Transpacifické partnerství bude pokračovat i bez Washingtonu, dohodli se ministři

Ministři obchodu jedenácti zemí z oblasti Asie a Pacifiku oznámili, že dosáhli dohody o pokračování Transpacifického partnerství (TPP). Smlouva o vzájemném volném obchodu byla ohrožena poté, co se z ní letos stáhly Spojené státy.

Ministři jedenáctky se sešli na okraj summitu zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), který se koná ve vietnamském přístavu Danang. V prohlášení vydaném v sobotních časných ranních hodinách sdělili, že bylo dosaženo shody na „stěžejních prvcích“ smlouvy.

Podle agentury Reuters vejde smlouva označovaná nově zkratkou CPTPP (Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership) v platnost, až ji ratifikuje šest z jedenácti členů.

Japonský ministr hospodářství Tošimicu Motegi uvedl, že z původního dokumentu bylo vypuštěno dvacet sporných klauzulí, aby bylo možné dosáhnout kompromisu. Plán měl být původně schválen již v pátek, mezi účastnickými zeměmi ale panovaly blíže neupřesněné rozpory. Motegi také vyjádřil naději, že pokrok v jednání mezi účastnickými státy
přispěje k tomu, aby se k dohodě vrátily také Spojené státy.

Trump preferuje bilaterální dohody

Příkaz o odstoupení USA od Transpacifické smlouvy (TPP) podepsal v lednu americký prezident Donald Trump. Smlouvu uzavřela předchozí americká administrativa prezidenta Baracka Obamy, ale Kongres USA ji neratifikoval.

Trump v pátek na summitu řekl, že mnohostranné dohody „svazují jeho zemi ruce“ a nutí ji „vzdát se své suverenity“. Americký prezident prohlásil, že preferuje bilaterální dohody, které jsou založené na vzájemném respektu a znamenají zisk pro obě strany. Zdůraznil také, že Spojené státy již nebudou tolerovat nepoctivé obchodní praktiky a nenechají se v obchodních vztazích dále zneužívat. 

Stoupenci TPP argumentují rušením poplatků a snižováním chudoby

Dohoda TPP z roku 2015 byla podepsána letos v dubnu a zahrnuje 12 států – Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy, které však v lednu oznámily, že od smlouvy odstupují. Pakt pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky, ale prochází ještě dvouletým ratifikačním obdobím. Aby začal fungovat, musí ho schválit nejméně šest států, které budou představovat 85 procent HDP signatářských států.

Cílem dohody je prohloubit hospodářské vztahy a podpořit růst, mimo jiné snižováním celních poplatků. Smlouva by přinesla odstranění nebo snížení tisíce sazeb například na zemědělské produkty nebo textil. Státy mají také dodržovat pracovní standardy. Dohoda by měla podle současné americké vlády zvýšit životní úroveň a snížit chudobu. 

Ministři jedenáctky na summitu APEC
Zdroj: ČTK/AP/Na Son Nguyen

Země sdružené v Radě pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) také v sobotu přijaly závěrečný dokument, ve kterém prohlašují, že budou bojovat proti nepoctivému obchodování. A vyzývají v něm také k odstranění „subvencí, které poškozují trhy“.

„Budeme spolupracovat na otevření obchodu, budeme podporovat příležitosti ke zlepšení přístupu na trhy a budeme řešit nepoctivou obchodní praxi. Naléhavě vyzýváme k odstranění dotací, které poškozují trhy, a také ke zrušení ostatních druhů vládní pomoci,“ uvádí se v závěrečném prohlášení summitu.

Formulace prohlášení, pod nímž je podepsáno 21 států, podle agentury Reuters svědčí o vlivu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na summitu řekl, že hodlá znovu projednat obchodní dohody, které považuje pro USA za nevýhodné. Potvrdil svou politiku „Amerika na prvním místě“ a podle odborníků se tak dostal do názorového sporu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ten naopak hovořil o globalizaci jako o nezvratném historickém vývoji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...