Praha – Zájem o české dluhopisy podle viceguvernéra ČNB Miroslava Singera trvá a nic na tom nemění ani středeční menší prodej patnáctiletých dluhopisů ministerstva financí. České ministerstvo financí prodalo o polovinu méně patnáctiletých státních dluhopisů, než původně plánovalo. Investoři tak získali podle údajů ČNB dluhopisy za zhruba 3,5 miliardy korun. Emisní kalendář MF přitom počítal s šesti miliardami a investoři měli dokonce zájem o tyto dluhopisy za 13,6 miliardy korun.
Podle viceguvernéra ČNB Miroslava Singera si Česko může dovolit nepřijmout nabízené financování. „O tom, že u zdi nejsme, ostatně svědčí i to, že poptávka byť s požadavkem vyšších výnosů, než akceptovalo ministerstvo financí, převýšila nabídku více než dvojnásobně,“ uvedl.
Viceguvernér ČNB Miroslav Singer:
„To, co se tento týden stalo, totiž není o makroekonomice, ale o taktickém souboji mezi obchodníky a ministerstvem financí.“
Česká republika je vnímána jako mnohem méně rizikový dlužník
Samotné členství v zemích platících eurem sice umožňuje levnější financování státních dluhů, ale v současné situaci to podle viceguvernéra ČNB nijak výrazně ekonomikám vnímaným jako rizikové nepomáhá. „Z tabulky výnosů patnáctiletých dluhopisů je evidentní, že navzdory zmíněným měnovým opatřením Evropské centrální banky a likvidnějšímu trhu se dvě země eurozóny s rozpočtovými problémy, tedy Řecko a Irsko, financuje dráž než my, a současně, i navzdory včerejším politickým prohlášením o pomoci Řecku, je Česká republika investory vnímána jako mnohem méně rizikový dlužník, než všechny uvedené země eurozóny v problémech,“ uvedl Singer.
Neúspěšný prodej ukázal na zranitelnost koruny
Podle amerického analytika Marca Chandlera středeční neúspěšný prodej dluhopisů v Česku ukázal na zranitelnost koruny. Chandlerův komentář nepřímo naznačuje, že pro Česko by do budoucna mohlo být nevýhodné, že není členem eurozóny. "Situace kolem dluhopisů se koruny prostě netýká," dodal viceguvernér. Pokud by se ovšem situace například Řecka neřešila, pak by se to podle dnešního vyjádření ministra financí Eduarda Janoty projevilo ve zvýšení výnosových křivek u domácích i zahraničních dluhopisů, což by znamenalo zdražení financování dluhové služby.
