Zákon o rodičovské předloží ČSSD už za týden. Nechceme, aby se navýšení nestihlo, říká

23 minut
ČSSD předloží za týden zákon na zvýšení rodičovského příspěvku
Zdroj: ČT24

ČSSD předloží 20. května vládě návrh zákona, kterým se od příštího ledna zvýší rodičovský příspěvek na 300 tisíc korun. Na stole bude několik variant, nicméně sociální demokracie preferuje, aby se navýšení o osmdesát tisíc dostalo k co nejširší skupině lidí, v ideálním případě všem. V Otázkách Václava Moravce to uvedl vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Předpokládá sice, že ANO nebude souhlasit, předložení bez koaliční dohody ale odůvodňuje obavou z včasného projednání zákona.

Špičky ANO a ČSSD v březnu ohlásily dohodu na zvýšení příspěvku na tři sta tisíc korun z 220 tisíc pro nově narozené děti. Po kritice však obě koaliční strany chtějí přidat i těm, kdo budou příspěvek dostávat v době, kdy opatření začne platit. Ke konkrétní podobě strany dosud nedospěly, jednání o ní je součástí koaličních rozhovorů o státním rozpočtu na příští rok.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už v pondělí řekla, že vládní koalice má nejvyšší čas na to, aby nalezla na podobě zvýšení rodičovského příspěvku dohodu. Jinak podle ní nebude jistota, že se opatření podaří prosadit včas bez zrychleného legislativního procesu ve sněmovně.

Podobně se v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) vyjádřil i Hamáček. Řekl, že ČSSD návrh zákona předloží vládě 20. května. „Ten čas utíká a pokud máme naplnit náš slib, že navýšíme rodičovský příspěvek na 300 tisíc, tak ta legislativa se musí spustit,“ vysvětlil. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) podle něj chtěl o tématu diskutovat při vyjednávání o státním rozpočtu. „Bojíme se toho, že to může být do jisté míry zdržovací taktika, aby se najednou v létě ukázalo, že už jsme to nestihli,“ poznamenal.

Maláčová má podle něj připraveno několik alternativ. Peníze na zvýšení příspěvku by podle něj mohly být nalezeny díky zavedení sektorové bankovní daně.

„Návrh odprezentuje v detailu a budeme se bavit na vládě, jak to udělat. A pokud se někdo bude ptát, kde na to vezmeme, tak sociální demokracie říká: Máme tady návrh sektorové bankovní daně, kde potenciální zisk je 14 miliard. Takže hnutí ANO si musí vybrat, buď děti, nebo banky,“ poznamenal místopředseda vlády. Babiš jako alternativu k sektorové dani navrhuje vytvoření investičního fondu ze zisků bank.

Rodičovská
Zdroj: ČT24

Sociální demokracie preferuje navýšení pro co nejvíce rodičů

Sociální demokracie podle Hamáčka preferuje, aby navýšený rodičovský příspěvek dostala co nejširší skupina rodičů. Za nejspravedlivější by považoval, aby ho dostali všichni rodiče, kteří mají dítě mladší čtyř let. Tato varianta, kterou také preferuje podle průzkumu Trendy Česka společnosti Kantar CZ, největší část rodičů, by přišla státní pokladnu na zhruba 11 miliard korun. Očekává ale nesouhlas hnutí ANO a hledání kompromisu.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš v OVM uvedl, že se mu sice postup sociální demokracie, konkrétně ministryně Maláčové zamlouvá, protože vede k tomu, že se premiér musí k věcem vyjádřit, nicméně nepovažuje ho za zodpovědný.

„Když se podíváme, jak se plní státní rozpočet, jak se třeba kvůli slevám na jízdné muselo sáhnout na rezervní peníze, které byly určené na výpadek důchodového systému, na infrastrukturu nebo kdyby byla přírodní katastrofa, tak pak chybí peníze, nelze je pořád dávat, musíte vymyslet příjmovou stranu,“ konstoval. Nicméně podotkl, že neviděl zatím alternativní varianty, které připadají v úvahu.

ANO se podle očekávání proti plánům ČSSD ohradilo. To, co chce Lidový dům vládě předložit, premiér označil za „třetí různou verzi návrhu“ sociální demokracie. „Slyším o tomto návrhu poprvé. Chápu, že ČSSD hýří před evropskými volbami různými nápady, ale měli by dodržovat to, co bylo dohodnuto na koalici,“ dodal.

Původně se měla dávka zvednout už letos

Zvýšení rodičovské slíbila Babišova vláda v programovém prohlášení. Podle původního záměru koaličních stran se měla dávka zvednout letos od pololetí o 40 tisíc korun a o zbytek pak do konce volebního období. V listopadu ale koalice oznámila, že rodičovskou zvýší rovnou o 80 tisíc korun od roku 2020, a to všem.

V březnu se ale kvůli zpomalování ekonomiky a úsporám v rozpočtu dohodla na tom, že by víc měli dostat od ledna jen rodiče novorozenců. Tuto variantu Maláčová označila za „úspornou, ale ne spravedlivou“. Nejlogičtější by podle ní bylo přidat všem rodičům s nejmladším dítětem do čtyř let. Koncem března řekla, že má připraveny ještě dvě záložní varianty.

Dohoda vládních stran vyvolala mezi rodiči nevoli a vzniklo několik iniciativ včetně facebookové skupiny Chceme spravedlivý rodičovský příspěvek! Babiš zástupcům rodičů řekl, že za nejvhodnější považuje zvýšení dávky všem, kteří ji budou zrovna dostávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...