Ve sněmovním výboru rozpočet podpořili jen zástupci ANO. Hlasů od ČSSD a KSČM se nedočkal

Sněmovní rozpočtový výbor nepřijal o jeden hlas doporučení plénu, aby schválilo vládní návrh státního rozpočtu na příští rok. Pro navržené usnesení hlasovali jen poslanci vládního hnutí ANO. Nepodpořili je koaliční sociální demokraté ani komunisté, kteří menšinový kabinet v dolní komoře tolerují.

Pro doporučení plénu schválit návrh rozpočtu hlasovalo devět z osmnácti přítomných členů výboru. KSČM předtím v dílčím hlasování neprosadila přesun deseti miliard korun z armádního rozpočtu do rozpočtové rezervy.

KSČM chtěla šetřit na obraně

Komunistický poslanec Jiří Dolejš potvrdil, že kvůli tomu poslanci doporučující usnesení nepodpořili; strana totiž škrtem v rozpočtu ministerstva obrany podmiňuje svou podporu pro rozpočet.

Ve výboru pro tento přesun peněz hlasovali jen oba komunističtí poslanci. Komunistická předsedkyně výboru Miroslava Vostrá opakuje, že pro její stranu zůstává úspora v armádních výdajích zásadní; na začátku prosince by měl i kvůli rozpočtu zasedat výkonný výbor strany a komunisté si chtějí pozvat jak premiéra Andreje Babiše (ANO), tak šéfku státní kasy Alenu Schillerovou (za ANO).

„V tuto chvíli nemáme důvod návrh státního rozpočtu podporovat. Z mého pohledu to bylo i politické gesto,“ komentovala výsledek jendání rozpočtového výboru - a upozorňuje, že prostor k pozměňvoacím návrhům bude ještě v rámci druhého čtení.

Babiš přitom snížení armádního rozpočtu již dříve odmítl. V úterý uvedl, že chce naopak podpořit růst rozpočtu na obranu a pracovat na zvýšení počtu vojáků. Podle něj není důvod požadavku komunistů vyhovět. Obrana by podle návrhu rozpočtu na příští rok měla hospodařit s částkou 85,4 miliardy korun. Proti škrtům se stavěl také ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) i náčelník generálního štábu Aleš Opata.

ČSSD žádala víc peněz na kulturu

Své tři návrhy na přesuny peněz neprosadili ve výboru sociální demokraté. Patřilo k nim posílení rozpočtu ministerstva kultury o 300 milionů korun na podporu živého umění podpora legionářů navýšená o dva miliony korun.

„Nejsou to žádné zásadní požadavky v tom smyslu, že by to bylo v rámci rozpočtu moc peněz. Z tohoto hlediska jsem nemohl hlasovat jiným způsobem, než že jsem se zdržel,“ řekl místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Podle Onderky jde navíc i o politické gesto – a reakci menšího vládního partnera na daňový balíček, který sněmovnou prošel v pozměňovacím návrhu premiéra Babiše, ale bez podpory sociálních demokratů (sněmovně bez úspěchu nabízeli vlastní předlohu).

Hospodářský expert ODS Jan Skopeček má za to, že jde o důkaz rozkladu koalice ANO a ČSSD - a o prohlubující se krizi mezi koaličními stranami mluví i pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Členové výboru rozhodovali v dílčích hlasováních o čtyřech desítkách poslaneckých požadavků na přesuny peněz v návrhu rozpočtu celkem za zhruba 40 miliard korun. Podpořili v nich jen čtveřici komunistických požadavků za 835 milionů korun. Vzhledem k postoji výboru k závěrečnému návrhu usnesení k rozpočtu však dílčí hlasování o přesunech peněz nemají význam.

Bez doporučení výboru šel rozpočet na plénum v roce 2008

Že výbor nepřijal doporučující usnesení, nemusí pro schválení rozpočtu znamenat zásadní komplikaci. Vostrá řekla, že příslušný návrh usnesení může někdo načíst, například předseda sněmovny nebo se tak může stát formou oponentní zprávy výboru. „Technicky je to proveditelné,“ podotkla. Stejná situace nastala v rozpočtovém výboru už v roce 2008 při jednání o rozpočtu na rok 2009.

Základní údaje rozpočtu, jako jsou příjmy, výdaje nebo schodek, už poslanci po prvním čtení nemohou měnit. Mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Vkládat návrhy do systému lze až do příští středy, kdy se uskuteční druhé čtení rozpočtu.

Vláda poslancům předložila rozpočet s navrhovaným schodkem 320 miliard korun. Schodek však nemusí být definitivní, protože jen vládní daňový balíček, který sněmovna schvalovala minulý pátek, s přijatými změnami připraví rozpočet asi o 87 miliard korun. Ještě ale není jasné, jak s balíčkem naloží Senát a jak posléze rozhodne dolní komora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
před 7 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
včeraAktualizovánovčera v 12:07

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
13. 6. 2025
Načítání...