VW chce, aby Škoda přesunula část výroby do Německa. Odbory se bojí ztráty až 2 tisíc míst

Vedení a odbory Volkswagenu chtějí omezit konkurenci. Část výroby divize Škoda by se podle nich měla přesunout do Německa. Škoda by také měla více platit za sdílené technologie. Píše o tom agentura Reuters. O přesouvání výroby se nemluví poprvé, podle šéfredaktora Automakers Ericha Handla je to reálné, nicméně to pro Škodovku ani její zaměstnance vlastně nic zásadního neznamená. Odborový předák Jaroslav Povšík ale říká, že by v případě přesunu mohlo zaniknout až dva tisíce pracovních míst.

Příznivé recenze a ziskovost automobilů značky Škoda stupňují rivalitu uvnitř koncernu Volkswagen v době, kdy značka VW směřuje k rušení tisíců pracovních míst v rámci odbourávání nadbytečných kapacit v německých továrnách, píše Reuters.

Německé odbory vidí v úspěchu škodovek hrozbu, ale zároveň i potenciální záchranné lano. Podle zdroje blízkého dozorčí radě VW požadují, aby se část produkce škodovek přesunula do německých továren. Domnívají se rovněž, že Škoda by měla platit vyšší poplatky za využívání hlavní koncernové platformy pro konstrukci automobilů označované jako MQB.

Přesun se má týkat třeba následníka Superbu

Předseda podnikové rady Škody Auto Jaroslav Povšík prohlásil, že v případě přesunu by mohlo zaniknout až dva tisíce pracovních míst. Nelze ale zatím odhadovat, zda by automobilka propouštěla hromadně, dodal s tím, že je možné, že by se počet pracovních míst snižoval postupně. Firma může snížit počet zaměstnanců přirozenou cestou, například omezit počet agenturních zaměstnanců, dodal. Na „lámání chleba“ dojde podle předsedy v roce 2022, kdy se má začít vyrábět nástupce současného Superbu.

Právě na možnost přesunu výroby následníka modelu Superb do Německa upozornil již minulý měsíc. „Zvažuje se přesun následníka modelu Superb do daleko dražší lokality v Německu, čemuž hodláme zabránit,“ řekl.

Přesunem části výroby české automobilky do Německa chce koncern Volkswagen podle Povšíka vyřešit současnou krizi. „Oni chtějí zajišťovat vytížení německých lokalit. Nejde jim Passat, ale vidí, že Superb se prodává dobře a rádi by si ho tam vzali,“ míní Povšík. Za současný stav může podle něj i skutečnost, že českou automobilku řídí německé představenstvo dosazené Volkswagenem.

„Oni (členové představenstva) pracují tak, aby dostali svoje další místa od Volkswagenu, takže pochybuji, že tam za nás tolik bojují. Asi těžko budou bojovat za Škodu, když o jejich místu rozhoduje Volkswagen. Když Volkswagen řekne, že převedeme výrobu auta do Německa, tak budou souhlasit, protože mají sen, že budou povýšeni v koncernu VW. Když řekne ne, já bojuju za Škodu, tak tady za chvíli nebude,“ domnívá se Povšík.

Velký problém způsobuje koncernu také aféra dieselgate. „Ztratili jsme Ameriku, ztrácíme diesely, nemůžeme prodat auta, abychom si zlepšili cashflow, přicházejí vyšší pokuty a z Volkswagenu zní otázka, co budeme dělat. Co s elektromobilitou, jestli dělat hybridy, jak dlouho bude diesel, to všechno rozhoduje o tom, kdo pak, až to nastane, bude vepředu,“ dodal Povšík.

Provoz v automobilkách jede téměř nepřetržitě. Společnost Škoda se potýká mimo jiné s nedostatkem zaměstnanců na dělnických pozicích, které shání jen velmi obtížně, a to i přes nadprůměrné platy.

Odboráři se navíc připravují na kolektivní vyjednávání, ve kterém budou požadovat růst mezd o více než deset procent. Průměrná hrubá dělnická mzda ve Škodě letos se všemi bonusy v některých tarifních třídách dosahuje 40 tisíc korun.

Podle agentury Reuters se značka VW domnívá, že Škoda má nepoctivou výhodu v podobě kombinace německé technologie s levnější pracovní silou. Cílem značky VW je upevnit své vedoucí postavení v koncernu před uvedením řady nových elektrických automobilů na trh, tvrdí zdroje Reuters. 

Podle šéfredaktora Automakers Ericha Handla je přesun výroby velmi reálný, nicméně nebude mít zásadní dopad na českou Škodovku a její zaměstance. „Pokud je mi známo, Škodovka hodlá přesunout část výroby z Kvasin. Limuzíny Superb by se vyráběly v montážní hale Passatu ve Wolfsburgu a linka v Kvasinách by se uvolnila pro novou SUV řadu. Pro zaměstnanost a výrobu by to neznamenalo nic,“ konstatuje Handl.

Nahrávám video

Strategie VW není podle Handla ničím nová, uplatňuje ji od doby, co Škodovku koupil. „Už od začátku byly škodovky méně vybavené než volkswageny a prodávaly se i za jiné ceny. Vždy to je taková cyklická situace, kdy škodovka je uměle potlačovaná, protože má dobré prodeje, což se stalo i letos a pak zase je tam období, kdy má stejnou výbavu jako volkswagen a dosáhne podobných cen,“ říká Handl.

Pro škodovku to samozřejmě není nic příjemného, nicméně je to pochopitelné, míní. „VW je její vlastník a upravuje svou strategii jednotlivých značek podle vývoje prodejů na jednotlivých trzích. V koncernu je celkem 12 značek a těžko může dopustit, aby škodovka byla prodávanější a vybavenější než mateřský Volkswagen,“ dodává. 

K ostatním značkám koncernu přistupuje podle Handla VW stejně, ale ony nejsou tak úspěšné jako Škoda. Ta se může porovnávat například se španělským Seatem, ale ten má poloviční prodeje a jeho trhy jsou jiné než sever Evropy, soustředí se spíše na jižní země. 

Výroba Volkswagenu ve Wolfsburgu
Zdroj: Fabian Bimmer/Reuters

Také další ekonomové se domnívají, že by nemělo docházet ke snižování počtu zaměstnanců. I nezávislý automobilový analytik Antonín Šípek míní, že jde o to, jak získat dodatečné kapacity pro Škodu v době, kdy její české závody nestačí vyrábět.

Z přesunu výroby některého modelu do Volkswagenu budou podle Jana Linharta z KPMG profitovat tuzemští subdodavatelé, kteří zřejmě zůstanou v Česku, protože celková produkce Škody se zvýší.

„Na druhé straně by však zřejmě došlo k poklesu ziskovosti Škoda Auto, neboť výrobní náklady v Německu budou vyšší než v České republice, a proto poklesne marže na těchto vozech. Dlouhodobě může přesun výroby vést k oslabení pozice domácích závodů, což se může negativně projevit v období ekonomického poklesu,“ doplnil Linhart.

  • Škoda Auto je jedním z největších zaměstnavatelů v České republice. V regionech, v nichž působí, je podprůměrná nezaměstnanost. Například v okrese Mladá Boleslav byla míra nezaměstnanosti v srpnu 2,4 procenta, v celém Středočeském kraji 3,4 procenta. Zaměstnanci automobilky pobírají nadprůměrné platy. Průměrná hrubá dělnická mzda je tam 36 tisíc korun.

Vedení koncernu by podle analytika Finlordu Borise Tomčiaka nejraději nechalo výrobu v České republice, kde jsou náklady na zaměstnance mnohem nižší než v Německu, nakonec ale zřejmě ustoupí silným odborům. „Dá se ale očekávat, že přijde se šalamounským řešením, kde sice bude část koncernové výroby přesunuta z Česka do Německa, ale naopak sem přijde několik subdodavatelských firem, které nejsou svázané tak silnými odbory. Český průmysl by si s menším přesunem výroby ze Škodovky do Volkswagenu měl poradit,“ řekl.

Přesun části produkce do Německa podle ekonoma Petra Hlinomaze s sebou sice nemusí nést bezprostřední pokles pracovních míst, ale může znamenat určitý odliv technologie a know-how. Na rozdíl od kolegů se obává, že by čeští dodavatelé mohli být nahrazeni německými.

Ministr Havlíček věří, že investice Volkswagenu budou pokračovat

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) každopádně věří, že všechny plánované investice německého koncernu ve Škodě Auto budou dále pokračovat. Bližší informace ohledně přesunu nemá k dispozici.  Ministerstvo podle něj ví pouze o vnitřní diskusi, která se v rámci koncernu už nějaký čas odehrává.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nicméně pokládá informace o možném přesunu za vážné. Sejde se proto s členem představenstva za oblast řízení lidských zdrojů Škoda Auto Bohdanem Wojnarem a také s Povšíkem.

Vyčkejme na případná konkrétní rozhodnutí managementu.
Jiří Havlíček
ministr průmyslu a obchodu

Havlíček připomněl, že jednou z komparativních výhod koncernu VW je možnost sdílet výrobní kapacity napříč značkami. „Společnost Škoda Auto zajišťuje výrobu vozů Seat ve svých závodech v Mladé Boleslavi a Kvasinách. A naopak využívá kapacit závodu Volkswagen v Bratislavě pro výrobu modelu Škoda Citigo. Vozy značky Škoda se vyrábějí ve stejných závodech jako vozy dalších značek koncernu VW například v Rusku nebo Alžírsku,“ podotkl.

O případných přesunech výrobních aktivit uvnitř koncernu VW proto podle něj nyní nemá smysl spekulovat. „Vyčkejme na případná konkrétní rozhodnutí managementu společnosti, tedy zda vůbec a v jaké podobě by mohlo k přesunům výroby některých budoucích modelů dojít,“ zdůraznil.

Středula: VW chce z Česka odčerpat peníze a pomoct si po dieselgate

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vidí za úvahami o přesunu části produkce Škody do Německa a zvýšení poplatků za sdílené technologie záměr německé automobilky získat peníze na ztráty vzniklé po dieselgate. Vláda by podle něj měla zbystřit, protože jde o snahy, které by mohly skončit větším odlivem peněz z Česka.

„Tady se hledá prostě způsob, jak peníze do Německa legální cestou dostat. Myslím si, že by měl velmi zbystřit český stát, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo financí, jestli jsou takové poplatky adekvátní,“ řekl Středula. Škoda je podle něj extrémně výdělečnou jednotkou koncernu, a to i kvůli násobně nižším platům českých zaměstnanců.

„Jednoznačně se tady projevuje, že jsme záložní německou ekonomikou, ale není možné, aby to ve finále dopadlo tak, že tady zavřeme závod společnosti VW ne proto, že by byl špatný, ale protože někdo chce stále víc peněz,“ uvedl. Poznamenal také, že jestliže někdo přesune výrobu z Česka do Německa, znamená to, že je rentabilní, i když jsou mzdové náklady vyšší. „Takže to je taky špatně,“ konstatoval. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 15 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 20 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...