Praha - Radnice se snaží bránit občany před podvodníky. Stále víc jich proto zakazuje nebo omezuje podomní prodej. Obchodníci někde musejí dodržovat vybrané hodiny, jinde si pořídit stánek nebo kamenný obchod. Jinak jim hrozí pokuty. Informovaly o tom Lidové noviny (LN). Nové tržní řády zavedlo od ledna už sedmnáct obcí. Spouštěčem celé „laviny“ zákazů se přitom stal dokument Šmejdi. Prodejci to ale považují za omezení svobody podnikání a chtějí se bránit soudně.
Nejméně imunní jsou vůči nekalým praktikám senioři
Triky podomních prodejců přes značnou medializaci stále fungují. Stává se tak, že lidé skončí s novým „výhodným tarifem“, který ale ve skutečnosti výhodný není. Někteří podvodníci se zase prohlásí například za pracovníka pošty, dostanou se do bytu, zjistí, kde mají lidé hotovost a ve chvíli nepozornosti ji ukradnou. Podvodníci mají stále nové a nové nápady, jak svého cíle dosáhnout.
Zaměřují se především na seniory a zneužívají jejich důvěřivosti. „Ti lidé jim otevřou, pustí je do bytu, nechají se snadno obalamutit,“ poznamenala mluvčí mostecké městské policie Ilona Kozlová. Poukázala přitom na nedávný případ, kdy manželský pár přišel do bytu starší ženy a slíbil jí, že jí nabrousí nůž – poté dvojice žádala o 1 280 korun. Právě Most je jedním z posledních měst, které vyhlásilo zákaz podomního a pochůzkového prodeje. Jako první zakročil proti nekalým praktikám prodejců Uničov, a to v roce 2010.
Celkem byl už podomní prodej zakázán na sedmnácti místech Česka. „Tah prodejců se stupňoval. Cítili jsme povinnost dát strážníkům nástroj, jak tomu čelit,“ konstatoval starosta Uherského Hradiště Květoslav Tichovský.
Podomní prodejci tak najednou musejí měnit strategii. Do bytů chodí na doporučení a předem ohlášeni. „Jsme domluveni na hodinu, a tím se vlastně vyhneme nějakým nepříjemnostem, například ze strany obecních úřadů,“ popsala nový styl komunikace se zákazníky Lenka Hálková, ředitelka prodeje ve společnosti Vorkwerk. Například v Brně šly ale úřady ještě dál. Obchodníci tam mají nově zakázané i oslovování lidí, případně prodej na ulici.
Prodejci se ohánějí právem na svobodu podnikání
Společnosti, které jsou na podomním prodeji závislé, se teď chtějí bránit a vyhlášky napadnout soudní cestou. Argumentují přitom mimo jiné tím, že prý dochází k narušování volného trhu. „Tento způsob regulace trhu je v rozporu s právem na svobodu podnikání,“ řekl LN výkonný ředitel firmy d2d Pavel Rek, který zároveň upozornil na to, že právě díky podomnímu prodeji ušetří lidé čas i energii.
„Doplácíme na nekalou praxi nepoctivých prodejců dek či hrnců. Zákaz ovšem nelze vztáhnout na všechny bez výjimky, hodit do jednoho pytle i slušné a poctivé prodejce,“ poznamenal Rek.
Podle Miroslavy Sobkové z Bezpečnostní komise Svazu měst a obcí ČR je ale v tomto případě prioritou ochrana občanů. „Firmám, které nabízejí kvalitní zboží, to vadit nebude. Možností je pro ně prodej v kamenném obchodě,“ podotkla Sobková.
Individuální případy mají šanci na úspěch
Ústavní soud už několikrát zmínil, že možnost regulace prodeje tržním řádem „není samoúčelným omezením základního lidského práva na podnikání“. K podobnému závěru došel i Soudní dvůr Evropské unie. Záležet bude ale podle expertů i na argumentaci jednotlivých prodejců. Třeba v případě Liberce se ministerstvo vnitra i Ústavní soud postavily proti tomu, aby město absolutně zakázalo pochůzkový prodej v památkové zóně města.
Kdo jsou „Šmejdi“?
Rozpoutat vlnu zákazů pomohl dokumentární film režisérky Silvie Dymákové Šmejdi, který popisuje, jak to chodí na předváděcích zájezdech pro seniory. Dymáková natáčela přímo na akcích, kde organizátoři dávají třeba dárky zdarma. Dokument však současně ukazuje, že je při tom nutí nakupovat předražené zboží. Podobné praktiky používají také podomní prodejci.
