VW chce, aby Škoda přesunula část výroby do Německa. Odbory se bojí ztráty až 2 tisíc míst

Vedení a odbory Volkswagenu chtějí omezit konkurenci. Část výroby divize Škoda by se podle nich měla přesunout do Německa. Škoda by také měla více platit za sdílené technologie. Píše o tom agentura Reuters. O přesouvání výroby se nemluví poprvé, podle šéfredaktora Automakers Ericha Handla je to reálné, nicméně to pro Škodovku ani její zaměstnance vlastně nic zásadního neznamená. Odborový předák Jaroslav Povšík ale říká, že by v případě přesunu mohlo zaniknout až dva tisíce pracovních míst.

Příznivé recenze a ziskovost automobilů značky Škoda stupňují rivalitu uvnitř koncernu Volkswagen v době, kdy značka VW směřuje k rušení tisíců pracovních míst v rámci odbourávání nadbytečných kapacit v německých továrnách, píše Reuters.

Německé odbory vidí v úspěchu škodovek hrozbu, ale zároveň i potenciální záchranné lano. Podle zdroje blízkého dozorčí radě VW požadují, aby se část produkce škodovek přesunula do německých továren. Domnívají se rovněž, že Škoda by měla platit vyšší poplatky za využívání hlavní koncernové platformy pro konstrukci automobilů označované jako MQB.

Přesun se má týkat třeba následníka Superbu

Předseda podnikové rady Škody Auto Jaroslav Povšík prohlásil, že v případě přesunu by mohlo zaniknout až dva tisíce pracovních míst. Nelze ale zatím odhadovat, zda by automobilka propouštěla hromadně, dodal s tím, že je možné, že by se počet pracovních míst snižoval postupně. Firma může snížit počet zaměstnanců přirozenou cestou, například omezit počet agenturních zaměstnanců, dodal. Na „lámání chleba“ dojde podle předsedy v roce 2022, kdy se má začít vyrábět nástupce současného Superbu.

Právě na možnost přesunu výroby následníka modelu Superb do Německa upozornil již minulý měsíc. „Zvažuje se přesun následníka modelu Superb do daleko dražší lokality v Německu, čemuž hodláme zabránit,“ řekl.

Přesunem části výroby české automobilky do Německa chce koncern Volkswagen podle Povšíka vyřešit současnou krizi. „Oni chtějí zajišťovat vytížení německých lokalit. Nejde jim Passat, ale vidí, že Superb se prodává dobře a rádi by si ho tam vzali,“ míní Povšík. Za současný stav může podle něj i skutečnost, že českou automobilku řídí německé představenstvo dosazené Volkswagenem.

„Oni (členové představenstva) pracují tak, aby dostali svoje další místa od Volkswagenu, takže pochybuji, že tam za nás tolik bojují. Asi těžko budou bojovat za Škodu, když o jejich místu rozhoduje Volkswagen. Když Volkswagen řekne, že převedeme výrobu auta do Německa, tak budou souhlasit, protože mají sen, že budou povýšeni v koncernu VW. Když řekne ne, já bojuju za Škodu, tak tady za chvíli nebude,“ domnívá se Povšík.

Velký problém způsobuje koncernu také aféra dieselgate. „Ztratili jsme Ameriku, ztrácíme diesely, nemůžeme prodat auta, abychom si zlepšili cashflow, přicházejí vyšší pokuty a z Volkswagenu zní otázka, co budeme dělat. Co s elektromobilitou, jestli dělat hybridy, jak dlouho bude diesel, to všechno rozhoduje o tom, kdo pak, až to nastane, bude vepředu,“ dodal Povšík.

Provoz v automobilkách jede téměř nepřetržitě. Společnost Škoda se potýká mimo jiné s nedostatkem zaměstnanců na dělnických pozicích, které shání jen velmi obtížně, a to i přes nadprůměrné platy.

Odboráři se navíc připravují na kolektivní vyjednávání, ve kterém budou požadovat růst mezd o více než deset procent. Průměrná hrubá dělnická mzda ve Škodě letos se všemi bonusy v některých tarifních třídách dosahuje 40 tisíc korun.

Podle agentury Reuters se značka VW domnívá, že Škoda má nepoctivou výhodu v podobě kombinace německé technologie s levnější pracovní silou. Cílem značky VW je upevnit své vedoucí postavení v koncernu před uvedením řady nových elektrických automobilů na trh, tvrdí zdroje Reuters. 

Podle šéfredaktora Automakers Ericha Handla je přesun výroby velmi reálný, nicméně nebude mít zásadní dopad na českou Škodovku a její zaměstance. „Pokud je mi známo, Škodovka hodlá přesunout část výroby z Kvasin. Limuzíny Superb by se vyráběly v montážní hale Passatu ve Wolfsburgu a linka v Kvasinách by se uvolnila pro novou SUV řadu. Pro zaměstnanost a výrobu by to neznamenalo nic,“ konstatuje Handl.

Nahrávám video
Handl: Přesun výroby je reálný
Zdroj: ČT24

Strategie VW není podle Handla ničím nová, uplatňuje ji od doby, co Škodovku koupil. „Už od začátku byly škodovky méně vybavené než volkswageny a prodávaly se i za jiné ceny. Vždy to je taková cyklická situace, kdy škodovka je uměle potlačovaná, protože má dobré prodeje, což se stalo i letos a pak zase je tam období, kdy má stejnou výbavu jako volkswagen a dosáhne podobných cen,“ říká Handl.

Pro škodovku to samozřejmě není nic příjemného, nicméně je to pochopitelné, míní. „VW je její vlastník a upravuje svou strategii jednotlivých značek podle vývoje prodejů na jednotlivých trzích. V koncernu je celkem 12 značek a těžko může dopustit, aby škodovka byla prodávanější a vybavenější než mateřský Volkswagen,“ dodává. 

K ostatním značkám koncernu přistupuje podle Handla VW stejně, ale ony nejsou tak úspěšné jako Škoda. Ta se může porovnávat například se španělským Seatem, ale ten má poloviční prodeje a jeho trhy jsou jiné než sever Evropy, soustředí se spíše na jižní země. 

Výroba Volkswagenu ve Wolfsburgu
Zdroj: Fabian Bimmer/Reuters

Také další ekonomové se domnívají, že by nemělo docházet ke snižování počtu zaměstnanců. I nezávislý automobilový analytik Antonín Šípek míní, že jde o to, jak získat dodatečné kapacity pro Škodu v době, kdy její české závody nestačí vyrábět.

Z přesunu výroby některého modelu do Volkswagenu budou podle Jana Linharta z KPMG profitovat tuzemští subdodavatelé, kteří zřejmě zůstanou v Česku, protože celková produkce Škody se zvýší.

„Na druhé straně by však zřejmě došlo k poklesu ziskovosti Škoda Auto, neboť výrobní náklady v Německu budou vyšší než v České republice, a proto poklesne marže na těchto vozech. Dlouhodobě může přesun výroby vést k oslabení pozice domácích závodů, což se může negativně projevit v období ekonomického poklesu,“ doplnil Linhart.

  • Škoda Auto je jedním z největších zaměstnavatelů v České republice. V regionech, v nichž působí, je podprůměrná nezaměstnanost. Například v okrese Mladá Boleslav byla míra nezaměstnanosti v srpnu 2,4 procenta, v celém Středočeském kraji 3,4 procenta. Zaměstnanci automobilky pobírají nadprůměrné platy. Průměrná hrubá dělnická mzda je tam 36 tisíc korun.

Vedení koncernu by podle analytika Finlordu Borise Tomčiaka nejraději nechalo výrobu v České republice, kde jsou náklady na zaměstnance mnohem nižší než v Německu, nakonec ale zřejmě ustoupí silným odborům. „Dá se ale očekávat, že přijde se šalamounským řešením, kde sice bude část koncernové výroby přesunuta z Česka do Německa, ale naopak sem přijde několik subdodavatelských firem, které nejsou svázané tak silnými odbory. Český průmysl by si s menším přesunem výroby ze Škodovky do Volkswagenu měl poradit,“ řekl.

Přesun části produkce do Německa podle ekonoma Petra Hlinomaze s sebou sice nemusí nést bezprostřední pokles pracovních míst, ale může znamenat určitý odliv technologie a know-how. Na rozdíl od kolegů se obává, že by čeští dodavatelé mohli být nahrazeni německými.

Ministr Havlíček věří, že investice Volkswagenu budou pokračovat

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) každopádně věří, že všechny plánované investice německého koncernu ve Škodě Auto budou dále pokračovat. Bližší informace ohledně přesunu nemá k dispozici.  Ministerstvo podle něj ví pouze o vnitřní diskusi, která se v rámci koncernu už nějaký čas odehrává.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nicméně pokládá informace o možném přesunu za vážné. Sejde se proto s členem představenstva za oblast řízení lidských zdrojů Škoda Auto Bohdanem Wojnarem a také s Povšíkem.

Vyčkejme na případná konkrétní rozhodnutí managementu.
Jiří Havlíček
ministr průmyslu a obchodu

Havlíček připomněl, že jednou z komparativních výhod koncernu VW je možnost sdílet výrobní kapacity napříč značkami. „Společnost Škoda Auto zajišťuje výrobu vozů Seat ve svých závodech v Mladé Boleslavi a Kvasinách. A naopak využívá kapacit závodu Volkswagen v Bratislavě pro výrobu modelu Škoda Citigo. Vozy značky Škoda se vyrábějí ve stejných závodech jako vozy dalších značek koncernu VW například v Rusku nebo Alžírsku,“ podotkl.

O případných přesunech výrobních aktivit uvnitř koncernu VW proto podle něj nyní nemá smysl spekulovat. „Vyčkejme na případná konkrétní rozhodnutí managementu společnosti, tedy zda vůbec a v jaké podobě by mohlo k přesunům výroby některých budoucích modelů dojít,“ zdůraznil.

Středula: VW chce z Česka odčerpat peníze a pomoct si po dieselgate

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vidí za úvahami o přesunu části produkce Škody do Německa a zvýšení poplatků za sdílené technologie záměr německé automobilky získat peníze na ztráty vzniklé po dieselgate. Vláda by podle něj měla zbystřit, protože jde o snahy, které by mohly skončit větším odlivem peněz z Česka.

„Tady se hledá prostě způsob, jak peníze do Německa legální cestou dostat. Myslím si, že by měl velmi zbystřit český stát, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo financí, jestli jsou takové poplatky adekvátní,“ řekl Středula. Škoda je podle něj extrémně výdělečnou jednotkou koncernu, a to i kvůli násobně nižším platům českých zaměstnanců.

„Jednoznačně se tady projevuje, že jsme záložní německou ekonomikou, ale není možné, aby to ve finále dopadlo tak, že tady zavřeme závod společnosti VW ne proto, že by byl špatný, ale protože někdo chce stále víc peněz,“ uvedl. Poznamenal také, že jestliže někdo přesune výrobu z Česka do Německa, znamená to, že je rentabilní, i když jsou mzdové náklady vyšší. „Takže to je taky špatně,“ konstatoval. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 18 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 17 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 20 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...