VW ukázal v Ženevě kupé Arteon. Škodovka možná bude vyvíjet platformu pro malé rozvojové vozy

Německá automobilka Volkswagen začne v červnu dodávat na německý trh a později i do dalších zemí nové pětimístné kupé Arteon. Koncern model představil na ženevském autosalonu. Předseda představenstva Škody Bernhard Maier pak v Ženevě uvedl, že Škoda Auto by mohla od vedení koncernu získat zakázku na vývoj nové platformy, na jejímž základě by vznikaly malé vozy pro rozvojové trhy, například pro Indii. Škodovka představila na autosalonu 7 nových modelů.

Arteon se bude vyrábět v závodě automobilky v německém Emdenu. Auto s karoserií typu fastback má na délku téměř 4,9 metru a využívá koncernovou modulární podvozkovou platformu MQB. Dodávat se bude se třemi benzinovými a třemi dieselovými motory o výkonu od 150 do 280 koní. Kufr nabízí prostor o objemu 563 až 1557 litrů.

Nové asistenční systémy předvídají a reagují na omezení rychlosti, zatáčky a kruhové objezdy. Postihne-li řidiče zdravotní indispozice, zajistí asistent v rámci systémových omezení nejen zpomalení vozidla, ale i jeho řízení, pokud to vzadu jedoucí vozidla umožní. S vozem se i zařadí do pravého jízdního pruhu. Loni automobilka Volkswagen představila model Phideon, který je ještě větší než Arteon a je primárně určen pro čínský trh. Na rozdíl od čtyřválců Arteonu má tento model i třílitrový šestiválcový motor o výkonu 300 koní.

V pondělí pak Volkswagen ukázal koncept vozu, který jezdí zcela bez asistence řidiče a nemá ani volant. První plně autonomně řízený vůz se jmenuje Sedric a některé jeho technologie by se měly v příštích letech objevit u jednotlivých značek koncernu, mezi které patří i Škoda Auto.

Šance pro Škodu?

Finální rozhodnutí o vývoji platformy označované jako A0 Entry by mělo padnout v nejbližší době.

Projekt by pomohl Śkodě Auto vytvořit několik set nových pracovních míst především v oblasti technického vývoje. „V nejbližší době sdělíme oficiální informace. Máme dobrý důvod se domnívat, že dostaneme (od vedení koncernu VW) pozitivní odpověď,“ uvedl Meier. 

Levnější malé vozy by měly koncernu pomoci uspět na specifickém indickém trhu i v dalších rozvojových zemích. Škoda již v segmentu A0 vyrábí model Fabia, který je ale pro rozvojové země příliš nákladný.

Šéf automobilky Škoda Auto Bernhard Maier představuje vůz Škoda Octavia RS 245
Zdroj: Mlch Petr/ČTK

Škoda letos podle Maiera představí celkem 11 nových modelů, z toho sedm představila ve světové premiéře v Ženevě. Do Ženevy přivezla nejvýkonnější Octavii RS 245, outdoorovou verzi Scout, dále Kodiaq Sportline a Scout, modernizovaný Rapid, Rapid Spaceback a Citigo. Na konci roku by měla přijít nová generace SUV Yeti, pravděpodobně ve více variantách. Příští měsíc na autosalonu v Šanghaji představí vůz, který podle Maiera ukáže další směřování značky. Podle neoficiálních informací by mohlo jít o elektromobil postavený na bázi nově vyvíjené platformy.

Příští rok by měla Škoda představit malý crossover pro čínský trh a zároveň uvažuje o jeho evropské verzi. Ta se ale zřejmě objeví až později. „Kvůli rekordnímu počtu uváděných nových vozů zatím nebyl dostatek času, abychom vůz pro Evropu přichystali ve zralé podobě. Navíc narážíme na kapacitní omezení v Evropě,“ dodal Maier.

Škoda nyní hledá nástupce šéfdesignéra Jozefa Kabaně, který se po osmi letech u značky rozhodl přejít k BMW. „S Jozefem Kabaněm jsme v uplynulých 18 měsících rozpracovali designovou strategii, jak budou v příštích letech vypadat interiér i exteriér našich vozů. Jeho nástupce intenzivně hledáme a na seznamu máme několik zajímavých osobností,“ uzavřel Maier.

Šéf automobilky Škoda Auto Bernhard Maier představuje vůz Škoda Octavia Scout
Zdroj: Mlch Petr/ČTK

Toyota čeká v Evropě další růst

Největší japonská automobilka Toyota Motor očekává, že v letošním roce zvýší prodej v Evropě o pět procent na zhruba 975 tisíc vozů. Podíl firmy na evropském trhu by se tak měl udržet kolem pěti procent. V Ženevě to řekl šéf evropského zastoupení Toyoty Johan van Zyl.

Toyota podle van Zyla nadále sází na popularitu hybridních vozů, jejichž prodej v Evropě loni zvýšila o 40 procent. Tento typ aut loni tvořil 32 procent celého odbytu Toyoty v tomto regionu a do roku 2020 chce Toyota jejich podíl zvýšit na 50 procent. Toyota do Evropy zahrnuje i Rusko, Turecko a Izrael, uvedla agentura Reuters.

Jak si povede evropský trh

Van Zyl předpokládá, že celkový prodej automobilů v Evropě se letos zvýší pouze o jedno procento. Výhled evropského trhu kalí nadcházející série voleb, příprava na odchod Británie z Evropské unie a trvající problémy na ruském a tureckém trhu. V Rusku nicméně Toyota očekává určité oživení.

Německé sdružení automobilového průmyslu VDA zase očekává, že celosvětový prodej osobních automobilů se v letošním roce zvýší o tři procenta na 85 milionů vozů. Tempo růstu globálního automobilového trhu by tak mělo zpomalit z loňských pěti procent.

 V Číně, která je největším automobilovým trhem na světě, by se měl letos podle VDA prodej zvýšit o pět procent a dostat se do blízkosti hranice 25 milionů vozů. V Evropě čeká svaz mírný nárůst odbytu na 17,6 milionu vozů a ve Spojených státech počítá s prodejem rekordních 17,5 milionu vozů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...