V osobním bankrotu je více než sto tisíc lidí. Od června bude oddlužení snadnější

V osobním bankrotu je nyní v Česku 114 tisíc osob. Nejhorší situace je v Ústeckém kraji, kde spadla do dluhové pasti více než dvě procenta obyvatel. Podobně je na tom také Karlovarský kraj. ČT to sdělil Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení, který v úterý zveřejnil Mapu osobních bankrotů. Od prvního června začne platit novela insolvenčního zákona, díky které na oddlužení dosáhne víc lidí.

Naopak nejméně lidí procházejících osobním bankrotem je ve Zlínském kraji a v Praze: „V Praze je podíl lidí v dluhové pasti 0,58 procenta, ve Zlínském kraji 0,91 procenta. Důležitým ukazatelem je ale také poměr počtu osob v osobním bankrotu k počtu osob v exekuci. V tomto ohledu je na tom Praha se sedmi procenty nejhůře ze všech krajů, “ uvedl Hábl.

Za rok v Česku přibyde okolo dvaceti tisíc nových bankrotů, průměrný dluh na osobu přesahuje 600 tisíc korun. Nejvíce lidí neschopných splácet své dluhy je ve středním věku. Průměrný věk lidí nacházejících se v dluhové pasti je podle Hábla 45 let.

Podíl osob v osobním bankrotu podle krajů
Zdroj: Institut prevence a řešení předlužení
Osobní bankroty v datech
Zdroj: Institut prevence a řešení předlužení

Na oddlužení dosáhne víc lidí

Přehled dat týkajících se osobních bankrotů v Česku ukazuje mapa, kterou Institut prevence a řešení předlužení zveřejnil v úterý, několik dní před tím, než vstoupí v platnost novela insolvenčního zákona. 

„Do procesu oddlužení bude moci díky novým zmírněným podmínkám vstoupit mnohem více lidí. S novelou ale přichází i spousta otázek, a proto Institut vytvořil mapu, která je přehledem užitečných dat a informací, které se procesu oddlužení týkají, “ uvedla jeho mluvčí Lucie Nemešová.

Podle autorů mapy se také zvýší poptávka po společnostech, které lidem s oddlužením pomáhají. Institut chce proto varovat před takovými, které si za poradenství účtují nezákonné částky. „Za sepsání insolvenčního návrhu by podle českých zákonů neměli lidé zaplatit více než čtyři tisíce korun. Některé komerční oddlužovací společnosti ale nabízí poradenství za desítky tisíc korun, což je protizákonné. Většinou ani dlužníky nepřipraví na úskalí, která mohou v procesu nastat,“ upozorňuje Hábl.

Kromě Institutu prevence a řešení předlužení pomáhá lidem v osobním bankrotu také organizace Člověk v tísni: „S novelou zákona očekáváme také větší poptávku po pomoci, proto jsme zřídili novou help linku, na které naši pracovníci poskytnou lidem potřebné informace,“ dodává Daniel Hůle, vedoucí dluhového poradenství organizace, která kromě telefonické linky zprovoznila také webové stránky, na kterých lidé najdou například mapu dluhových poraden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...