Harley-Davidson se chce vyhnout vysokým clům. Výrobu určenou Evropě přesune pryč z USA

Americký výrobce motocyklů Harley-Davidson se kvůli evropským clům uvaleným na dovoz výrobků ze Spojených států nechystá zvýšit ceny. Protože mu ale nová cla zvednou náklady, přesune výrobu určenou pro Evropu z USA do zámoří.

Společnost vyčísluje dodatečné náklady na zbytek letošního roku mezi třiceti miliony (664 milionů korun) a pětačtyřiceti miliony dolarů (997 milionů korun). Evropské clo na dovoz jejích věhlasných motorek vyráběných v USA se totiž zvýšilo na 31 procent z původních šesti procent. 

Podle vyjádření podniku ztíží clo zákazníkům možnost pořídit si jeho výrobky a poškodí jejich prodejce. V anketě mezi nadšenci pro tuto značku na hamburských Dnech Harleye umístěné na webu magazínu Der Spiegel nicméně potenciální zákazníci uvádějí, že si vytouženou motorku dopřejí i přes vyšší cenu.

9 minut
Rybecký: I v Evropě jsou továrny, které by byly schopné výrobu harleyů za krátko zvládnout
Zdroj: ČT24

Harley-Davidson loni v Evropě prodal téměř 40 tisíc svých strojů. To staví jeho evropský trh na druhé místo za domovské USA. Cena jedné motorky se zavedením cel podle firmy zvýší v průměru o 2200 dolarů (téměř 49 tisíc korun).

„I když naprostou většinu motocyklů prodává ve Spojených státech, přece jenom je zisk z prodeje v Evropě natolik zajímavý, že jí to stojí za to, aby investovala do případné montáže někde jinde ve světě,“ zmínil šéfredaktor Autoweek.cz Vladimír Rybecký.

Harley Davidson má už od roku 2011 továrnu v Indii a motorky montuje také v Brazílii, výrobnu staví i v Thajsku. Přenos produkce mimo území USA v minulosti kritizovaly tamější odborové svazy.

Americký prezident Donald Trump dával v minulosti firmu z města Milwaukee za příklad amerického podniku strádajícího podle jeho názoru v důsledku obchodních bariér. Sliboval, že z firmy znovu učiní velkou značku. Harley-Davidson se nicméně vždy bránil zavádění cel, se kterými pak přišla Trumpova vláda, protože se obával jejich dopadu na své podnikání.

Eskalování obchodní války

Evropská unie je nyní se Spojenými státy v obchodním sporu, protože Washington zavedl cla na dovoz oceli ve výši 25 procent a na dovoz hliníku ve výši deseti procent. Jelikož se záležitost nepodařilo vyřešit, začala EU od minulého pátku uplatňovat clo 25 procent na dovoz některého zboží z USA. Terčem nových cel jsou výrobky z oceli a hliníku, zemědělské produkty a různé další zboží, mimo jiné džíny, whiskey nebo právě motocykly.

Objem amerických výrobků za rok 2017, na které se bude od 22. června vztahovat clo EU
Zdroj: ČT24

Tím ale kladení obchodních překážek nekončí. Trump už stihl pohrozit, že pokud Evropa brzy nezruší svá ochranná opatření proti americkým firmám, tak zavede dvacetiprocentní clo na dovoz automobilů. Trumpova administrativa už prošetřuje, zda dovoz aut a autodílů není pro Spojené státy bezpečnostním rizikem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...