Volkswagen musí odškodnit majitele vozů s upraveným softwarem, rozhodl německý soud

Německý koncern Volkswagen (VW) musí zákazníkům, kteří mají auto dotčené manipulací s emisemi, vyplatit za vůz náhradu. Výrobce ale může výkupní částku snížit podle počtu kilometrů, které autem zákazníci ujeli, rozhodl v pondělí německý nejvyšší soud v Karlsruhe. Po tomto verdiktu koncern oznámil, že chce ukončit soudní spory s majiteli vozů, které mají upravený naftový motor. Výše odškodnění, které bude Volkswagen vlastníkům aut přiznávat, bude zohledněna případ od případu. Na odškodnění čekají i čeští klienti. Podle advokátní kanceláře BBH, která je u soudu zastupuje, se jedná ale o přelomové rozhodnutí soudu. Mediální zástupce zastoupení VW v ČR pak tvrdí, že rozhodnutí se netýká českých zákazníků.

Soud rozhodoval v případu německého důchodce, který si v roce 2014 koupil použitý Volkswagen Sharan 2.0 TDl za 31 490 eur (aktuálně 859 tisíc korun). Automobilka majiteli auta vyhovět odmítala, neboť vůz byl podle ní po odstranění závadného softwaru plně funkční. 

„Rozsudek znamená právní jistotu pro miliony spotřebitelů v Německu a opět dokládá, že ani velké koncerny nestojí nad zákonem,“ prohlásil právník Claus Goldenstein, který žalujícího zastupoval. Goldenstein rovněž zastupuje dalších 21 tisíc klientů.

S bývalým šéfem Volkswagenu Martinem Winterkornem se firma rozloučila několik měsíců po vypuknutí aféry. Jak však uvádí zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš, od té doby mu koncern vyplácí důchod ve výši v přepočtu více než 80 tisíc korun. Denně.

Podvody s emisemi pomohl odhalit bývalý úředník ministerstva životního prostředí, chemik  Axel Friedrich. „Už v roce 2011 jsem na ministerstvu obvinil z podvodu BMW.“ Podle Friedricha ale Dieselgate zdaleka nekončí. Ještě větší dopady podle něj může mít očekávané rozhodnutí Evropského nejvyššího soudu, závazné pro celou Evropu. A předpokládá také, že trestu neujdou bývalí šéfové Volkswagenu. „Představenstvo neslo zodpovědnost minimálně za to, že podvodu nezabránilo“.

Týká se odškodnění také klientů v Česku?

Rozhodnutí německého nejvyššího soudu potvrzuje také trvalé stanovisko společnosti Safe Diesel, že koncern Volkswagen postupoval v rozporu s vnitrostátními i unijními předpisy, konstatuje František Honsa z advokátní kanceláře BBH, která u soudu zastupuje v kauze s VW české klienty.

„Jedná se o přelomové rozhodnutí soudu, protože nyní už není sporu, že evropští spotřebitelé byli poškozeni stejně jako ti ve Spojených státech. Přesto zatím koncern Volkswagen neučinil konkrétní kroky k odškodnění českých zákazníků. Ti se tak i nadále domáhají odškodnění soudně,“ uvedl.  

Rozhodnutí německého nejvyššího soudu o odškodnění majitelů vozů VW dotčených manipulacemi s emisemi se českých zákazníků netýká, soudní řízení o případnou náhradu škody budou v Česku a dalších zemích dále pokračovat. Agentuře ČTK to řekl mediální zástupce zastoupení VW v ČR Jan Klíma.

„Právní otázka náhrady škody se na jednotlivých trzích liší. Každá národní jurisdikce je svébytná a rozsudek Spolkového soudního dvora nemá přímý dopad na případy mimo Německo. Proto soudní řízení probíhající v různých státech, včetně České republiky, budou beze změny pokračovat,“ uvedl Klíma.

Názory advokátů

Podle právničky Kateřiny Turnhöfer nejvyšší soud rozhodl o odškodnění na základě ustanovení, které přiznává náhradu škody v případě úmyslného porušení dobrých mravů. „Německé právo však v České republice aplikovat nelze a přitom zrovna přístup českých soudů k otázce náhrady škody pro porušení dobrých mravů je poměrně přísný. Pokud by případ posuzovaly soudy v České republice, závěr by byl zřejmě zcela odlišný,“ dodala.

Podle advokáta a specialisty na spotřebitelské právo Martina Rezka další rozdíl v situaci českých zákazníků představuje i skutečnost, že oproti Německu v České republice nikdy ministerstvo dopravy nepřikročilo k povinné svolávací akci. Kromě toho, že není vůbec jasné, zda nárok na odškodnění vůbec existuje, rozhodnutím o dobrovolné svolávací akci šance na odškodnění padá do koše. 

Náklady koncernu stále rostou

Americká vláda uzavřela 11. ledna 2017 s Volkswagenem dohodu ohledně urovnání skandálu, automobilka přiznala vinu a zaplatí 4,3 miliardy dolarů (105,5 miliardy korun). Ve Spojených státech se Volkswagen s téměř půl milionem majitelů naftových vozů také dohodl na vyrovnání v celkovém objemu kolem deseti miliard dolarů (asi 250 miliard korun). Koncern v rámci dohody také souhlasil, že majitelům vyplatí odškodné 5100 až 10 tisíc dolarů (127 tisíc až 250 tisíc korun). Zavázal se také, že majitelům nabídne opravu nebo odkup jejich vozu.

Skandál s naftovými motory zasáhl desítky tisíc majitelů aut. Spolkový soudní dvůr, jak se německý nejvyšší soud oficiálně jmenuje, ale v případu upraveného softwaru rozhodoval poprvé – proto je pondělní verdikt považován za průlomový.

Agentura DPA poznamenala, že postoj soudu posiluje pozici zákazníků, pro Volkswagen by naopak mohl vést k mimořádným nákladům. Automobilka totiž čelí několika tisícům soudních řízení. Verdikt se zároveň vztahuje i na jiné výrobce aut, nejenom na koncern Volkswagen.

Německý důchodce Herbert Gilbert tvrdí, že kdyby o úpravě softwaru věděl, nikdy by si takové auto nekoupil. Jeho žalobu nejprve soud v Bad Kreuznachu v říjnu 2018 odmítl, ale odvolací soud v Koblenzi v červnu 2019 rozhodl jinak. Soud tehdy konstatoval, že automobilka ve snaze o maximalizaci zisku systematicky klamala úřady, konkurenci i spotřebitele, a Volkswagenu proto nařídil vyplatit za auto po odečtení doby užívání zhruba 25 600 eur.

Gilbert se ale s verdiktem odvolacího soudu nespokojil a u Spolkového soudního dvoru se domáhal plné částky. Dvůr v pondělí ale potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu. 

Není zatím jasné, jak přistupovat k těm, kteří si vůz pořídili poté, co už se o skandálu vědělo

Volkswagen podle DPA udává, že proti němu bylo v Německu vzneseno asi 60 tisíc žalob. Současně verdikt do kauzy podle médií přináší jasnější linii, neboť jednotlivé soudy dosud přicházely s odlišnými závěry.

I tak ale komentátoři poukazují na to, že soudní dvůr dosud neodpověděl na všechny otázky. Například není jasné, jak by se mělo přistupovat k zákazníkům, kteří si vůz s upraveným naftovým motorem pořídili poté, co se informace o skandálu dostaly na veřejnost. Dvůr má proto ke kauze na léto naplánovaná další slyšení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 54 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 17 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 21 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...