Záchrana ruské banky Otkritie může přijít na víc, než byla rekordní pomoc pro Bank of Moscow

Ruská banka Otkritie bude potřebovat dodatečný kapitál, který se může vyšplhat až k 400 miliardám rublů (152,7 miliardy korun). Agentuře Reuters to řekl náměstek guvernérky ruské centrální banky Vasilij Pozdyšev. Centrální banka tento týden převzala kontrolu nad Otkritie, která je největší ruskou soukromou bankou. Pomoc v uvedené výši by znamenala, že její záchrana bude největší v historii Ruska.

„Podle předběžného posouzení a s přihlédnutím k tomu, že nebyla zkoumána všechna aktiva skupiny, činí objem kapitálu, který bude skupina potřebovat, 250 až 400 miliard rublů (95,5 až 152,7 miliardy korun),“ prohlásil Pozdyšev.

Zatím nejdražší byla v roce 2011 záchrana Bank of Moscow, v té době páté největší banky podle objemu majetku. Pomoc tehdy přišla na 395 miliard rublů.

Pozdyšev uvedl, že od zahájení záchrany v úterý se vklady, které byly dříve vybrány, začaly do banky opět vracet. Riziko pro další ruské banky nevidí.

Záchrana se podle Pozdyševa netýká jen samotné banky, ale také dalšího majetku ve vlastnictví skupiny Otkritie, včetně akvizic bank Rosgosstrach a Trust. Centrální banka vytiskne kvůli záchraně nové peníze, nehodlá je ale použít najednou, uvolňovat je bude postupně. Podpora přijde ve formě likvidity, kterou bude muset banka splatit, a kapitálové injekce, která sníží podíl současných akcionářů.

Současní akcionáři mohou zcela přijít o práva

Záchranný plán předpokládá, že centrální banka převezme v tomto finančním ústavu podíl nejméně 75 procent. Pokud zůstane výše kapitálu záporná, zvýší se podíl na 100 procent a současní akcionáři zcela přijdou o svá práva. Stát však nemá zájem vlastnit banku dlouhodobě, dodal Pozdyšev.

Otkritie je podle objemu majetku sedmou největší bankou v Rusku a zároveň největší soukromou bankou. Ruská centrální banka ji považuje za systémově důležitou. Je také největší ruskou bankou, která má napojení na zahraniční kapitálové trhy, protože velké státní banky kvůli sankcím o tento přístup přišly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
před 1 hhodinou

Zástupci vlády a odborů budou jednat o zvýšení platů, koalice projedná rozpočet

Zástupci vlády a odborů budou ve čtvrtek pokračovat ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. V poledne se sejdou ve Strakově akademii. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že by se dohoda ve čtvrtek mohla uzavřít. Na schůzku o platech by mělo navázat koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
před 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
včera v 07:00

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...