem, zatímco maďarská dokonce načas může atakovat úroveň 4 %, kam se nakonec na začátku ledna může vyšplhat i inflace v Polsku,“ komentuje čísla analytik Patria Finance Jan Bureš.
Podle něho je teď otázka, jak s takovou novoroční inflační nadílkou naloží středoevropské centrální banky.
„Je však třeba připomenout, že inflace stoupá nahoru ve chvíli, kdy středoevropský průmysl začíná cítit první viditelnější negativní dopady německé průmyslové recese. Průmysl napříč regionem v listopadu klesl o více než 1 % meziměsíčně a zdá se, že ekonomický výkon šel v závěru roku 2019 dolů. I tak zůstává zejména v Polsku a v Maďarsku objem průmyslové produkce na relativně vysokých úrovních a navíc v sousedním Německu vidíme první vlaštovky ukazující na opatrný obrat k lepšímu. I proto by centrální bankéři nemuseli být čísly z průmyslu výrazně znepokojeni,“ zamýšlí se Bureš.
A to je podle něho důvod, proč Polská centrální banka (NBP) může v druhé polovině tohoto roku, s vědomím konce německé průmyslové recese, zvýšit úrokové sazby. „V nejbližších měsících však pravděpodobně podobně jako v Česku převládne opatrnost,“ míní. A dodává, že v rámci ČNB sice vysoká inflační čísla v kombinaci s menší nejistotou spojenou s brexitem a obchodními válkami podpoří jestřábí křídlo v bankovní radě, ovšem na druhou stranu proti růstu sazeb alespoň zatím bude mluvit silnější česká koruna a slabý průmysl.
Zcela jiná situace panuje ale podle Bureše v Maďarsku. „Zatímco v Česku a v Polsku si dovedeme představit, že se růst úrokových sazeb dostane časem do hry, maďarskou centrální banku v tuto chvíli zajímá pouze hospodářský růst. A i když má jedny z nejnižších reálných sazeb na světě, jejich růst v tuto chvíli zdá se nepřipadá v úvahu,“ doplňuje.
