V domovech pro seniory chybí tisíce míst. Stát chce budování nových kapacit podpořit vyššími dotacemi

7 minut
Události: Nedostatek míst v domovech pro seniory
Zdroj: ČT24

V domovech pro seniory je nyní zhruba 36 tisíc lůžek, ale dalších sedm až jedenáct tisíc je potřeba. Čekací lhůty se v průměru pohybují od šesti měsíců do dvou let. Stát hledá cesty, jak situaci zlepšit.

Například v domově pro seniory na pražském Chodově mají kapacitu 260 míst a je plno. Přitom zájem o místo tady má dalších 1200 lidí. „Pro nás je prioritou posouzení sociální a zdravotní potřebnosti toho daného člověka. Opravdu nepřikládáme váhu tomu, jak dlouho u nás žádost je,“ řekla ředitelka Ilona  Veselá. 

Loni odmítly domovy pro seniory v Česku přes třicet tisíc žádostí. Řada lidí ale oslovuje víc zařízení, podle ministerstva tak reálně chybí sedm až jedenáct tisíc míst.

  • Kvůli nedostatku míst odmítly loni domovy pro seniory přes 32 tisíc zájemců. Dalším pak nevyhověly kvůli tomu, že senioři nesplňovali stanovené podmínky, například věk. 
  • Seniorské domovy v Česku nabízely minulý rok zhruba 36 tisíc míst (obsazenost se pohybuje kolem 95 procent), což se v podstatě rovná počtu zamítnutých žádostí.
  • Nejvíce lůžek je k dispozici ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Naopak nejméně na Liberecku a Karlovarsku.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvádí, že už podruhé navýšila rozpočet na výstavbu nových kapacit. V příštím roce budou moci poskytovatelé sociálních služeb dostat v rámci dotací až 750 milionů. Mimo jiné právě na rozšiřování kapacit domovů pro seniory. Dodává, že resort připravuje novelu o sociálních službách, která umožní každoročně rozvíjet potřebnou kapacitu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) pak zmiňuje, že Česko by se mělo snažit v rámci nového rozpočtu Unie získat i peníze z Evropy. 

Místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se domnívá, že místo do slevy na jízdné (tu strana dlouhodobě kritizuje) by státní peníze měly směřovat například právě na výstavbu domů pro seniory v obcích a městech. „Tím seniorům pomůžeme mnohem více,“ míní. 

Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) upozornil, že nedostatek lůžek se v čase zvyšuje tak, jak populace stárne. Stát proto bude muset podle něho více podporovat výstavbu domů pro seniory v obcích a městech. „To je jediná cesta,“ říká. 

Místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM) pak zdůrazňuje, že čekací doba na umístění do domova seniorů je velmi dlouhá a „je potřeba se opravdu hluboko zamyslet, jak s tímto stavem dál postupovat“.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...