V éře zdražujícího bydlení chce stát s obcemi investovat do stavby bytů s regulovaným nájemným

Ministerstvo pro místní rozvoj a Svaz měst a obcí chystají výstavbu bytů s regulovaným nájemným. Roční investice by měly být zhruba dvě miliardy korun, začít se má nejpozději na jaře příštího roku. Hospodářským novinám to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Zhruba pětina bytů bude určena pro lidi v obtížné životní situaci. Na toto bydlení budou obce od státu dostávat stoprocentní dotaci. Zbývající byty budou vyhrazeny profesím, které obce potřebují, a také například seniorům nebo matkám samoživitelkám. Obce by na takové byty mohly od státu čerpat výhodné úvěry.

Budou se ale muset zavázat, že je po určitou dobu nebudou privatizovat. „Nájemné by bylo určitě nižší než v klasických domech, obce ho budou regulovat,“ řekl novinám výkonný ředitel Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal. O projektu minulý týden jednal s Dostálovou i premiérem Andrejem Babišem (ANO), který výstavbu bytů podporuje.

„Například ve Vídni a Berlíně se stavějí tisíce startovacích nájemních bytů ročně, které přitahují mladé odborníky důležité pro městskou ekonomiku,“ uvedl pro deník E15 developer Luděk Sekyra.

„Dostupnost bydlení ale nevyřeší státní ani městská výstavba, to by byla černá díra na peníze nás všech,“ řekl stejnému deníku šéf Central Group Dušan Kunovský. 

Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) obce nejsou dostatečně motivované k tomu, aby pořizovaly bydlení pro sociálně slabé. „Nelze tedy očekávat, že budou chtít stavět bydlení pro lidi, kteří mají rozsáhlejší problémy,“ řekla Hospodářským novinám ministryně. Obcím vyčítá, že své byty privatizují, ve velkých městech navíc prý chybí pozemky.

Analytici: Návrh vlády je nedostatečný

Návrh ministerstva pro místní rozvoj na podporu výstavby bytů s regulovaným nájemným je podle analytiků nedostatečný a situaci na trhu příliš nezlepší. Za navrhované dvě miliardy korun ročně by se dalo postavit zhruba tisíc bytů, což je podle analytiků málo.

„Od tohoto návrhu si neslibuji skoro nic. V Česku se v posledních 12 měsících začalo stavět 33 tisíc bytů a to je pořád málo. Je to dokonce méně než v době recese. Představa, že zhruba tisíc bytů na tom něco může změnit, je hodně optimistická. A to nemluvím o rychlosti, s jakou se tyto byty začnou vůbec stavět,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Pokud by někdo myslel otázku bytové výstavby opravdu vážně, udělá podle něj všechno pro to, aby se mohlo rychle a efektivně stavět. „Řešením je uvolnění byrokracie při výstavbě a nic jiného. Brzdění výstavby znamená dražší a dražší byty pro domácnosti,“ podotkl Dufek.

Také podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy je návrh ministerstva snahou o jakési náhradní řešení problému stále obtížněji dostupného bydlení. „Stát líbivě vyjadřuje účast se sociálně slabšími, aniž by ovšem ve skutečnosti řešil samotnou podstatu jejich prekérní situace. Tou je nedostatečná výstavba ze strany soukromého sektoru, která je ovšem dána přemírou legislativní zátěže ze strany státu. Je naivní se domnívat, že dvoumiliardový program vlády zásadně zlepší dostupnost bydlení,“ sdělil Kovanda.

Vláda by podle něj měla spíše prosadit nový stavební zákon, který by zrychlil povolování staveb. „Ony dvě miliardy by měl raději použít na výstavbu infrastruktury. Tam je jeho role zásadnější,“ doplnil Kovanda.

Podle provozního ředitele Fincentrum Reality Martina Fojtíka se možná jedná o předvolební trik před komunálními volbami. „Trh s nájmy by vzkřísila spíše kontinuální výstavba nových bytů a také dohled nad krátkodobým ubytováním ve sdílené ekonomice,“ uvedl Fojtík.

Podle obchodního ředitele společnosti Bidli Romana Weisera může být program zajímavou výhodou pro menší obce například při zajištění chybějícího počtu učitelů nebo jiných profesí. Počet bytů, které se za dvě miliardy dají postavit, velmi zhruba odhaduje na 1500. „Pokud toto číslo vztáhneme na celou republiku, mnoho to opravdu není,“ poznamenal Weiser.

Hypoteční specialista společnosti Chytrý Honza Daniel Horňák doplnil, že strategie výstavby nájemních bytů je určitě správný směr, ovšem peněz by do tohoto typu podpory mělo jít výrazně více. „Zajímavá by byla například podpora ke zvýšeným úrokovým sazbám u hypoték, kdy v případě překročení určité hranice úrokové sazby bude stát hradit zvýšené náklady na hypoteční úvěr,“ dodal Horňák. 

Tuzemské nemovitosti dál zdražují

Tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku meziročně dále rostly i ve druhém čtvrtletí. Nejvíce zdražily byty, nejméně pozemky, vyplývá z červencové zprávy Hypoteční banky. Pro třetí čtvrtletí očekává, že trh bude ovlivněn blížícími se regulacemi České národní banky, která od října rozšíří omezení pro poskytování hypoték.

Do konce září by se tak doba prodeje nemovitostí měla zrychlit, naopak v posledním čtvrtletí by podle ředitele odboru nemovitostí Hypoteční banky Petra Němečka měla poptávka klesnout. „Z důvodu vysokých cen a hůře dostupných hypoték dojde k odchodu části potenciálních kupujících do nájmů, což může způsobit mírný nárůst tržního nájemného,“ řekl již dříve Němeček.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 8 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 20 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...