Zdaním Harley-Davidson jako nikdy předtím, pohrozil Trump firmě kvůli přesunu

3 minuty
Události ČT: Donald Trump vs. Harley-Davidson
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump na svém twitterovém účtu několikrát zaútočil na společnost Harley-Davidson, která oznámila přesun části výroby svých motocyklů mimo Spojené státy. Chce se tak vyhnout odvetným clům, kterými Evropská unie reagovala na nové americké tarify na dovoz oceli a hliníku. Prezident ale výrobci legendárních motocyklů hrozí, že ho zdaní jako nikdy předtím.

Zatímco měsíc po převzetí prezidentského úřadu Donald Trump obdivoval chromované motocykly Harley-Davidson přímo na trávníku Bílého domu, teď se pro něj stala firma cílem kritiky. „Harleymu musí být jasné, že zpět do USA bude moci prodávat jen s vysokou daní,“ uvedl Trump v reakci na oznámení firmy o přesunu výroby mimo USA.

Výrobce motorek se chce vyhnout novým clům Evropské unie, která je zavedla v reakci na americká cla na ocel a hliník. Kromě bourbonu, džínů a dalších amerických produktů dopadly zvýšené tarify od pátku i na silné motocykly. U nich se clo zvýšilo na 31 procent z původních šesti procent. Nový harley kvůli tomu v Evropě podle firmy podraží zhruba o 2200 dolarů, tedy asi o 49 tisíc korun.

„Pokud by se obrovský nárůst nákladů přenesl na prodejce a koncové zákazníky, mělo by to okamžitý a trvalý zhoubný dopad na naši činnost v tomto regionu,“ tvrdí výrobce harleyů.

Trump se přitom pustil do střetu s hlavními obchodními partnery Ameriky se slibem, že přinese pracovní místa zpátky do USA, ne že se výroba přemístí do zahraničí.

Proti konfrontační politice nových cel se postavil i republikánský guvernér Scott Walker za stát Wisconsin, kde se harleye zrodily. „Místo politiky oko za oko můžeme dosáhnout rovného hracího pole,“ míní.

Podle Trumpa výmluva, plány na přesun měla firma dřív

Prezident zároveň míní, že krok firmy nemusí úplně souviset se současným zaváděním cel. Podle něj Harley-Davidson přesun za hranice plánoval už dávno a cla používá jako výmluvu. „Na začátku tohoto roku řekl Harley-Davidson, že přesune svou továrnu z Kansas City do Thajska,“ poukázal na Twitteru.

I to však byla podle firmy reakce na Trumpovu politiku, konkrétně na odchod z Transpacifické dohody o volném obchodu.

Obchodní válka může dopadnout na auta

Trump podle všeho nemíní v současné obchodní válce polevovat. Už v pátek pohrozil ještě razantnějším krokem proti průmyslu, který je klíčový pro evropskou i českou ekonomiku – dvacetiprocentní cla by podle něj mohla dopadnout na auta vyrobená mimo USA.

Trump při květnovém setkání se zástupci automobilek uvedl, že na některá auta plánuje uvalit cla ve výši až 25 procent. Aliance automobilových výrobců, která zahrnuje například automobilky General Motors, Toyota a Volkswagen, uvedla, že taková cla by mohla stát americké spotřebitele 45 miliard dolarů (zhruba bilion korun) ročně.

Nové clo by podle Aliance zvýšilo ceny automobilů z dovozu v průměru o 5800 dolarů (zhruba 129 tisíc korun), napsala agentura Reuters.

V úterý Trump na svém twitterovém účtu napsal, že americká vláda dokončuje studii ohledně cel na dovoz aut z EU. Naznačil, že vláda v tomto směru v brzké době podnikne nějaké kroky. Americký ministr obchodu Wilbur Ross minulý týden uvedl, že vyšetřování vlivu dovozu automobilů na národní bezpečnost by mělo být hotovo koncem července či v srpnu.

Evropská unie nyní na dovoz automobilů z USA uplatňuje desetiprocentní clo, zatímco dovoz do USA podléhá clu 2,5 procenta u osobních vozů a 25 procent u dodávkových a sportovně-užitkových automobilů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...