Volání do ciziny bude levnější. Europarlamentem prošlo zavedení cenového stropu

Evropský parlament schválil nová telekomunikační pravidla, v jejichž důsledku bude zaveden cenový strop pro přeshraniční hovory v rámci EU. Vznikne také systém zpětné komunikace, který bude informovat skrze linku 112 o bezprostředních hrozbách a členské státy přijmou opatření zaměřená na zavedení superychlé sítě 5G.

Na souboru právních předpisů se poslanci předběžně domluvili se zástupci členských států již v červnu. Ve středu byl potvrzen na plénu.

Zrušení roamingových poplatků za používání mobilních telefonů v zahraničí (v rámci EU) se již osvědčilo, na základě nové legislativy bude od 15. května příštího roku volání na jiná čísla v rámci EU, tedy například z českého na německé, stát maximálně 19 centů (necelých pět korun) za minutu, textové zprávy pak šest centů.

Nová pravidla zároveň zvýší ochranu uživatelů smartphonů a webových služeb,  jako jsou Skype a WhatsApp. Podle nových předpisů budou členské státy muset postupně do roku 2020 zavádět vysokorychlostní síť 5G.

V případě mimořádné události, jako jsou například přírodní katastrofy či útoky, bude zároveň zaveden systém zpětné komunikace skrze linku 112, který občany o hrozbě prostřednictvím zprávy SMS či mobilní aplikace informuje.

Od 15. května příštího roku cena volání z Česka do jiné země Unie nebude vyšší než šest korun za minutu a cena SMS by se měla pohybovat maximálně kolem 1,50 Kč.

„Stropy jsou stanoveny v eurech, pro země mimo eurozónu se budou přepočítávat dle aktuálního kurzu Evropské centrální banky a každoročně aktualizovat. Stanovení nových podmínek pro volání po celé Unii je velký krok pro všechny Evropany, úspěch, pod nímž je podepsána Česká republika,“ říká autorka návrhu, jenž je součástí telekomunikačního kodexu, Dita Charanzová (za ANO).

Telekomunikační balíček musí ještě formálně schválit členské státy. Ty pak budou mít dva roky na zavedení nových pravidel. Limity na ceny přeshraničních hovorů v rámci EU by měly začít platit už na jaře příštího roku.

„Kodex přináší operátorům předvídatelnější investiční prostředí, které je zásadní pro rozvoj komunikací 5G,“ řekla zpravodajka Pilar del Castillo Verová (EPP). „Nová pravidla regulující (Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací) BEREC mu umožní přijmout nové odpovědnosti, které mu byly svěřeny v důsledku nových telekomunikačních pravidel,“ řekl zpravodaj Evžen Tošenovský (ODS).

„Návrh bude přínosný třeba pro studenty nebo pracovníky v mezinárodních týmech, kteří pobývají v různých zemích a pro které jsou dnes vzájemné hovory, zejména v porovnání s roamingem, mnohem nákladnější. Regulace jim tak umožní tyto náklady snížit,“ uvedl Luděk Niedermayer (TOP 09).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 10 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 15 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...