Volání do ciziny bude levnější. Europarlamentem prošlo zavedení cenového stropu

Evropský parlament schválil nová telekomunikační pravidla, v jejichž důsledku bude zaveden cenový strop pro přeshraniční hovory v rámci EU. Vznikne také systém zpětné komunikace, který bude informovat skrze linku 112 o bezprostředních hrozbách a členské státy přijmou opatření zaměřená na zavedení superychlé sítě 5G.

Na souboru právních předpisů se poslanci předběžně domluvili se zástupci členských států již v červnu. Ve středu byl potvrzen na plénu.

Zrušení roamingových poplatků za používání mobilních telefonů v zahraničí (v rámci EU) se již osvědčilo, na základě nové legislativy bude od 15. května příštího roku volání na jiná čísla v rámci EU, tedy například z českého na německé, stát maximálně 19 centů (necelých pět korun) za minutu, textové zprávy pak šest centů.

Nová pravidla zároveň zvýší ochranu uživatelů smartphonů a webových služeb,  jako jsou Skype a WhatsApp. Podle nových předpisů budou členské státy muset postupně do roku 2020 zavádět vysokorychlostní síť 5G.

V případě mimořádné události, jako jsou například přírodní katastrofy či útoky, bude zároveň zaveden systém zpětné komunikace skrze linku 112, který občany o hrozbě prostřednictvím zprávy SMS či mobilní aplikace informuje.

Od 15. května příštího roku cena volání z Česka do jiné země Unie nebude vyšší než šest korun za minutu a cena SMS by se měla pohybovat maximálně kolem 1,50 Kč.

„Stropy jsou stanoveny v eurech, pro země mimo eurozónu se budou přepočítávat dle aktuálního kurzu Evropské centrální banky a každoročně aktualizovat. Stanovení nových podmínek pro volání po celé Unii je velký krok pro všechny Evropany, úspěch, pod nímž je podepsána Česká republika,“ říká autorka návrhu, jenž je součástí telekomunikačního kodexu, Dita Charanzová (za ANO).

Telekomunikační balíček musí ještě formálně schválit členské státy. Ty pak budou mít dva roky na zavedení nových pravidel. Limity na ceny přeshraničních hovorů v rámci EU by měly začít platit už na jaře příštího roku.

„Kodex přináší operátorům předvídatelnější investiční prostředí, které je zásadní pro rozvoj komunikací 5G,“ řekla zpravodajka Pilar del Castillo Verová (EPP). „Nová pravidla regulující (Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací) BEREC mu umožní přijmout nové odpovědnosti, které mu byly svěřeny v důsledku nových telekomunikačních pravidel,“ řekl zpravodaj Evžen Tošenovský (ODS).

„Návrh bude přínosný třeba pro studenty nebo pracovníky v mezinárodních týmech, kteří pobývají v různých zemích a pro které jsou dnes vzájemné hovory, zejména v porovnání s roamingem, mnohem nákladnější. Regulace jim tak umožní tyto náklady snížit,“ uvedl Luděk Niedermayer (TOP 09).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...