Zastupitelství navrhlo soudu zrušit výplatu peněz z prodeje Sazky

Praha - Městské státní zastupitelství v Praze navrhlo pražskému vrchnímu soudu zrušit rozhodnutí, podle kterého by se mělo z peněz získaných z prodeje zkrachovalé loterijní firmy Sazka vyplatit 567 milionů korun věřiteli The Bank of New York Mellon. Výplatu peněz navrhl insolvenční správce Sazky Josef Cupka a městský soud to následně schválil, opačné rozhodnutí vychází z odvolání společnosti Gladiolus, za níž stojí firmy Penta a E-Invest.

Insolvenční správce se domnívá, že rozhodnutí soudu o vyplacení zajištěného věřitele bylo v pořádku a mělo by být potvrzeno, řekla jeho mluvčí Lenka Tichá. Státní zástupkyně podle ní ve svém vyjádření k odvolání Gladiolu a dlužníka proti vyplacení zajištěného věřitele nepopírá, že je rozhodnutí soudu na místě. Pouze prý poukazuje na nedostatečné odůvodnění rozhodnutí, z něhož není patrné, zda soud vzal v potaz i existenci žalob o neplatnost zpeněžení majetku, z jehož výtěžku má být věřitel vyplacen.

Městský soud podle Gladiolu při usnesení opominul skutečnost, že vydání výtěžku The Bank of New York Mellon může zmařit navrácení podniku do jeho majetkové podstaty v případě, kdy se v incidenčním řízení rozhodne o neplatnosti smlouvy, podle níž byla Sazka prodána. Navíc prý není jisté, že pohledávka je pravá a zajištěná. Cupka výplatu peněz odložil. Částku měl původně vyplatit do pěti dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, které Městský soud v Praze vydal 12. ledna 2012.

Žalobu na prodej Sazky podala Penta a sportovní svazy

Žalobu na prodej Sazky podala Penta a také akcionáři loterijní firmy, Český svaz tělesné výchovy, Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů a Česká asociace sport pro všechny. Zajištěná pohledávka The Bank of New York Mellon vůči Sazce činí téměř pět miliard korun.

Sazku získaly skupiny PPF a KKCG, které ve výběrovém řízení nabídly nejvyšší částku 3,81 miliardy Kč. Z této částky má Cupka vyplatit The Bank of New York Mellon, která měla svůj dluh zajištěný budovou a pozemky Sazky v Praze na Vysočanech. Návrh vyplacené částky nenaznačuje poměr, ve kterém budou vypláceni ostatní nezajištění věřitelé. Zajištěný věřitel je uspokojován přednostně.

K Městskému soudu v Praze se loni v květnu přihlásilo 2 075 věřitelů s pohledávkami za 41,1 miliardy korun. Insolvenční správce poté popřel pohledávky za 17,154 miliardy korun a jako nesporné uznal pohledávky za zhruba 15 miliard korun.

Sazka
Zdroj: ČT24

Sazka se do insolvence a následně do konkurzu dostala kvůli problémům se splácením úvěru na výstavbu pražské O2 areny. Stavba haly si vyžádala přes sedm miliard korun. Akcionáři Sazky jsou občanská sdružení působící v tělovýchově a sportu. Tím největším je ČSTV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...