Zdaním Harley-Davidson jako nikdy předtím, pohrozil Trump firmě kvůli přesunu

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump na svém twitterovém účtu několikrát zaútočil na společnost Harley-Davidson, která oznámila přesun části výroby svých motocyklů mimo Spojené státy. Chce se tak vyhnout odvetným clům, kterými Evropská unie reagovala na nové americké tarify na dovoz oceli a hliníku. Prezident ale výrobci legendárních motocyklů hrozí, že ho zdaní jako nikdy předtím.

Zatímco měsíc po převzetí prezidentského úřadu Donald Trump obdivoval chromované motocykly Harley-Davidson přímo na trávníku Bílého domu, teď se pro něj stala firma cílem kritiky. „Harleymu musí být jasné, že zpět do USA bude moci prodávat jen s vysokou daní,“ uvedl Trump v reakci na oznámení firmy o přesunu výroby mimo USA.

Výrobce motorek se chce vyhnout novým clům Evropské unie, která je zavedla v reakci na americká cla na ocel a hliník. Kromě bourbonu, džínů a dalších amerických produktů dopadly zvýšené tarify od pátku i na silné motocykly. U nich se clo zvýšilo na 31 procent z původních šesti procent. Nový harley kvůli tomu v Evropě podle firmy podraží zhruba o 2200 dolarů, tedy asi o 49 tisíc korun.

„Pokud by se obrovský nárůst nákladů přenesl na prodejce a koncové zákazníky, mělo by to okamžitý a trvalý zhoubný dopad na naši činnost v tomto regionu,“ tvrdí výrobce harleyů.

Trump se přitom pustil do střetu s hlavními obchodními partnery Ameriky se slibem, že přinese pracovní místa zpátky do USA, ne že se výroba přemístí do zahraničí.

Proti konfrontační politice nových cel se postavil i republikánský guvernér Scott Walker za stát Wisconsin, kde se harleye zrodily. „Místo politiky oko za oko můžeme dosáhnout rovného hracího pole,“ míní.

Podle Trumpa výmluva, plány na přesun měla firma dřív

Prezident zároveň míní, že krok firmy nemusí úplně souviset se současným zaváděním cel. Podle něj Harley-Davidson přesun za hranice plánoval už dávno a cla používá jako výmluvu. „Na začátku tohoto roku řekl Harley-Davidson, že přesune svou továrnu z Kansas City do Thajska,“ poukázal na Twitteru.

I to však byla podle firmy reakce na Trumpovu politiku, konkrétně na odchod z Transpacifické dohody o volném obchodu.

Obchodní válka může dopadnout na auta

Trump podle všeho nemíní v současné obchodní válce polevovat. Už v pátek pohrozil ještě razantnějším krokem proti průmyslu, který je klíčový pro evropskou i českou ekonomiku – dvacetiprocentní cla by podle něj mohla dopadnout na auta vyrobená mimo USA.

Trump při květnovém setkání se zástupci automobilek uvedl, že na některá auta plánuje uvalit cla ve výši až 25 procent. Aliance automobilových výrobců, která zahrnuje například automobilky General Motors, Toyota a Volkswagen, uvedla, že taková cla by mohla stát americké spotřebitele 45 miliard dolarů (zhruba bilion korun) ročně.

Nové clo by podle Aliance zvýšilo ceny automobilů z dovozu v průměru o 5800 dolarů (zhruba 129 tisíc korun), napsala agentura Reuters.

V úterý Trump na svém twitterovém účtu napsal, že americká vláda dokončuje studii ohledně cel na dovoz aut z EU. Naznačil, že vláda v tomto směru v brzké době podnikne nějaké kroky. Americký ministr obchodu Wilbur Ross minulý týden uvedl, že vyšetřování vlivu dovozu automobilů na národní bezpečnost by mělo být hotovo koncem července či v srpnu.

Evropská unie nyní na dovoz automobilů z USA uplatňuje desetiprocentní clo, zatímco dovoz do USA podléhá clu 2,5 procenta u osobních vozů a 25 procent u dodávkových a sportovně-užitkových automobilů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 2 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...