Německá vláda schválila soubor závazných opatření na úsporu energie. Veřejné budovy by se neměly vytápět na více než devatenáct stupňů, v halách a na chodbách se pak nebude topit vůbec. Domácí bazény se nebudou smět ohřívat plynem a elektřinou. Vlaky s uhlím také dostanou na vytížených koridorech přednost před osobními.
„Nepotýkáme se s nedostatkem elektrické energie, bojujeme s prudkým růstem cen elektřiny,“ řekl ministr hospodářství Robert Habeck. K šetření opakovaně vyzval i veřejnost, dodal ale, že vláda nebude chodit po bytech s teploměrem. „Nechceme nikomu měřit teplotu v ložnicích,“ ujistil.
Součástí úspor je mimo jiné nařízení nevytápět veřejné budovy na více než 19 stupňů Celsia, na chodbách a v halách by se pak topit nemělo vůbec. Odstaveno bude noční osvětlení fasád budov a majitelé domácích bazénů nebudou smět vodu ohřívat plynem a elektrickou energií.
„Kapacita železnice je naplněna, proto se neobejdeme bez upřednostňování,“ přiblížil dále ministr dopravy Volker Wissing k opatřením na železnici. Poznamenal, že priorita vlaků s uhlím nebude plošná, ale bude se týkat vybraných koridorů. Za nezbytné považuje upřednostňování vlaků s energetickými surovinami také Habeck, který zároveň oznámil, že vláda souhlasí i s balíkem energetických úspor.
Stále víc Němců trápí rostoucí ceny energií
Rostoucí ceny energií stále víc pociťují i běžní Němci. Dluhový poradce Ralf Bornemann pomáhal během pandemie s osobním bankrotem lidem, kteří přišli o živnost a práci. Nyní se na něj obracejí kvůli složenkám za energie.
„Je už u nich poznámka od domovního správce nebo dodavatele energie, aby kvůli aktuální situaci adekvátně navýšili zálohy.“ Složky v šanonech Ralfa Bornemanna se plní. Aktuálně pomáhá 80 klientům.
Kdo má v Německu nízký příjem nebo důchod a nemá našetřeno, tomu hrozí, že účty za energii nebude moct splácet. „Když vidím, jak lidé, kteří celý život pracovali a udělali z Německa to, čím dnes je, si nevystačí s důchodem a jsou odkázáni na charitativní organizace, tak mi je z toho smutno,“ říká poradce.
V Berlíně je každý desátý obyvatel zadlužený. Město tak patří v tomto ohledu k nejhorším spolkovým zemím v Německu. Naděje, že by se to mohlo v příštích letech změnit, je malá, dodal zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.
