Transpacifické partnerství bude pokračovat i bez Washingtonu, dohodli se ministři

Ministři obchodu jedenácti zemí z oblasti Asie a Pacifiku oznámili, že dosáhli dohody o pokračování Transpacifického partnerství (TPP). Smlouva o vzájemném volném obchodu byla ohrožena poté, co se z ní letos stáhly Spojené státy.

Ministři jedenáctky se sešli na okraj summitu zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), který se koná ve vietnamském přístavu Danang. V prohlášení vydaném v sobotních časných ranních hodinách sdělili, že bylo dosaženo shody na „stěžejních prvcích“ smlouvy.

Podle agentury Reuters vejde smlouva označovaná nově zkratkou CPTPP (Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership) v platnost, až ji ratifikuje šest z jedenácti členů.

Japonský ministr hospodářství Tošimicu Motegi uvedl, že z původního dokumentu bylo vypuštěno dvacet sporných klauzulí, aby bylo možné dosáhnout kompromisu. Plán měl být původně schválen již v pátek, mezi účastnickými zeměmi ale panovaly blíže neupřesněné rozpory. Motegi také vyjádřil naději, že pokrok v jednání mezi účastnickými státy
přispěje k tomu, aby se k dohodě vrátily také Spojené státy.

Trump preferuje bilaterální dohody

Příkaz o odstoupení USA od Transpacifické smlouvy (TPP) podepsal v lednu americký prezident Donald Trump. Smlouvu uzavřela předchozí americká administrativa prezidenta Baracka Obamy, ale Kongres USA ji neratifikoval.

Trump v pátek na summitu řekl, že mnohostranné dohody „svazují jeho zemi ruce“ a nutí ji „vzdát se své suverenity“. Americký prezident prohlásil, že preferuje bilaterální dohody, které jsou založené na vzájemném respektu a znamenají zisk pro obě strany. Zdůraznil také, že Spojené státy již nebudou tolerovat nepoctivé obchodní praktiky a nenechají se v obchodních vztazích dále zneužívat. 

Stoupenci TPP argumentují rušením poplatků a snižováním chudoby

Dohoda TPP z roku 2015 byla podepsána letos v dubnu a zahrnuje 12 států – Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy, které však v lednu oznámily, že od smlouvy odstupují. Pakt pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky, ale prochází ještě dvouletým ratifikačním obdobím. Aby začal fungovat, musí ho schválit nejméně šest států, které budou představovat 85 procent HDP signatářských států.

Cílem dohody je prohloubit hospodářské vztahy a podpořit růst, mimo jiné snižováním celních poplatků. Smlouva by přinesla odstranění nebo snížení tisíce sazeb například na zemědělské produkty nebo textil. Státy mají také dodržovat pracovní standardy. Dohoda by měla podle současné americké vlády zvýšit životní úroveň a snížit chudobu. 

Ministři jedenáctky na summitu APEC
Zdroj: ČTK/AP/Na Son Nguyen

Země sdružené v Radě pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) také v sobotu přijaly závěrečný dokument, ve kterém prohlašují, že budou bojovat proti nepoctivému obchodování. A vyzývají v něm také k odstranění „subvencí, které poškozují trhy“.

„Budeme spolupracovat na otevření obchodu, budeme podporovat příležitosti ke zlepšení přístupu na trhy a budeme řešit nepoctivou obchodní praxi. Naléhavě vyzýváme k odstranění dotací, které poškozují trhy, a také ke zrušení ostatních druhů vládní pomoci,“ uvádí se v závěrečném prohlášení summitu.

Formulace prohlášení, pod nímž je podepsáno 21 států, podle agentury Reuters svědčí o vlivu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na summitu řekl, že hodlá znovu projednat obchodní dohody, které považuje pro USA za nevýhodné. Potvrdil svou politiku „Amerika na prvním místě“ a podle odborníků se tak dostal do názorového sporu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ten naopak hovořil o globalizaci jako o nezvratném historickém vývoji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 5 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
včera v 20:10

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...