Jedna dobrá a více špatných zpráv se valí na německou automobilku Volkswagen. Za použití softwaru, který umožňoval falšovat emisní testy, ji nebude žalovat spolkové ministerstvo financí. Naopak to zvažují Bavorsko, Hesensko a Bádensko-Württembersko. Žalují ji rovněž jednotliví majitelé aut a akcionáři, vážné potíže má v USA i Jižní Korejí. Bývalé i současné vedení je navíc vyšetřováno policií.
Zmíněné spolkové země investovaly prostřednictvím penzijních fondů do akcií koncernu. Kvůli propadu ceny po vypuknutí aféry přišly v přepočtu až o sto milionů korun. Žalobou by chtěly tyto ztráty alespoň trochu zmírnit.
V Dolním Sasku je tomu jinak.
Sídlo Volkswagenu ve Wolfsburgu. Spíš město uvnitř továrny než továrna ve městě. Dolní Sasko pojí s koncernem pevné pouto. Zemská vláda je druhý největší akcionář a její předseda a ministr financí sedí v dozorčí radě. Své výsadní postavení u soudu využít nechtějí.
Většina spolkových zemí (z celkem 16) se k žalobě nepřipojila, protože akcie Volkswagenu nevlastní vůbec nebo jen nepřímo. To je taky důvod, proč koncern nechce žalovat spolkové ministerstvo financí.
„Nemáme v úmyslu podniknout právní kroky. Neinvestovali jsme do jednotlivých akcií, ale do indexových fondů, tedy jen nepřímo,“ uvedla mluvčí spolkového ministerstva financí Nadine Kalwyová.
Soukromí investoři budou tvrdší
Vedle veřejné správy ale jde i o zájmy soukromých investorů. Z Volkswagenu chtějí dostat mnohem víc peněz než spolkové země. Klíčové otázky? Jak dlouho vědělo vedení firmy o podvodech s emisemi a jak dlouho si to nechávalo pro sebe.
Finanční ztráty na více frontách
Volkswagen obvinění odmítá. Kvůli největšímu skandálu ve své historii má před sebou každopádně náročný podzim. Čeká ho jedna žaloba za druhou, doma i v zahraničí.
Největší potíže má koncern ve Spojených státech. Zaplatí celkem 15,3 miliardy dolarů (375 miliard korun) v rámci dohody o řešení skandálu s obcházením emisních testů. Tu uzavřel s americkými úřady a tamními majiteli svých naftových vozů. Americký soudce již předběžně schválil toto urovnání, konečné rozhodnutí by měl učinit v říjnu.
Někteří právníci však upozorňují, že tato dohoda neřeší nároky spojené s porušováním státních zákonů o životním prostředí a nepokrývá všechny automobily, jichž se skandál týká. Například americké státy New York a Massachusetts již také zažalovaly německou automobilku Volkswagen i její divize Audi a Porsche. Tvrdí, že automobilky podvedly zákazníky tím, že jim prodávaly naftové vozy se softwarem, který umožňuje manipulovat s testy emisí.
Horko v Koreji
Horkou půdou se však stala také Jižní Korea. Úřady v Jižní Koreji koncernu nařídily pozastavit prodej většiny modelů. Zároveň mu vyměřily pokutu ve výši 17,8 miliardy wonů (388 milionů korun) za údajné falšování dokumentů o testech emisí a úrovně hluku.
Vláda Jižní Koreje zrušila certifikaci 80 modelovým variantám automobilů značek VW a rovněž Audi a Bentley, které jsou součástí koncernu Volkswagen. Ten v Jižní Koreji dobrovolně pozastavil prodej většiny svých modelů již v červenci. Nynější rozhodnutí jihokorejské vlády nicméně Volkswagen označil za nanejvýš přísné. Dodal, že zváží, zda proti rozhodnutí podnikne právní kroky.
Podle jihokorejských představitelů by mohlo trvat déle než tři měsíce, než se prodej dotčených modelů obnoví. „Certifikace vozidla obvykle trvá tři měsíce, v případě Volkswagenu by to však mohlo být delší, protože budeme postupovat důkladně,“ uvedl jeden z vedoucích pracovníků na ministerstvu životního prostředí.
