Za dvojí kvalitu potravin pokuta až 50 milionů, plánuje ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství chce v novele zákona o potravinách zakázat tzv. dvojí kvalitu pod pokutou až 50 milionů korun. Výrobky se stejným obalem budou muset mít stejné vlastnosti a složení v Česku jako v jiných evropských státech, uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Chce tak zpřísnit Evropou schválenou směrnici. V ní se uvádí, že se výrobky musí lišit „významně“. Podle Svazu obchodu však návrh ministerstva dvojí kvalitu nevyřeší, protože se dál budou vozit potraviny nižší kvality, jen budou správně označené.

Podle Tomana by mělo být v zákoně výslovně uvedeno, že je zakázané uvádět na trh potravinu označenou totožně s potravinou uváděnou na trh v jiném členském státě EU, pokud má jiné složení nebo vlastnosti. „Cílem našeho návrhu je, aby potraviny, které se svými vlastnostmi liší, výrobci spotřebitelům nenabízeli ve stejném obalu, označení, barvě, grafice či se stejným marketingem,“ řekl Toman.

Zatímco evropskou legislativu by měly nyní členské státy převést do svého právního řádu do dvou let, podle Tomana by měla připravovaná národní úprava nyní jít na jednání vlády a následně do parlamentu – mohla by tak platit do jednoho roku. Méně přísnou evropskou úpravu vzalo ministerstvo na vědomí. Podle Tomana ale nebude v Česku možné ospravedlňovat různé složení výrobků preferencemi spotřebitelů nebo dostupností surovin.

Eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovné příležitosti Věra Jourová Tomanovu aktivitu pochválila, i když je podle ní za tyto předpisy hlavně zodpovědné ministerstvo průmyslu a obchodu.

Maximální pokuta by mohla být podle Jourové i vyšší. „Musíme spolupracovat, abychom tuto nespravedlivou praxi ukončili a potrestali podvodníky,“ dodala Jourová

Metodika se bude teprve vytvářet

Dodržování nového předpisu by měla kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, metodika se teprve bude vytvářet. Toman dodal, že problém dvojí kvality se týká takřka výhradně jen nadnárodních společností.

Europoslanci v polovině dubna schválili směrnici, která má chránit spotřebitele před zavádějícími a nekalými praktikami zejména v on-line prostředí. Právní úprava se věnuje i dvojí kvalitě výrobků, ale nevede k jejímu definitivnímu zákazu, jak požadoval pozměňovací návrh. Ten schválen nebyl, což kritizovala řada českých zástupců v Evropském parlamentu.

Čeští zástupci, kteří se podíleli na pozměňovacím návrhu, uvedli, že směrnice se dvojí kvalitě výrobků nevěnuje dostatečně. Pozměňovací návrh by dvojí kvalitu zařadil mezi nekalé praktiky, na plénu ale neprošel.

České ministerstvo například loni dvakrát upozornilo na různou kvalitu potravin prodávaných pod stejnou značkou a podobným obalem v Česku a Německu. V prvním případě to byl lančmít od dánského výrobce Tulip, který obsahoval v Česku hlavně drůbeží separát, kdežto v Německu vepřové maso. Druhý případ byl s rybími prsty, které měly v Německu více masa a o 30 gramů větší balení. 

Srovnání výrobků: testování dvojí kvality výrobků na společném trhu EU, říjen 2017
Zdroj: VŠCHT

Návrh ministerstva dvojí kvalitu nevyřeší, míní Svaz obchodu

„To, co dneska navrhl ministr Toman, je dobrý začátek, ale řeší to jenom půlku problému. Řeší to to, že různé výrobky budou správně označeny. Ale nezabrání to tomu, aby pro každý trh měl ten západoevropský koncern různou variantu. A dvojí kvalita je pro mě především o tom, že existují různé varianty,“ řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Hlavní problém je podle něj v tom, že západní potravinářské koncerny nepovolí českým obchodníkům koupit kvalitnější zboží pro západní trhy. „Jde o to, aby obchod dostal právo nakoupit německou nebo španělskou verzi. A dneska potravinářské koncerny tomu brání, když to někdo z obchodníků zkusil, tak mu bylo jasně řečeno, že musí nakoupit variantu pro český trh. A kdyby zkusil přivézt třeba tu německou, tak mu přestanou dodávat všechno z jejich sortimentu,“ tvrdí Prouza.

Podle něj jde o narušení hospodářské soutěže, protože v EU by měl platit volný trh zboží. Zasáhnout by tak měl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, případně Evropská komise. „Na úrovni Evropské komise běží podobný případ na téma nákupu piva, kdy Belgičané chtěli nakupovat v Nizozemsku levnější výrobky Anheuser-Busch InBev a firma jim to nechtěla povolit,“ řekl. Svaz o potřebných změnách jedná také s premiérem Andrejem Babišem (ANO), dodal Prouza.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 6 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 7 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 17 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...