Odliv výnosů českých firem je minimálně dvakrát vyšší, než odpovídá ekonomickým podmínkám v Česku a EU. Nejcitelnější je situace v energetice a vodárenství. Vyplývá to z vládní analýzy, podle níž odliv převyšuje množství nových investic a reinvestic, což může být riziko pro vývoj ekonomiky. Větší deficit výnosů v poměru k HDP má jen Lucembursko a Irsko.
„Velký nepřiměřený odvod zisků se netýká všech oborů. Například u automobilového průmyslu je rovnováha mezi reinvesticemi a ziskem poměrně rozumná. To ukazuje, že ty firmy to tady myslí vážně. Ale ty firmy, které mají síťový charakter, zejména je to energetika a vodárenství, tak se ukazuje, že náš regulační systém nefunguje docela dobře a je třeba se nad tím zamyslet,“ řekl novinářům šéf poradců předsedy vlády Vladimír Špidla.
Výrazný odliv výnosů se týká rovněž finančního sektoru, ale i tam je podobně jako u automobilového byznysu velký objem zpětně investovaného zisku.
Špidla upozornil, že odliv kapitálů z České republiky je větší než součet přílivu investic a peněz z kohezních fondů EU. „Problém není, že je odliv, ale že je čtyřikrát větší než je obvyklé,“ dodal.
V mezinárodním srovnání má podle studie Česko třetí nejvyšší deficit výnosů v poměru k HDP, a to 7,7 procenta. Větší deficit podle údajů z roku 2015 mají jen Irsko a Lucembursko, které se ovšem vyznačují specifickou strukturou ekonomiky s velkým podílem finančních institucí a nízkými daněmi, díky nimž si je za sídlo volí nadnárodní firmy. Přebytek naopak mají země jako Německo, Finsko nebo Francie.
Jak odlivu bránit? Například omezením účetní optimalizace
Podle studie je proto potřebné vytvořit nový udržitelný model ekonomiky, který by nebyl závislý jen na přílivu zahraničních investic. Mezi navrhovaná opatření patří efektivnější regulace některých odvětví, zvýšení mezd v podnicích s neúměrnými výnosy ve vztahu k investicím, omezení účetní a daňové optimalizace nebo harmonizace daňového základu na úrovni EU. Studie zmiňuje i zavedení sektorových daní.
Dalším opatřením je vytvoření jednotné technologické výzkumné instituce schopné poskytovat spolupráci s podnikovou sférou, zavést vzdělávací instituce ve spolupráci s firmami nebo posílení schopností finančního systému poskytovat peníze malým a středním firmám.
Analýza dále ukázala, že prakticky celý růst ekonomiky od roku 2005 je dán expanzí zahraničního sektoru. „Objem ekonomiky v domácím vlastnictví v reálných hodnotách od roku 1995 nezaznamenal prakticky žádný růst. Ve stejném období vzrostl objem aktiv v zahraničním vlastnictví sedmkrát,“ uvádí analýza.
