V Německu padne po Novém roce klíčový verdikt o budoucnosti dieselových aut ve městech. Podle odborníků jsou limity emisí rakovinotvorných oxidů dusíku překračovány až na čtyřech stovkách míst. Zákazy vjezdů do center měst tak mohou dopadnout na více obcí, než se dosud uvádělo.
Německá vláda slibuje podpořit elektrická auta a digitalizaci, ekologové však tvrdí, že zákaz vjezdu nejšpinavějších aut do měst to neodvrátí.
„Důvod je doopravdy jednoduchý. Opatření nebudou mít efekt na kvalitu vzduchu nejen v roce 2018, ale ani v roce 2019. Odsouhlasená opatření dokonce v mnoha případech povedou ke zhoršení kvality vzduchu,“ míní ředitel organizace Deutsche Umwelthilfe Jürgen Resch.
Pro stopku neekologickým autům a zrušení daňového zvýhodnění nafty se vyslovil i šéf Volkswagenu, vláda v Berlíně přesto zůstává proti. „Diesel vypouští mnohem méně CO2 než benzin. Proto ho potřebujeme jako přechodovou technologii. Nevidíme důvod na zdanění cokoli měnit,“ konstatovala mluvčí německého ministerstva dopravy Svenja Friedrichová.
Současnou vlnu odporu vůči naftovým motorům odstartoval před dvěma lety emisní skandál Volkswagenu, jenž přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě instaloval software umožňující manipulovat s testy emisí. Při jízdě auta produkují výrazně více emisí než při kontrolních testech. Podobně postupovaly i některé další automobilky.
Kromě rozdílů mezi měřením emisí aut v laboratoři a v reálném provozu existuje i další problém. Nedávná analýza provedená Technickou univerzitou v Berlíně odhalila, že znečištěním vzduchu trpí mnohem víc míst, než ukazují takovéto měřící stanice spravované úřady.
„Na základě těchto výsledků počítáme s tím, zákazy vjezdu bude v Německu ohroženo zhruba 300 až 400 míst, a ne jen dosud uváděných 90, kde překročení limitů naměřily úřady,“ upozornil Resch. Zásadní teď bude únorové rozhodnutí Spolkového správního soudu v Lipsku, který rozhodne, jestli budou mít neekologická auta zákaz vjezdu do centra.
V Německu je registrováno přes 15 milionů dieselových aut. Politici v předešlých letech vývoj naftových technologií podporovali jako úspornější variantu benzinových vozů a kladli důraz hlavně na to, že mají nižší emise netoxického oxidu uhličitého. Velké německé automobilky do vývoje dieselových vozů díky tomu vložily velké investice.
Svět se odklání od nafty
Řada velkých evropských měst plánuje omezit automobilovou dopravu a místo toho budovat cyklostezky a renovovat ulice pro chodce.
Ve Francii by se do roku 2040 měly úplně přestat prodávat benzinové i naftové automobily. Již od července 2016 se nesmějí ve všední dny pohybovat v centru Paříže řidiči s auty vyrobenými před rokem 1997. Za jízdu jim hrozí pokuta. Starosta města plánuje určit vybrané ulice jen pro elektrické automobily, a to do roku 2020. Město se snaží také o krátkodobé snižování emisí, když zavedlo dny bez aut.
V Hamburku mají do roku 2035 vyrůst takzvané zelené sítě, jež mají zahrnovat 40 procent území města a propojovat parky, hřiště, sportoviště a hřbitovy. V Aténách plánují zakázat vjezd vozům na naftu do roku 2025, jejich cílem je ale zákaz pro všechna auta.
Také starostka Madridu chce do roku 2019 pouštět do centra města jen kola, autobusy a taxi. Madrid navíc plánuje do roku 2025 zakázat vjezd všem dieselům. Rovněž norské Oslo chce dostat do roku 2019 z centra metropole všechny osobní automobily. V Kodani už více než polovina lidí míří denně do práce autem, do roku 2025 se chce město zbavit všech vozů.
Rovněž Londýn hodlá zamezit dieselům ve vjezdu do roku 2020. Další britská města kvůli znečištění zvažují rozšíření takzvaných zón čistého ovzduší. Británie chce do roku 2040 stejně jako Francie zakázat prodej jak dieselových, tak i benzinových motorů. Od roku 2018 bude platit zákaz pro naftová auta vyrobená před rokem 1998 i v Bruselu.
