Praha - Zhruba šedesát procent firem nezveřejňuje v obchodním rejstříku svou účetní závěrku, ačkoli je k tomu nabádají hned dvě normy - obchodní zákoník a zákon o účetnictví. Od neplnění povinností podnikatele neodrazují ani vysoké sankce, které jim od státu hrozí. Nikdo je totiž nevymáhá. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost Czech Credit Bureau.
K nezveřejnění závěrky v obchodním rejstříku může firmy vést řada okolností. Může se jednat o opomenutí, ale i o úmysl. Mnohem častěji totiž závěrku nezveřejňují firmy v problémech. Z šetření CCB vyplynulo, že pouze pět procent zbankrotovaných firem účetní výkazy zveřejnilo ještě v roce, kdy byl na ně konkurz vyhlášen. Dva roky před krachem nedodalo závěrky již 97 procent společností.
Společnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou ze zákona povinny předkládat řadu dokumentů vztahujících se k jejich vzniku, statutárním orgánům či k hospodaření. Zákony také jednoznačně vymezují sankce, kterými rejstříkový soud může provinilce trestat. Ty přitom vůbec nejsou nízké. Za nedodání účetní závěrky může hříšníkům hrozit pokuta až do výše tří procent hodnoty aktiv společnosti.
Stát netrestá provinilce
Podle advokátky Daniely Musilové tkví problém jednoznačně v represi. „V praxi jsme se nesetkali s tím, že by docházelo k trestnímu postihu nebo k ukládání těch opravdu vysokých sankcí,“ upozorňuje. Dohlížet na zveřejňování listin mají rejstříkové soudy, ty plnění těchto povinností nesledují. Nevědí tak tedy ani to, kolik firem všechny náležité listiny odevzdává. „Je faktem, že do obchodního rejstříku je zapisováno obrovské množství společností, takže v tom množství, a na to zřejmě spoléhají i ti, kteří mají plnit povinnosti, se jedno neplnění povinnosti ztratí,“ dodává Musilová.
Věra Kameníčková, Czech Credit Bureau:
„Na rozdíl od jiných povinností, které stát ukládá, toto (zveřejňování závěrky) by mělo sloužit podnikatelům samotným. Pokud by systém fungoval dobře, zvyšuje stabilitu podnikatelského prostředí, a to tím, že může přispět k omezení platební neschopnosti.“
Státní orgány si ale o problémy se zveřejňováním závěrek říkají i jinak než nedostatečnými postihy vůči podnikatelům. „Asi málokterá společnost nepodá daňové přiznání, přitom účetní závěrka je součástí daňového přiznání. Nabízí se tak otázka, proč si dva orgány státní správy nemohou tento dokument mezi sebou vyměnit,“ říká Věra Kameníčková z CCB.
Nezveřejňováním účetnictví paradoxně podnikatelé ve výsledku poškozují sami sebe. „Pokud by systém fungoval dobře, zvyšuje stabilitu podnikatelského prostředí, a to tím, že může přispět k omezení platební neschopnosti,“ dodává Kameníčková.
