Jak chutnalo pivo, které pili naši předci před sto lety? Vyzkoušet si to mohli vědci Výzkumného ústavu pivovarnictví, když se ve zdech Záhlinického pivovaru nedaleko Kroměříže našly tři neporušené lahve světlého ležáku. Analýzy ukázaly, že pivo je velmi podobné tomu dnešnímu a jedna lahev se dokonce dala pít.
Od začátku minulého století byly tři láhve piva v dutině ve zdi za varnami. Během loňské rekonstrukce Záhlinického pivovaru je našel jeden ze zedníků.
„Přišel oznámit, co s tím má dělat, jestli vyhodit nebo rozbít. Myšlenky šly rychle, protože jsem tušil, že to bude asi vzácná věc,“ vzpomíná spolumajitel pivovaru Záhlinice Aleš Přinosil.
Jeho domněnku brzy potvrdili i odborníci z pivovarského ústavu v Praze. Ti piva ochutnali.
„Jedno pivo bylo úplně zkažené, druhé pivo překvapivě připomínalo belgický lambic a to třetí pivo překvapivě bylo zachovalé – biologicky téměř nepoškozené,“ uvedla vedoucí senzorické analytické laboratoře Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze Jana Olšovská.
Právě třetí láhev byla pro vědce nejcennější. Analýzy ukázaly, že je to klasický český spodně kvašený ležák – velmi podobný dnešním pivům. Až na to, že po sto letech úplně zmizely látky zodpovědné za hořkost. Detailní pochopení toho, co se vlastně přesně s pivem během desítek let dělo, tak může pomoci k prodloužení trvanlivosti chuti dnešních piv.
Vzácné láhve by teď mohly skončit v muzeu Františka Skopalíka, který v roce 1895 Záhlinický pivovar založil. Právě na jeho tradici a metody tu po loňském obnovení výroby chtějí navázat.
