Transpacifické partnerství bude pokračovat i bez Washingtonu, dohodli se ministři

Ministři obchodu jedenácti zemí z oblasti Asie a Pacifiku oznámili, že dosáhli dohody o pokračování Transpacifického partnerství (TPP). Smlouva o vzájemném volném obchodu byla ohrožena poté, co se z ní letos stáhly Spojené státy.

Ministři jedenáctky se sešli na okraj summitu zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), který se koná ve vietnamském přístavu Danang. V prohlášení vydaném v sobotních časných ranních hodinách sdělili, že bylo dosaženo shody na „stěžejních prvcích“ smlouvy.

Podle agentury Reuters vejde smlouva označovaná nově zkratkou CPTPP (Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership) v platnost, až ji ratifikuje šest z jedenácti členů.

Japonský ministr hospodářství Tošimicu Motegi uvedl, že z původního dokumentu bylo vypuštěno dvacet sporných klauzulí, aby bylo možné dosáhnout kompromisu. Plán měl být původně schválen již v pátek, mezi účastnickými zeměmi ale panovaly blíže neupřesněné rozpory. Motegi také vyjádřil naději, že pokrok v jednání mezi účastnickými státy
přispěje k tomu, aby se k dohodě vrátily také Spojené státy.

Trump preferuje bilaterální dohody

Příkaz o odstoupení USA od Transpacifické smlouvy (TPP) podepsal v lednu americký prezident Donald Trump. Smlouvu uzavřela předchozí americká administrativa prezidenta Baracka Obamy, ale Kongres USA ji neratifikoval.

Trump v pátek na summitu řekl, že mnohostranné dohody „svazují jeho zemi ruce“ a nutí ji „vzdát se své suverenity“. Americký prezident prohlásil, že preferuje bilaterální dohody, které jsou založené na vzájemném respektu a znamenají zisk pro obě strany. Zdůraznil také, že Spojené státy již nebudou tolerovat nepoctivé obchodní praktiky a nenechají se v obchodních vztazích dále zneužívat. 

Stoupenci TPP argumentují rušením poplatků a snižováním chudoby

Dohoda TPP z roku 2015 byla podepsána letos v dubnu a zahrnuje 12 států – Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy, které však v lednu oznámily, že od smlouvy odstupují. Pakt pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky, ale prochází ještě dvouletým ratifikačním obdobím. Aby začal fungovat, musí ho schválit nejméně šest států, které budou představovat 85 procent HDP signatářských států.

Cílem dohody je prohloubit hospodářské vztahy a podpořit růst, mimo jiné snižováním celních poplatků. Smlouva by přinesla odstranění nebo snížení tisíce sazeb například na zemědělské produkty nebo textil. Státy mají také dodržovat pracovní standardy. Dohoda by měla podle současné americké vlády zvýšit životní úroveň a snížit chudobu. 

Ministři jedenáctky na summitu APEC
Zdroj: ČTK/AP/Na Son Nguyen

Země sdružené v Radě pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) také v sobotu přijaly závěrečný dokument, ve kterém prohlašují, že budou bojovat proti nepoctivému obchodování. A vyzývají v něm také k odstranění „subvencí, které poškozují trhy“.

„Budeme spolupracovat na otevření obchodu, budeme podporovat příležitosti ke zlepšení přístupu na trhy a budeme řešit nepoctivou obchodní praxi. Naléhavě vyzýváme k odstranění dotací, které poškozují trhy, a také ke zrušení ostatních druhů vládní pomoci,“ uvádí se v závěrečném prohlášení summitu.

Formulace prohlášení, pod nímž je podepsáno 21 států, podle agentury Reuters svědčí o vlivu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na summitu řekl, že hodlá znovu projednat obchodní dohody, které považuje pro USA za nevýhodné. Potvrdil svou politiku „Amerika na prvním místě“ a podle odborníků se tak dostal do názorového sporu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ten naopak hovořil o globalizaci jako o nezvratném historickém vývoji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 2 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...