Vláda schválila podpůrné programy pro gastro, nájemné a ubytování

Nahrávám video

S přechodem do čtvrtého stupně protiepidemického systému (PES), ke kterému dojde od pátku, schválila vláda sérii kompenzačních opatření v hodnotě deseti miliard korun. Na program nájemné mají směřovat tři miliardy korun, na ubytování 3,5 miliardy korun a pro gastronomii pak 2,5 miliardy korun. Další miliarda je určena pro prodloužení programu Antivirus A. Řekl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Restaurace budou muset znovu zavřít od pátku, výdejní okénka budou moci mít otevřené.  Vláda proto schválila program Covid – gastro na dobu od 14. října do 31. prosince. 

Ministerstvo předpokládá, že o podporu požádá 22 tisíc gastronomických zařízení. Restauratéři budou mít nárok na 400 korun na jednoho zaměstnance nebo spolupracujícího živnostníka a den. Čerpat budou moci podporu například i na manželku, která v podniku pracuje. Pomoc bude možné kombinovat s dalšími podpůrnými programy.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza vládou přijaté programy kritizoval. Například nový program Covid – gastro podle něho představuje pro průměrný provoz  kompenzaci zhruba 10 až 15 procent obratu.

„Takže s Antivirem a covid-nájemným se může český hospodský dostat na kompenzace zhruba 30 až 40 procent obratu. Náklady českého hospodského to zdaleka nepokryje,“ uvedl. 

Fatálním selháním vlády je podle něho opomenutí náhrad dodavatelům do gastronomie.

Nahrávám video

Balancování na hraně zavření

Další omezení restaurací a hospod vnímají minimálně někteří provozovatelé jako svou likvidaci. Část z nich balancuje na samé hranici, někteří už ji překročili a museli zavřít. 

„Se na to vykašlu a půjdu dělat někam do fabriky,“ nechal se slyšet provozní Valašského pivovaru Kozlovice Martin Hosťovecký. Jestli restauraci dokáží udržet při životě, je podle nich 50 na 50.

Naopak provozovatel restaurace a penzionu Na Mlýně Petr Mikunda – o pár kilometrů dál – zavřel už v pondělí. Řekl, že tak mají menší ztráty, než kdyby fungovali v omezeném režimu, který v dalších dnech znovu očekávali. „Ta stěžejní doba vánoční je pro nás na tržbách natolik důležitá, že když nás zavřou, tak nemá smysl už pak leden únor podnikat dál.“ Pokud se situace nezlepší, otevřou zde zase až na jaře.

Budoucnost je značně nejistá i v restauraci Na Skok. Popsaná rezervační kniha z loňska tu majitelce Renátě Muroňové jen smutně připomíná lepší časy. Když listuje současnou rezervační knihou, jen prohodí: „Tady už nemáme vůbec nic, takhle my vlastně žijeme, nebo nežijeme, přežíváme.“

Jestli přežijí další restrikce, bude záležet i na vládních kompenzacích. Další výdej jídel pouze přes okénko by mohl být likvidační. „Třicet pět až padesát meníček není na přežití, to není prostě ani na zaplacení ostatních věcí. To prostě nejde, to nemáme šanci,“ říká Muroňová.

Pomoc pro ubytovací zařízení

Hotely, penziony a další ubytovací zařízení budou muset pro rekreační účely znovu zavřít od pátku 18. prosince. Ubytovací zařízení budou moci za každý den nuceného zavření a pokoj žádat o státní dotaci. Výše příspěvku bude od 100 do 330 korun.

Ubytovací zařízení mohla podle stejných pravidel, která v pondělí představil Havlíček, o podporu žádat za jarní uzavření. Ministerstvo pro místní rozvoj, který program připravilo, evidovalo u první výzvy programu Covid – ubytování přes 5200 žádostí za zhruba 2,5 miliardy.

Hotely a další ubytovací zařízení musely být uzavřené pro rekreační účely od 22. října do 2. prosince. Spotřeba v ubytovacích službách spojená s cestovním ruchem se může podle aktuální analýzy Economic Impact pro státní agenturu CzechTourism letos propadnout z loňských 56 miliard na 26 miliard korun.

Příspěvek na nájemné

Stát podnikatelům zasaženým v souvislosti s pandemií také přispěje na komerční nájem i za čtvrté čtvrtletí.

Podmínky programu Covid – nájemné by se oproti současné druhé výzvě neměly měnit. Podnikatelé budou moci za říjen, listopad a prosinec získat od státu na nájem 50 procent. Nebude přitom třeba, aby pronajímatel poskytl na nájem slevu, jak tomu bylo u první výzvy. Maximální výše podpory bude deset milionů korun.

I na novou výzvu se bude vztahovat takzvaný dočasný rámec stanovený Evropskou komisí. Jeden žadatel podle něj může z veřejné podpory získat nejvýše 800 tisíc eur (asi 21 milionů korun).

U druhé výzvy Covid – nájemné, ve které stát přispívá na nájem za třetí čtvrtletí, MPO k 8. prosinci evidovalo zhruba 26 300 žádostí za 2,5 miliardy korun. Podnikatelé k tomuto datu dokončili a podali 17 172 žádostí za 1,7 miliardy korun. Resort jich schválil asi 58 procent v objemu 990 milionů korun.

V první výzvě programu a příspěvku na komerční nájem za duben, květen a červen podnikatelé požádali o 2,6 miliardy korun.

O příspěvek na nájem budou moci žádat lidé provozující maloobchodní podnikatelskou činnost nebo poskytující služby v provozovnách, kterým vláda od pátku zakáže nebo omezí fungování. Zavřít budou muset znovu nejen hotely pro rekreační účely a stravovací zařízení, ale i bazény nebo fitness centra.

Lyžařská střediska budou moci fungovat od pátku 18. prosince. K dispozici ale nebudou ubytovací a stravovací zařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 3 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
15. 5. 2026

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026
Načítání...