Zákon o rodičovské předloží ČSSD už za týden. Nechceme, aby se navýšení nestihlo, říká

Nahrávám video
ČSSD předloží za týden zákon na zvýšení rodičovského příspěvku
Zdroj: ČT24

ČSSD předloží 20. května vládě návrh zákona, kterým se od příštího ledna zvýší rodičovský příspěvek na 300 tisíc korun. Na stole bude několik variant, nicméně sociální demokracie preferuje, aby se navýšení o osmdesát tisíc dostalo k co nejširší skupině lidí, v ideálním případě všem. V Otázkách Václava Moravce to uvedl vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Předpokládá sice, že ANO nebude souhlasit, předložení bez koaliční dohody ale odůvodňuje obavou z včasného projednání zákona.

Špičky ANO a ČSSD v březnu ohlásily dohodu na zvýšení příspěvku na tři sta tisíc korun z 220 tisíc pro nově narozené děti. Po kritice však obě koaliční strany chtějí přidat i těm, kdo budou příspěvek dostávat v době, kdy opatření začne platit. Ke konkrétní podobě strany dosud nedospěly, jednání o ní je součástí koaličních rozhovorů o státním rozpočtu na příští rok.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už v pondělí řekla, že vládní koalice má nejvyšší čas na to, aby nalezla na podobě zvýšení rodičovského příspěvku dohodu. Jinak podle ní nebude jistota, že se opatření podaří prosadit včas bez zrychleného legislativního procesu ve sněmovně.

Podobně se v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) vyjádřil i Hamáček. Řekl, že ČSSD návrh zákona předloží vládě 20. května. „Ten čas utíká a pokud máme naplnit náš slib, že navýšíme rodičovský příspěvek na 300 tisíc, tak ta legislativa se musí spustit,“ vysvětlil. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) podle něj chtěl o tématu diskutovat při vyjednávání o státním rozpočtu. „Bojíme se toho, že to může být do jisté míry zdržovací taktika, aby se najednou v létě ukázalo, že už jsme to nestihli,“ poznamenal.

Maláčová má podle něj připraveno několik alternativ. Peníze na zvýšení příspěvku by podle něj mohly být nalezeny díky zavedení sektorové bankovní daně.

„Návrh odprezentuje v detailu a budeme se bavit na vládě, jak to udělat. A pokud se někdo bude ptát, kde na to vezmeme, tak sociální demokracie říká: Máme tady návrh sektorové bankovní daně, kde potenciální zisk je 14 miliard. Takže hnutí ANO si musí vybrat, buď děti, nebo banky,“ poznamenal místopředseda vlády. Babiš jako alternativu k sektorové dani navrhuje vytvoření investičního fondu ze zisků bank.

Rodičovská
Zdroj: ČT24

Sociální demokracie preferuje navýšení pro co nejvíce rodičů

Sociální demokracie podle Hamáčka preferuje, aby navýšený rodičovský příspěvek dostala co nejširší skupina rodičů. Za nejspravedlivější by považoval, aby ho dostali všichni rodiče, kteří mají dítě mladší čtyř let. Tato varianta, kterou také preferuje podle průzkumu Trendy Česka společnosti Kantar CZ, největší část rodičů, by přišla státní pokladnu na zhruba 11 miliard korun. Očekává ale nesouhlas hnutí ANO a hledání kompromisu.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš v OVM uvedl, že se mu sice postup sociální demokracie, konkrétně ministryně Maláčové zamlouvá, protože vede k tomu, že se premiér musí k věcem vyjádřit, nicméně nepovažuje ho za zodpovědný.

„Když se podíváme, jak se plní státní rozpočet, jak se třeba kvůli slevám na jízdné muselo sáhnout na rezervní peníze, které byly určené na výpadek důchodového systému, na infrastrukturu nebo kdyby byla přírodní katastrofa, tak pak chybí peníze, nelze je pořád dávat, musíte vymyslet příjmovou stranu,“ konstoval. Nicméně podotkl, že neviděl zatím alternativní varianty, které připadají v úvahu.

ANO se podle očekávání proti plánům ČSSD ohradilo. To, co chce Lidový dům vládě předložit, premiér označil za „třetí různou verzi návrhu“ sociální demokracie. „Slyším o tomto návrhu poprvé. Chápu, že ČSSD hýří před evropskými volbami různými nápady, ale měli by dodržovat to, co bylo dohodnuto na koalici,“ dodal.

Původně se měla dávka zvednout už letos

Zvýšení rodičovské slíbila Babišova vláda v programovém prohlášení. Podle původního záměru koaličních stran se měla dávka zvednout letos od pololetí o 40 tisíc korun a o zbytek pak do konce volebního období. V listopadu ale koalice oznámila, že rodičovskou zvýší rovnou o 80 tisíc korun od roku 2020, a to všem.

V březnu se ale kvůli zpomalování ekonomiky a úsporám v rozpočtu dohodla na tom, že by víc měli dostat od ledna jen rodiče novorozenců. Tuto variantu Maláčová označila za „úspornou, ale ne spravedlivou“. Nejlogičtější by podle ní bylo přidat všem rodičům s nejmladším dítětem do čtyř let. Koncem března řekla, že má připraveny ještě dvě záložní varianty.

Dohoda vládních stran vyvolala mezi rodiči nevoli a vzniklo několik iniciativ včetně facebookové skupiny Chceme spravedlivý rodičovský příspěvek! Babiš zástupcům rodičů řekl, že za nejvhodnější považuje zvýšení dávky všem, kteří ji budou zrovna dostávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 9 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 10 hhodinami
Načítání...