Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 32,60 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 39,92 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle statistiků se na růstu dluhu značně podílela situace kolem šíření koronaviru.
Vláda už v březnu, kdy se objevily v Česku první případy nákazy koronavirem, začala přijímat preventivní opatření, která omezila ekonomickou aktivitu. Bylo například omezeno cestování a uzavřeny některé obchody či provozovny služeb. Současně stát poskytl firmám i občanům postiženým opatřeními různé kompenzace. To všechno mělo podle ČSÚ významný dopad na příjmy a výdaje vládních institucí.
„Zmíněná opatření na výdajové straně ovlivnila zejména růst dotací na produkci (především program podpory zaměstnanosti Antivirus), mezispotřeby (nákup zdravotnického materiálu), výdajových kapitálových transferů (například přímá podpora osob samostatně výdělečně činných, společností s ručením omezeným a další), růst sociálních dávek (vyšší ošetřovné), placených sociálních příspěvků (zvýšení plateb za státní pojištěnce),“ sdělili statistici. „Naopak k poklesu došlo na příjmové straně zejména kvůli sníženým výnosům z daní a sociálních příspěvků,“ doplnili.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že dosud nejvyšší úrovně dosáhl dluh v prvním čtvrtletí roku 2017, kdy byl 1,92 bilionu korun. „Tehdy ovšem zadlužení rostlo jen přechodně, a to kvůli spekulacím investorů na posílení koruny po ukončení kurzového závazku České národní banky a také kvůli souvisejícím extrémně nízkým úrokovým sazbám. Nyní jsou důvodem růstu trvalejší faktory. Klíčovou příčinou je pochopitelně dopad vládních protipandemických opatření a zhoršení celkové ekonomické situace,“ uvedl.
Meziročně se zvětšil podle statistiků objem všech hlavních složek vládního dluhu. „Objem přijatých úvěrů vzrostl o 8,3 miliardy korun, vkladů o 4,9 miliardy korun a emitovaných cenných papírů o 433,7 miliardy korun, které s podílem 92,6 procenta zůstávají hlavní komponentou dluhu,“ uvedl ČSÚ.
„Česká republika měla velké štěstí, že do koronavirové krize vstupovala s relativně nízkou úrovní zadlužení. Díky tomu máme větší manévrovací prostor než většina zemí v Evropské unii. Přesto je alarmující, jak rychle se začíná rozvracet hospodaření veřejného sektoru. Především ústřední vládní instituce by měly spustit úsporná opatření,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
- Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Výrazně vzrostlo zadlužení i ve srovnání s prvním čtvrtletím letošního roku, a to o více než 376 miliard. Míra zadlužení činila v prvním čtvrtletí 32,69 procenta HDP. V posledních dvou letech se až do letošního druhého kvartálu pohybovala výše čtvrtletního vládního dluhu v rozmezí zhruba 1,7 bilionu až 1,9 bilionu korun a míra zadlužení mezi 30,24 procenta a 34,77 procenta HDP.
Hospodaření sektoru vládních institucí se letos ve druhém čtvrtletí propadlo do schodku 100,4 miliardy, což představovalo 7,50 procenta HDP. Loni ve druhém čtvrtletí bylo hospodaření vládních institucí v přebytku 25,8 miliardy. Po očištění o sezonní a kalendářní vlivy skončilo hospodaření v deficitu 83,2 miliardy, který odpovídal 6,26 procenta HDP.
