Vláda schválila miliardu pro podnikatele v kultuře, daňový balíček i stravenkový paušál

Brífink po jednání vlády 22. června (zdroj: ČT24)

Spotřební daň u tabáku a cigaret by měla v letech 2021 až 2023 růst zhruba o pět procent ročně, rozhodla vláda. Zároveň by měl být od příštího roku zaveden jako alternativa ke stravenkám takzvaný stravenkový paušál. Kabinet schválil i program podpory podnikatelům v kultuře a kreativním průmyslu, které zasáhla protipandemická opatření. Také jmenoval Jarmilu Rážovou hlavní hygieničkou.

Na podporu podnikatelským subjektům v kultuře a kreativním průmyslu půjde podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) celkem miliarda korun. Ministr zdůraznil, že program je podmíněn schválením rozpočtového schodku 500 miliard korun. Devět set milionů bude určeno na dotace a 100 milionů na poukázky určené těm, kdo si najmou firmu působící v kreativním odvětví.

Program, který Havlíček předložil společně s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), má pomoci těm subjektům, které v kultuře podnikají a dosavadní pomoc ministerstva kultury pro ně nebyla určena. Program zahrnuje zmíněné dva balíčky. „Větší balíček jsou dotace, které by se rozdělovaly festivalům, soukromým divadlům, klubům, typu podniků, které jsou dneska stále ohrožené,“ uvedl Zaorálek.

Dražší cigarety a stravenkový paušál

Vláda se na pondělní schůzce věnovala i úpravě daní. Podle materiálu by mělo další zvýšení spotřební daně z tabáku do rozpočtu podle předběžných odhadů přinést v roce 2021 navíc dvě miliardy korun a 1,9 miliardy korun v roce 2022 i v roce 2023. Odhad přitom počítá se změnou chování spotřebitelů, snížením celkového počtu spotřebitelů a s poklesem spotřeby tabákových výrobků. Zhruba o deset procent stoupla spotřební daň z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, od letošního ledna.

Stravenkový paušál ministerstvo navrhuje zavést jako alternativu ke stravenkám a podnikovému stravování. Daňové zvýhodnění paušálu by podle úřadu mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

Podle provozní restaurace Jitky Schwanové by tento krok mohl pomoci jak zaměstnavatelům, tak provozovatelům restaurací – oba subjekty totiž mají z takzvaného stravenkového hrazení obědů provize. 

Naopak potíže by mohly nastat pro výrobce samotných stravenek. Ředitel jedné z těchto firem Nicolas Eich věří, že návrh vlády při projednávání ve sněmovně ještě nebude definitivní. Obává se navíc, že by reforma systému stravenek výrazně zatížila rozpočet. 

Zavedení paušálu podporují Asociace hotelů a restaurací, Asociace českého tradičního obchodu i většina členů Hospodářské komory. Naopak se nelíbí odborům, podle kterých zaměstnavatelé budou peníze zneužívat, což se promítne do odvodů státu. 

Ředitel společnosti Benefit Management Václav Kurel již dříve upozornil, že stravenkový paušál odvede miliardy utracené v restauracích do maloobchodu, který je na tom nyní ale mnohem lépe než gastronomický sektor. Podobně se vyjádřilo i Sdružení pro zaměstnanecké stravování, podle kterého stravovací sektor přišel nečekaně kvůli koronaviru o výpadek téměř 25 miliard korun.

Stravenky jsou nejrozšířenější firemní benefit. Firmy si mohou odečíst 55 procent hodnoty poukázky z daňového základu. Zavedení paušálu by mělo připravit veřejné finance zhruba o 2,3 miliardy korun, odhadlo již dříve ministerstvo financí.

Daně zohlední i pandemii

Vláda v pondělí daňový balíček nově rozšířila o návrh, který umožní podnikatelům a firmám snížit si daňový základ u daní z příjmů o výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění určené pro zvládnutí pandemie, a to za období od 1. března 2020 do 31. května 2020. „Chceme tím podpořit všechny, kteří pomáhali v boji proti šíření nákazy. Mnoho firem okamžitě přešlo na výrobu roušek nebo jiných zdravotních pomůcek a dodávalo je zdarma tam, kde byly nejvíce potřeba. Pandemie zvedla v naší zemi obrovskou vlnu solidarity a my si jí moc vážíme,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Daňový balíček dále rozšiřuje obcím možnost stanovovat takzvaný místní koeficient daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce. Nyní mohou koeficient určit jen na celé území. Koeficient si mohou obce stanovit od roku 2009 v hodnotě dva, tři, čtyři nebo pět. Lze tak zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Daň z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem obce.

Ministerstvo financí také počítá s rozšířením osvobození od srážkové daně u všech příjmů ze státních dluhopisů, a to nejen českých státních dluhopisů vydávaných podle českého práva v tuzemsku, ale i dluhopisů vydávaných ostatními státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Navíc už srážkové dani nebudou podléhat ani příjmy domácích držitelů státních dluhopisů. „To znamená, že od příštího roku už nebudou zdaněny ani příjmy z dluhopisů, které stát nabízí a prodává občanům. Dluhopis Republiky tak bude ještě přitažlivější,“ uvedla Schillerová.

Balíček počítá také se zjednodušeným využíváním elektromobilů pro služební cesty, zavedením více pásem u stanovování kaucí pro distributory lihu podle objemu distribuovaného lihu nebo s osvobozením od místních poplatků například rodičů, kteří zůstanou v nemocnici s nemocným dítětem.

Platba v hotovosti v ústavě

Vláda na pondělním zasedání také zamítla ústavní zakotvení práva na platbu v hotovosti, které navrhli poslanci Trikolóry, uvedl tiskový odbor Strakovy akademie. Vyslovit se zákonem nesouhlas doporučila podle předkládací zprávy ministerstva i Česká národní banka. Vládní stanovisko je doporučením pro sněmovnu, není ale jisté, zda dolní komora stihne návrh projednat do konce volebního období.

Poslanci Trikolóry navrhli do Listiny základních práv a svobod vložit pasáž, podle které by měl každý právo na úhradu svých peněžitých dluhů v hotovosti. Už podle současné úpravy však nikdo nesmí hotovost odmítnout. Návrh by tak paradoxně mohl naopak způsobit, že by bylo možné hotovost odmítnout a vyžadovat platbu bezhotovostní.