Volkswagen musí odškodnit majitele vozů s upraveným softwarem, rozhodl německý soud

Německý koncern Volkswagen (VW) musí zákazníkům, kteří mají auto dotčené manipulací s emisemi, vyplatit za vůz náhradu. Výrobce ale může výkupní částku snížit podle počtu kilometrů, které autem zákazníci ujeli, rozhodl v pondělí německý nejvyšší soud v Karlsruhe. Po tomto verdiktu koncern oznámil, že chce ukončit soudní spory s majiteli vozů, které mají upravený naftový motor. Výše odškodnění, které bude Volkswagen vlastníkům aut přiznávat, bude zohledněna případ od případu. Na odškodnění čekají i čeští klienti. Podle advokátní kanceláře BBH, která je u soudu zastupuje, se jedná ale o přelomové rozhodnutí soudu. Mediální zástupce zastoupení VW v ČR pak tvrdí, že rozhodnutí se netýká českých zákazníků.

Soud rozhodoval v případu německého důchodce, který si v roce 2014 koupil použitý Volkswagen Sharan 2.0 TDl za 31 490 eur (aktuálně 859 tisíc korun). Automobilka majiteli auta vyhovět odmítala, neboť vůz byl podle ní po odstranění závadného softwaru plně funkční. 

„Rozsudek znamená právní jistotu pro miliony spotřebitelů v Německu a opět dokládá, že ani velké koncerny nestojí nad zákonem,“ prohlásil právník Claus Goldenstein, který žalujícího zastupoval. Goldenstein rovněž zastupuje dalších 21 tisíc klientů.

S bývalým šéfem Volkswagenu Martinem Winterkornem se firma rozloučila několik měsíců po vypuknutí aféry. Jak však uvádí zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš, od té doby mu koncern vyplácí důchod ve výši v přepočtu více než 80 tisíc korun. Denně.

Podvody s emisemi pomohl odhalit bývalý úředník ministerstva životního prostředí, chemik  Axel Friedrich. „Už v roce 2011 jsem na ministerstvu obvinil z podvodu BMW.“ Podle Friedricha ale Dieselgate zdaleka nekončí. Ještě větší dopady podle něj může mít očekávané rozhodnutí Evropského nejvyššího soudu, závazné pro celou Evropu. A předpokládá také, že trestu neujdou bývalí šéfové Volkswagenu. „Představenstvo neslo zodpovědnost minimálně za to, že podvodu nezabránilo“.

Týká se odškodnění také klientů v Česku?

Rozhodnutí německého nejvyššího soudu potvrzuje také trvalé stanovisko společnosti Safe Diesel, že koncern Volkswagen postupoval v rozporu s vnitrostátními i unijními předpisy, konstatuje František Honsa z advokátní kanceláře BBH, která u soudu zastupuje v kauze s VW české klienty.

„Jedná se o přelomové rozhodnutí soudu, protože nyní už není sporu, že evropští spotřebitelé byli poškozeni stejně jako ti ve Spojených státech. Přesto zatím koncern Volkswagen neučinil konkrétní kroky k odškodnění českých zákazníků. Ti se tak i nadále domáhají odškodnění soudně,“ uvedl.  

Rozhodnutí německého nejvyššího soudu o odškodnění majitelů vozů VW dotčených manipulacemi s emisemi se českých zákazníků netýká, soudní řízení o případnou náhradu škody budou v Česku a dalších zemích dále pokračovat. Agentuře ČTK to řekl mediální zástupce zastoupení VW v ČR Jan Klíma.

„Právní otázka náhrady škody se na jednotlivých trzích liší. Každá národní jurisdikce je svébytná a rozsudek Spolkového soudního dvora nemá přímý dopad na případy mimo Německo. Proto soudní řízení probíhající v různých státech, včetně České republiky, budou beze změny pokračovat,“ uvedl Klíma.

Názory advokátů

Podle právničky Kateřiny Turnhöfer nejvyšší soud rozhodl o odškodnění na základě ustanovení, které přiznává náhradu škody v případě úmyslného porušení dobrých mravů. „Německé právo však v České republice aplikovat nelze a přitom zrovna přístup českých soudů k otázce náhrady škody pro porušení dobrých mravů je poměrně přísný. Pokud by případ posuzovaly soudy v České republice, závěr by byl zřejmě zcela odlišný,“ dodala.

Podle advokáta a specialisty na spotřebitelské právo Martina Rezka další rozdíl v situaci českých zákazníků představuje i skutečnost, že oproti Německu v České republice nikdy ministerstvo dopravy nepřikročilo k povinné svolávací akci. Kromě toho, že není vůbec jasné, zda nárok na odškodnění vůbec existuje, rozhodnutím o dobrovolné svolávací akci šance na odškodnění padá do koše. 

Náklady koncernu stále rostou

Americká vláda uzavřela 11. ledna 2017 s Volkswagenem dohodu ohledně urovnání skandálu, automobilka přiznala vinu a zaplatí 4,3 miliardy dolarů (105,5 miliardy korun). Ve Spojených státech se Volkswagen s téměř půl milionem majitelů naftových vozů také dohodl na vyrovnání v celkovém objemu kolem deseti miliard dolarů (asi 250 miliard korun). Koncern v rámci dohody také souhlasil, že majitelům vyplatí odškodné 5100 až 10 tisíc dolarů (127 tisíc až 250 tisíc korun). Zavázal se také, že majitelům nabídne opravu nebo odkup jejich vozu.

Skandál s naftovými motory zasáhl desítky tisíc majitelů aut. Spolkový soudní dvůr, jak se německý nejvyšší soud oficiálně jmenuje, ale v případu upraveného softwaru rozhodoval poprvé – proto je pondělní verdikt považován za průlomový.

Agentura DPA poznamenala, že postoj soudu posiluje pozici zákazníků, pro Volkswagen by naopak mohl vést k mimořádným nákladům. Automobilka totiž čelí několika tisícům soudních řízení. Verdikt se zároveň vztahuje i na jiné výrobce aut, nejenom na koncern Volkswagen.

Německý důchodce Herbert Gilbert tvrdí, že kdyby o úpravě softwaru věděl, nikdy by si takové auto nekoupil. Jeho žalobu nejprve soud v Bad Kreuznachu v říjnu 2018 odmítl, ale odvolací soud v Koblenzi v červnu 2019 rozhodl jinak. Soud tehdy konstatoval, že automobilka ve snaze o maximalizaci zisku systematicky klamala úřady, konkurenci i spotřebitele, a Volkswagenu proto nařídil vyplatit za auto po odečtení doby užívání zhruba 25 600 eur.

Gilbert se ale s verdiktem odvolacího soudu nespokojil a u Spolkového soudního dvoru se domáhal plné částky. Dvůr v pondělí ale potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu. 

Není zatím jasné, jak přistupovat k těm, kteří si vůz pořídili poté, co už se o skandálu vědělo

Volkswagen podle DPA udává, že proti němu bylo v Německu vzneseno asi 60 tisíc žalob. Současně verdikt do kauzy podle médií přináší jasnější linii, neboť jednotlivé soudy dosud přicházely s odlišnými závěry.

I tak ale komentátoři poukazují na to, že soudní dvůr dosud neodpověděl na všechny otázky. Například není jasné, jak by se mělo přistupovat k zákazníkům, kteří si vůz s upraveným naftovým motorem pořídili poté, co se informace o skandálu dostaly na veřejnost. Dvůr má proto ke kauze na léto naplánovaná další slyšení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 22 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...