Vláda schválila miliardu pro podnikatele v kultuře, daňový balíček i stravenkový paušál

Nahrávám video
Brífink po jednání vlády 22. června
Zdroj: ČT24

Spotřební daň u tabáku a cigaret by měla v letech 2021 až 2023 růst zhruba o pět procent ročně, rozhodla vláda. Zároveň by měl být od příštího roku zaveden jako alternativa ke stravenkám takzvaný stravenkový paušál. Kabinet schválil i program podpory podnikatelům v kultuře a kreativním průmyslu, které zasáhla protipandemická opatření. Také jmenoval Jarmilu Rážovou hlavní hygieničkou.

Na podporu podnikatelským subjektům v kultuře a kreativním průmyslu půjde podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) celkem miliarda korun. Ministr zdůraznil, že program je podmíněn schválením rozpočtového schodku 500 miliard korun. Devět set milionů bude určeno na dotace a 100 milionů na poukázky určené těm, kdo si najmou firmu působící v kreativním odvětví.

Program, který Havlíček předložil společně s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), má pomoci těm subjektům, které v kultuře podnikají a dosavadní pomoc ministerstva kultury pro ně nebyla určena. Program zahrnuje zmíněné dva balíčky. „Větší balíček jsou dotace, které by se rozdělovaly festivalům, soukromým divadlům, klubům, typu podniků, které jsou dneska stále ohrožené,“ uvedl Zaorálek.

Dražší cigarety a stravenkový paušál

Vláda se na pondělní schůzce věnovala i úpravě daní. Podle materiálu by mělo další zvýšení spotřební daně z tabáku do rozpočtu podle předběžných odhadů přinést v roce 2021 navíc dvě miliardy korun a 1,9 miliardy korun v roce 2022 i v roce 2023. Odhad přitom počítá se změnou chování spotřebitelů, snížením celkového počtu spotřebitelů a s poklesem spotřeby tabákových výrobků. Zhruba o deset procent stoupla spotřební daň z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, od letošního ledna.

Stravenkový paušál ministerstvo navrhuje zavést jako alternativu ke stravenkám a podnikovému stravování. Daňové zvýhodnění paušálu by podle úřadu mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

Podle provozní restaurace Jitky Schwanové by tento krok mohl pomoci jak zaměstnavatelům, tak provozovatelům restaurací – oba subjekty totiž mají z takzvaného stravenkového hrazení obědů provize. 

Naopak potíže by mohly nastat pro výrobce samotných stravenek. Ředitel jedné z těchto firem Nicolas Eich věří, že návrh vlády při projednávání ve sněmovně ještě nebude definitivní. Obává se navíc, že by reforma systému stravenek výrazně zatížila rozpočet. 

Zavedení paušálu podporují Asociace hotelů a restaurací, Asociace českého tradičního obchodu i většina členů Hospodářské komory. Naopak se nelíbí odborům, podle kterých zaměstnavatelé budou peníze zneužívat, což se promítne do odvodů státu. 

Ředitel společnosti Benefit Management Václav Kurel již dříve upozornil, že stravenkový paušál odvede miliardy utracené v restauracích do maloobchodu, který je na tom nyní ale mnohem lépe než gastronomický sektor. Podobně se vyjádřilo i Sdružení pro zaměstnanecké stravování, podle kterého stravovací sektor přišel nečekaně kvůli koronaviru o výpadek téměř 25 miliard korun.

Stravenky jsou nejrozšířenější firemní benefit. Firmy si mohou odečíst 55 procent hodnoty poukázky z daňového základu. Zavedení paušálu by mělo připravit veřejné finance zhruba o 2,3 miliardy korun, odhadlo již dříve ministerstvo financí.

Daně zohlední i pandemii

Vláda v pondělí daňový balíček nově rozšířila o návrh, který umožní podnikatelům a firmám snížit si daňový základ u daní z příjmů o výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění určené pro zvládnutí pandemie, a to za období od 1. března 2020 do 31. května 2020. „Chceme tím podpořit všechny, kteří pomáhali v boji proti šíření nákazy. Mnoho firem okamžitě přešlo na výrobu roušek nebo jiných zdravotních pomůcek a dodávalo je zdarma tam, kde byly nejvíce potřeba. Pandemie zvedla v naší zemi obrovskou vlnu solidarity a my si jí moc vážíme,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Daňový balíček dále rozšiřuje obcím možnost stanovovat takzvaný místní koeficient daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce. Nyní mohou koeficient určit jen na celé území. Koeficient si mohou obce stanovit od roku 2009 v hodnotě dva, tři, čtyři nebo pět. Lze tak zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Daň z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem obce.

Ministerstvo financí také počítá s rozšířením osvobození od srážkové daně u všech příjmů ze státních dluhopisů, a to nejen českých státních dluhopisů vydávaných podle českého práva v tuzemsku, ale i dluhopisů vydávaných ostatními státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Navíc už srážkové dani nebudou podléhat ani příjmy domácích držitelů státních dluhopisů. „To znamená, že od příštího roku už nebudou zdaněny ani příjmy z dluhopisů, které stát nabízí a prodává občanům. Dluhopis Republiky tak bude ještě přitažlivější,“ uvedla Schillerová.

Balíček počítá také se zjednodušeným využíváním elektromobilů pro služební cesty, zavedením více pásem u stanovování kaucí pro distributory lihu podle objemu distribuovaného lihu nebo s osvobozením od místních poplatků například rodičů, kteří zůstanou v nemocnici s nemocným dítětem.

Platba v hotovosti v ústavě

Vláda na pondělním zasedání také zamítla ústavní zakotvení práva na platbu v hotovosti, které navrhli poslanci Trikolóry, uvedl tiskový odbor Strakovy akademie. Vyslovit se zákonem nesouhlas doporučila podle předkládací zprávy ministerstva i Česká národní banka. Vládní stanovisko je doporučením pro sněmovnu, není ale jisté, zda dolní komora stihne návrh projednat do konce volebního období.

Poslanci Trikolóry navrhli do Listiny základních práv a svobod vložit pasáž, podle které by měl každý právo na úhradu svých peněžitých dluhů v hotovosti. Už podle současné úpravy však nikdo nesmí hotovost odmítnout. Návrh by tak paradoxně mohl naopak způsobit, že by bylo možné hotovost odmítnout a vyžadovat platbu bezhotovostní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 4 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 17 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...