Brusel – Ekonomiky všech členských zemí Evropské unie v letošním roce porostou, stane se tak poprvé od roku 2007. Uvedla to ve své zimní makroekonomické předpovědi Evropská komise (EK). EU celkově by měla dosáhnout na růst 1,7 procenta, země eurozóny na 1,3 procenta. Komise zároveň počítá s velmi nízkou inflací.
Hospodářský růst je nicméně stále omezován slabým investičním prostředím a vysokou mírou nezaměstnanosti, uvádí pravidelná zpráva komise, která je ve srovnání s podzimní prognózou EK optimističtější.
Evropský komisař pro finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici na tiskové konferenci hovořil o „mírném oživení“ evropského hospodářství. Výkon ekonomiky má postupně nabírat na rychlosti při slábnoucím vlivu negativních faktorů. Růst podle něj potáhne především domácí poptávka. „Jsou to vítané zprávy. Ale je potřeba udržet si smysl pro perspektivu. Výzvy, před kterými evropská ekonomika stojí, nezmizely a obnova je stále nízká a pomalá,“ upozornil Moscovici.
Růst není nicméně ve všech členských zemích na stejných hodnotách. Nejoptimističtější údaj má v tabulce Irsko s předpokládanými 3,5 procenty, nejslabší růst čeká komise u Chorvatska, počítá pouze s 0,2 procenta. Česká ekonomika by měla posílit o 2,5 procenta. Moscovici novináře upozornil na letošní očekávaný „dynamický růst“ Polska o 3,2 procenta, ale i Španělska o 2,3 procenta. Německo by letos, stejně jako loni, mělo růst o 1,5 procenta. Předpověď řeckého růstu o 2,5 procenta je založena na předpokladu pokračujících reforem a rozumné fiskální politiky, zdůraznil komisař. Bývalý francouzský ministr financí Moscovici dodal, že v příštích letech se postupně zvedne také francouzská ekonomika z letos očekávaného procenta na 1,8 procenta růstu v roce 2016. Itálii letos čeká podle komise růst o 0,6 procenta především v důsledku vnější poptávky.
Pro rok 2016 počítá komise se zrychlením na 2,1 procenta celé osmadvacítce a 1,9 procenta v zemích platících společnou měnou.
Moscovici připomněl, že dnešní prognóza bude základem hodnocení komise, zda především Francie, ale také Itálie a Belgie plní pravidla Paktu stability a růstu. „Hodnocení ale samozřejmě vezme v potaz všechny významné faktory,“ podotkl s tím, že názor komise zveřejní 27. února společně s podrobnou analýzou ekonomických a rozpočtových politik všech zemí Unie.
Oproti podzimu je komise optimističtější
Při listopadové prognóze přitom komise počítala s růstem nižším – pro celou EU s 1,5 procenta a pro země eurozóny 1,1 procenta. Krátkodobý výhled od podzimu vylepšilo několik klíčových faktorů, uvádí materiály komise. Zmiňují zrychlení poklesu cen ropy, snížení hodnoty eura, rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) začít letos s tzv. kvantitativním uvolňováním i oznámení Evropské komise odstartovat letos rozsáhlý investiční plán.
Jedním dechem ale komise upozorňuje i na vyšší míru nejistoty, která výhled také provází. Rizika, která mohou výkon hospodářství zpomalit, se zvýšila, přibyly ale také pozitivní faktory. Zmiňuje se geopolitické napětí, obnovená nejistota na finančních trzích v kontextu lišících se měnových politik významných ekonomik i nedokončené strukturální reformy.
Překážkou růstu je také dlouhodobě nízká inflace nebo přímo pokles cen. Komise k tomu dodává, že trend velmi nízké míry inflace pokračuje. Pro celou Unii je pro rok 2015 očekáván růst spotřebitelských cen o 0,2 procenta a pro rok 2016 na úrovni 1,4 procenta. Pro eurozónu, která je nyní v deflaci, letošní předpověď uvádí stále pokles cen o 0,1 procenta. V roce 2016 už začnou ceny stoupat a inflace v zemích platících eurem má být na úrovni 1,3 procenta.
Posilování ekonomiky se má podle komise na celoevropské úrovni začít projevovat na trhu práce. Míra nezaměstnanosti v EU by letos měla klesnout na 9,8 procenta a v eurozóně na 11,2 procenta.
Prognóza ukazuje snižující se míru deficitů veřejných financí. V osmadvacítce by poměr zadlužení k HDP měl klesnout z loňských tří procent na letošních 2,6 procenta a snížit se dál na 2,2 procenta v příštím roce. Eurozóna má vykázat pokles na letošních 2,2 procenta a 1,9 procenta v roce 2016.
Odhad českého růstu se naopak od podzimu mírně zhoršil
Podle prognózy Evropské komise poroste česká ekonomika o 2,5 procenta, v roce 2016 pak ještě o trochu víc - 2,6 procenta. Oproti podzimní zprávě si tak Česko mírně pohoršilo. Tehdy pro rok 2014 předpokládala růst 2,5 procenta, pro letošek a rok příští 2,7 procenta. Prognóza připomíná, že Česko se loni po dvou letech vrátilo k růstu. Tato obnova byla tažena především domácí poptávkou, investicemi i spotřebou domácností. V první polovině roku také exportem, který ale poté zpomalil v důsledku slabého růstu celé EU.
Jak to vidí ČNB
Růst českého HDP bude po dočasném zpomalení z přelomu let 2014 a 2015 postupně zrychlovat, podle ČNB až na tři procenta v roce 2016. Růst domácí ekonomiky bude podpořen oživením zahraniční poptávky, nadále uvolněnými měnovými podmínkami, pozitivním nákladových vlivem níuzkých cen ropy a v letošním roce i oživením vládních investic. Růst ekonomiky se příznivě projeví i v dalším zlepšování situace na truhu práce. Bude se zvyšovat počet zaměstnanců, míra nezaměstnanoasti i počet osob bez práce bude dále klesat.
