Vinylové desky nebo speciální nátěr majáku. V Kanadě se prosadily i české výrobky

Nahrávám video
Vinylové desky nebo speciální ochranný nátěr majáku se prosazují v Kanadě
Zdroj: ČT24

Kanada, země s 38 miliony obyvatel, je pro české podnikatele zajímavým trhem. Pobočku zde má například největší výrobce vinylových desek na světě, firma GZ media z Loděnice. I na velmi konkurenčním severoamerickém trhu je firma úspěšná a neustále roste. Prosazují se ale i další české výrobky.

V hale společnosti Precision v Kanadě se nová vinylová deska zrodí každých pětadvacet vteřin; automatická výroba tisíců kusů je rychlejší než ruční na druhé straně linky – a za edice vyrobené z barevného nebo průhledného vinylu v počtu pár desítek, maximálně stovek kusů jsou sběratelé ochotni si výrazně připlatit.

„Trh neustále roste. Nevěřili jsme, že bude o desky takový zájem. Poptávka v Severní Americe je stále velmi silná. A dokud to tak bude, budeme vinyly vyrábět,“ konstatuje manažer Precision Ernie Addezi, firmy, která je pobočkou společnosti GZ Media z české Loděnice – největšího výrobce vinylových desek na světě.

Měsíčně vznikne ve firmě na 300 tisíc vinylových desek. Zájem na trhu je ale takový, že firma plánuje do roka produkci zdvojnásobit. Zákazníci tvrdí, že záznam hudby na vinylu je na poslech daleko lepší než z digitální kopie. Velká vydavatelství jim proto vycházejí vstříc a stále častěji nabízejí fanouškům speciální edice.

Speciální ochranný nátěr české firmy na majáku v kanadském městě Mississauga
Zdroj: ČT24

Úspěch „českého“ nátěru

Velké plány mají i prodejci ochranných nátěrů. Jejich chloubou je historický maják ve městě Mississauga. Samospráva ho musela často čistit a minimálně jednou ročně znovu natřít. Fotokatalytická barva z Česka ale usazování nečistot zamezila.

„Nemusí se toho ani dotknout. My garantujeme deset let, kdy to nemusí mít žádnou údržbu,“ říká dodavatel nátěru Miloš Hůlka z FN Nano Canada. Náklady na dražší barvu se městu podle propočtů vrátí za tři roky.

Nátěr ale díky nanotechnologii nabízí ještě další výhody – třeba vysokou odráživost tepla. „Město se tak nepřehřívá. Okolní vzduch je příjemnější v okolí majáku,“ vysvětluje Lukáš Golka z FN Nano Canada.

Kanadská vláda si totiž dala za cíl boj s klimatickými změnami. Podporuje ekologická řešení, především recyklaci. V nejbližších týdnech proto plánují v zemi spustit první z České republiky dodanou pyrolýzní jednotku k zpracování odpadních plastů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...