Venezuela má ukryté bitcoiny a neví, co s nimi, píše Bloomberg

Venezuelská centrální banka provádí interní testy, které mají zjistit, zda může držet kryptoměny. Reaguje tak na pokyn od státní společnosti Petróleos de Venezuela (PDVSA), která usiluje o to, aby mohla posílat do centrální banky bitcoiny a ethery a aby pak banka platila dodavatelům této ropné firmy kryptoměnami. Zaměstnanci také studují návrh, aby centrální banka mohla započítat kryptoměny do devizových rezerv, které jsou teď blízko minima za 30 let. S odvoláním na informace čtyř zdrojů to uvedla agentura Bloomberg.

Sankce, které Spojené státy zavedly vůči autoritářskému režimu prezidenta Nicoláse Madura, z velké části odstřihly Venezuelu od globálního finančního systému. To ještě více prohloubilo hospodářskou krizi v zemi.

Současná krize je přitom v celosvětovém srovnání jednou z nejvážnějších, což přinutilo úředníky používat směsici různých způsobů pro pohyb peněz.

Zatímco Madurova snaha spustit jako první na světě státní kryptoměnu „petro“ neuspěla, pokračující snahy o využití digitálních měn ukazují, jak zoufale se vláda snaží najít způsoby, kterými by obešla restrikce. Venezuelská centrální banka ani společnost PDVSA na žádost o komentář neodpověděli.

Není jasné, jak PDVSA přišla k vlastním bitcoinům a etherům, ani jak velkou hodnotu těchto měn vlastní. Podnik má problémy získat platby od zákazníků konvenčními kanály, protože velké banky nejsou ochotny obchodovat se subjekty, které podléhají sankcím. Minulý měsíc obdržela firma většinu z platby 700 milionů dolarů (16,6 miliardy korun) v čínských jüanech, protože se stranám nedařilo najít finanční instituce, které by transakci umožnily.

Nevyzpytatelná virtuální měna

PDVSA možná nemá chuť prodat kryptoměny na otevřeném trhu, protože by to vyžadovalo, aby se zaregistrovala na burze a podrobila se hloubkové kontrole, takzvané due diligence. Místo toho chce, aby kryptoměnu použila centrální banka a zaplatila s ní subjektům, kterým PDVSA dluží. Představitelé ropné firmy se domnívají, že centrální banka je méně vystavena případným překážkám, které by při platbě kryptoměnami mohly vzniknout.

Bitcoiny a ethery používají k ověření a zaznamenání transakcí decentralizovanou internetovou účetní knihu známou jako blockchain. V některých případech jsou umožněny relativně anonymní transfery bez nutnosti prostředníka. Jen málo bank se angažuje v digitálních měnách kvůli problémům s praním špinavých peněz a informacemi o klientovi, které s nimi souvisejí a komplikují dodržování předpisů.

Kryptoměny po debaklu v roce 2018 zažívají letos návrat na výsluní díky očekávání jejich většího přijetí institucemi a plánu společnosti Facebook přijít s vlastní kryptoměnou. I tak zůstávají nestabilní. Bitcoin za poslední čtyři dny klesl téměř o 20 procent, od začátku roku má nicméně zisk asi 130 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Regulace cen paliv by mohla skončit už před prázdninami

Státní regulace cen paliv by před prázdninami mohla skončit – na dotaz ČT to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Důvodem jsou zejména klesající ceny ropy. Regulace cen dopadla na provozovatele čerpacích stanic – první už oznámil, že kvůli opatření podal žalobu k Městskému soudu v Praze na ministerstvo financí. Další zvažují, že se připojí. Unie nezávislých petrolejářů odhaduje ztráty na 50 až 100 milionů.
před 10 hhodinami

Devatenáct zemí EU včetně Česka podpořilo dopis o zpřísnění migrační politiky

Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
18. 6. 2026

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
18. 6. 2026Aktualizováno18. 6. 2026

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
18. 6. 2026Aktualizováno18. 6. 2026
Načítání...