Za dvojí kvalitu potravin pokuta až 50 milionů, plánuje ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství chce v novele zákona o potravinách zakázat tzv. dvojí kvalitu pod pokutou až 50 milionů korun. Výrobky se stejným obalem budou muset mít stejné vlastnosti a složení v Česku jako v jiných evropských státech, uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Chce tak zpřísnit Evropou schválenou směrnici. V ní se uvádí, že se výrobky musí lišit „významně“. Podle Svazu obchodu však návrh ministerstva dvojí kvalitu nevyřeší, protože se dál budou vozit potraviny nižší kvality, jen budou správně označené.

Podle Tomana by mělo být v zákoně výslovně uvedeno, že je zakázané uvádět na trh potravinu označenou totožně s potravinou uváděnou na trh v jiném členském státě EU, pokud má jiné složení nebo vlastnosti. „Cílem našeho návrhu je, aby potraviny, které se svými vlastnostmi liší, výrobci spotřebitelům nenabízeli ve stejném obalu, označení, barvě, grafice či se stejným marketingem,“ řekl Toman.

Zatímco evropskou legislativu by měly nyní členské státy převést do svého právního řádu do dvou let, podle Tomana by měla připravovaná národní úprava nyní jít na jednání vlády a následně do parlamentu – mohla by tak platit do jednoho roku. Méně přísnou evropskou úpravu vzalo ministerstvo na vědomí. Podle Tomana ale nebude v Česku možné ospravedlňovat různé složení výrobků preferencemi spotřebitelů nebo dostupností surovin.

Eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovné příležitosti Věra Jourová Tomanovu aktivitu pochválila, i když je podle ní za tyto předpisy hlavně zodpovědné ministerstvo průmyslu a obchodu.

Maximální pokuta by mohla být podle Jourové i vyšší. „Musíme spolupracovat, abychom tuto nespravedlivou praxi ukončili a potrestali podvodníky,“ dodala Jourová

Metodika se bude teprve vytvářet

Dodržování nového předpisu by měla kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, metodika se teprve bude vytvářet. Toman dodal, že problém dvojí kvality se týká takřka výhradně jen nadnárodních společností.

Europoslanci v polovině dubna schválili směrnici, která má chránit spotřebitele před zavádějícími a nekalými praktikami zejména v on-line prostředí. Právní úprava se věnuje i dvojí kvalitě výrobků, ale nevede k jejímu definitivnímu zákazu, jak požadoval pozměňovací návrh. Ten schválen nebyl, což kritizovala řada českých zástupců v Evropském parlamentu.

Čeští zástupci, kteří se podíleli na pozměňovacím návrhu, uvedli, že směrnice se dvojí kvalitě výrobků nevěnuje dostatečně. Pozměňovací návrh by dvojí kvalitu zařadil mezi nekalé praktiky, na plénu ale neprošel.

České ministerstvo například loni dvakrát upozornilo na různou kvalitu potravin prodávaných pod stejnou značkou a podobným obalem v Česku a Německu. V prvním případě to byl lančmít od dánského výrobce Tulip, který obsahoval v Česku hlavně drůbeží separát, kdežto v Německu vepřové maso. Druhý případ byl s rybími prsty, které měly v Německu více masa a o 30 gramů větší balení. 

Srovnání výrobků: testování dvojí kvality výrobků na společném trhu EU, říjen 2017
Zdroj: VŠCHT

Návrh ministerstva dvojí kvalitu nevyřeší, míní Svaz obchodu

„To, co dneska navrhl ministr Toman, je dobrý začátek, ale řeší to jenom půlku problému. Řeší to to, že různé výrobky budou správně označeny. Ale nezabrání to tomu, aby pro každý trh měl ten západoevropský koncern různou variantu. A dvojí kvalita je pro mě především o tom, že existují různé varianty,“ řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Hlavní problém je podle něj v tom, že západní potravinářské koncerny nepovolí českým obchodníkům koupit kvalitnější zboží pro západní trhy. „Jde o to, aby obchod dostal právo nakoupit německou nebo španělskou verzi. A dneska potravinářské koncerny tomu brání, když to někdo z obchodníků zkusil, tak mu bylo jasně řečeno, že musí nakoupit variantu pro český trh. A kdyby zkusil přivézt třeba tu německou, tak mu přestanou dodávat všechno z jejich sortimentu,“ tvrdí Prouza.

Podle něj jde o narušení hospodářské soutěže, protože v EU by měl platit volný trh zboží. Zasáhnout by tak měl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, případně Evropská komise. „Na úrovni Evropské komise běží podobný případ na téma nákupu piva, kdy Belgičané chtěli nakupovat v Nizozemsku levnější výrobky Anheuser-Busch InBev a firma jim to nechtěla povolit,“ řekl. Svaz o potřebných změnách jedná také s premiérem Andrejem Babišem (ANO), dodal Prouza.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...