Transpacifické partnerství bude pokračovat i bez Washingtonu, dohodli se ministři

Ministři obchodu jedenácti zemí z oblasti Asie a Pacifiku oznámili, že dosáhli dohody o pokračování Transpacifického partnerství (TPP). Smlouva o vzájemném volném obchodu byla ohrožena poté, co se z ní letos stáhly Spojené státy.

Ministři jedenáctky se sešli na okraj summitu zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), který se koná ve vietnamském přístavu Danang. V prohlášení vydaném v sobotních časných ranních hodinách sdělili, že bylo dosaženo shody na „stěžejních prvcích“ smlouvy.

Podle agentury Reuters vejde smlouva označovaná nově zkratkou CPTPP (Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership) v platnost, až ji ratifikuje šest z jedenácti členů.

Japonský ministr hospodářství Tošimicu Motegi uvedl, že z původního dokumentu bylo vypuštěno dvacet sporných klauzulí, aby bylo možné dosáhnout kompromisu. Plán měl být původně schválen již v pátek, mezi účastnickými zeměmi ale panovaly blíže neupřesněné rozpory. Motegi také vyjádřil naději, že pokrok v jednání mezi účastnickými státy
přispěje k tomu, aby se k dohodě vrátily také Spojené státy.

Trump preferuje bilaterální dohody

Příkaz o odstoupení USA od Transpacifické smlouvy (TPP) podepsal v lednu americký prezident Donald Trump. Smlouvu uzavřela předchozí americká administrativa prezidenta Baracka Obamy, ale Kongres USA ji neratifikoval.

Trump v pátek na summitu řekl, že mnohostranné dohody „svazují jeho zemi ruce“ a nutí ji „vzdát se své suverenity“. Americký prezident prohlásil, že preferuje bilaterální dohody, které jsou založené na vzájemném respektu a znamenají zisk pro obě strany. Zdůraznil také, že Spojené státy již nebudou tolerovat nepoctivé obchodní praktiky a nenechají se v obchodních vztazích dále zneužívat. 

Stoupenci TPP argumentují rušením poplatků a snižováním chudoby

Dohoda TPP z roku 2015 byla podepsána letos v dubnu a zahrnuje 12 států – Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy, které však v lednu oznámily, že od smlouvy odstupují. Pakt pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky, ale prochází ještě dvouletým ratifikačním obdobím. Aby začal fungovat, musí ho schválit nejméně šest států, které budou představovat 85 procent HDP signatářských států.

Cílem dohody je prohloubit hospodářské vztahy a podpořit růst, mimo jiné snižováním celních poplatků. Smlouva by přinesla odstranění nebo snížení tisíce sazeb například na zemědělské produkty nebo textil. Státy mají také dodržovat pracovní standardy. Dohoda by měla podle současné americké vlády zvýšit životní úroveň a snížit chudobu. 

Ministři jedenáctky na summitu APEC
Zdroj: ČTK/AP/Na Son Nguyen

Země sdružené v Radě pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) také v sobotu přijaly závěrečný dokument, ve kterém prohlašují, že budou bojovat proti nepoctivému obchodování. A vyzývají v něm také k odstranění „subvencí, které poškozují trhy“.

„Budeme spolupracovat na otevření obchodu, budeme podporovat příležitosti ke zlepšení přístupu na trhy a budeme řešit nepoctivou obchodní praxi. Naléhavě vyzýváme k odstranění dotací, které poškozují trhy, a také ke zrušení ostatních druhů vládní pomoci,“ uvádí se v závěrečném prohlášení summitu.

Formulace prohlášení, pod nímž je podepsáno 21 států, podle agentury Reuters svědčí o vlivu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na summitu řekl, že hodlá znovu projednat obchodní dohody, které považuje pro USA za nevýhodné. Potvrdil svou politiku „Amerika na prvním místě“ a podle odborníků se tak dostal do názorového sporu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ten naopak hovořil o globalizaci jako o nezvratném historickém vývoji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...