Vinylové desky nebo speciální nátěr majáku. V Kanadě se prosadily i české výrobky

Nahrávám video

Kanada, země s 38 miliony obyvatel, je pro české podnikatele zajímavým trhem. Pobočku zde má například největší výrobce vinylových desek na světě, firma GZ media z Loděnice. I na velmi konkurenčním severoamerickém trhu je firma úspěšná a neustále roste. Prosazují se ale i další české výrobky.

V hale společnosti Precision v Kanadě se nová vinylová deska zrodí každých pětadvacet vteřin; automatická výroba tisíců kusů je rychlejší než ruční na druhé straně linky – a za edice vyrobené z barevného nebo průhledného vinylu v počtu pár desítek, maximálně stovek kusů jsou sběratelé ochotni si výrazně připlatit.

„Trh neustále roste. Nevěřili jsme, že bude o desky takový zájem. Poptávka v Severní Americe je stále velmi silná. A dokud to tak bude, budeme vinyly vyrábět,“ konstatuje manažer Precision Ernie Addezi, firmy, která je pobočkou společnosti GZ Media z české Loděnice – největšího výrobce vinylových desek na světě.

Měsíčně vznikne ve firmě na 300 tisíc vinylových desek. Zájem na trhu je ale takový, že firma plánuje do roka produkci zdvojnásobit. Zákazníci tvrdí, že záznam hudby na vinylu je na poslech daleko lepší než z digitální kopie. Velká vydavatelství jim proto vycházejí vstříc a stále častěji nabízejí fanouškům speciální edice.

Speciální ochranný nátěr české firmy na majáku v kanadském městě Mississauga
Zdroj: ČT24

Úspěch „českého“ nátěru

Velké plány mají i prodejci ochranných nátěrů. Jejich chloubou je historický maják ve městě Mississauga. Samospráva ho musela často čistit a minimálně jednou ročně znovu natřít. Fotokatalytická barva z Česka ale usazování nečistot zamezila.

„Nemusí se toho ani dotknout. My garantujeme deset let, kdy to nemusí mít žádnou údržbu,“ říká dodavatel nátěru Miloš Hůlka z FN Nano Canada. Náklady na dražší barvu se městu podle propočtů vrátí za tři roky.

Nátěr ale díky nanotechnologii nabízí ještě další výhody – třeba vysokou odráživost tepla. „Město se tak nepřehřívá. Okolní vzduch je příjemnější v okolí majáku,“ vysvětluje Lukáš Golka z FN Nano Canada.

Kanadská vláda si totiž dala za cíl boj s klimatickými změnami. Podporuje ekologická řešení, především recyklaci. V nejbližších týdnech proto plánují v zemi spustit první z České republiky dodanou pyrolýzní jednotku k zpracování odpadních plastů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 10 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
6. 7. 2026

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Evropský pohled