Dobrovíz - Lidé v Dobrovízi u Prahy v anketě odmítli výstavbu distribučního centra firmy Amazon. Proti bylo 121 lidí, pro 76 lidí. Místní by tak raději, kdyby Amazon místo obřího distribučního střediska postavil v obci čtyři menší haly, jak původně zamýšlel developer zóny. Výsledky ankety nejsou pro zastupitele sice závazné, budou se jimi ale řídit.
Zatím má Amazon v Dobrovízi pronajatou jen jednu halu, kde řeší reklamace ze západní Evropy, americká společnost chce ale víc. Původní záměr developera průmyslové zóny se týkal stavby čtyř menších hal. Amazon projekt změnil a hodlá budovat jedno velké distribuční centrum. Lidé měli v hlasování rozhodnout, jestli se jim víc zamlouvá jedna velká hala a silniční obchvat, nebo jestli podporují spíš původní variantu čtyř menších hal.
Kvůli výstavbě se mělo dokonce konat referendum. Jenže by trvalo dlouho, než by se podle zákona vyhlásilo. Obec proto nakonec vyhlásila anketu. Její výsledky sice nejsou pro zastupitele závazné, obec se chce přesto názorem místních řídit.
Podle místostarosty Jiřího Šestáka zatím obec vydala nesouhlasné stanovisko ke změně územního řízení, které kvůli přeměně původního projektu na obří distribuční centrum začalo ve čtvrtek. Čekalo se na dnešní výsledek, aby se případně stanovisko obce změnilo. „Zatím by se mělo podle našeho názoru územní řízení přerušit a pozastavit. Nemusíme spěchat na nějaké zasedaní, zatím jsme vyslovili nesouhlas a zatím děláme kroky k tomu, aby tady Amazon, bohužel, halu nevystavěl,“ řekl novinářům Šesták.
Distribuční centrum v Dobrovízi by mělo podle plánů Amazonu zabírat 95 tisíc metrů čtverečních, tedy asi jako jeden a půl strahovského stadionu. Pod jednou střechou by měly být obří sklady na desítky milionů položek. „Bude tam velká transportní linka, která nám umožní dostat naše zboží ke všem zákazníkům všude po Evropě,“ popisuje ředitel Amazonu pro evropské operace Tim Collins. Práci by v nové hale mohlo najít až 5000 lidí, z toho 3 tisíce budou brigádníci na vánoční sezónu.
Čeho se bojí v Dobrovízi?
Místní ale mají z výstavby strach. Bojí se přívalu osobních aut, kterými by do práce jezdili případně zaměstnanci ze sousedního kladenského okresu. „Pokud tady má pracovat 2 nebo 3 tisíce zaměstnanců, určitě by auta jezdila i přes obec,“ je přesvědčen starosta Dobrovízi Martin Šafr. A obavy jsou i z hluku kolem haly. „Dochází tam hlavně v nočních hodinách k manipulaci s kontejnery, popojíždění kamionů, couvání, jsou to neskutečné rány,“ varuje Martin Dostalík ze sdružení Občané pro Dobrovíz.
Co si myslí v Dobrovízi?
„Nám starousedlíkům se to moc nelíbí.“
„Bude tady hodně aut, ceny nemovitostí budou klesat.“
„Já jsem pro, budou tady zaměstnaní lidé.“
Obec by navíc měla ráda nejprve hotový silniční obchvat. Starosta říká: „Jednáme přímo s investorem, že by zafinancoval obchvat sám, ale narazili jsme na problém výkupu pozemků, ten není dodnes realizovaný.“ Tim Collins na to reaguje: „Od začátku o tom s lidmi v Dobrovízi otevřeně diskutujeme. Každý velký projekt naráží na překážky a my teď pracujeme na jejich odstranění.“
Stejný areál jako u Prahy má stát i u Brna. A i tady chtějí místní nejdřív vyřešit dopravu. Příchod Amazonu na Černovickou terasu je ze strany města podmiňován začátkem realizace dopravního napojení průmyslové zóny na dálnici D1.
Co si myslí v Brně?
„Myslím, že pracovní příležitost dneska vyhrává.“
„Já su více méně proti, kvůli autům a dalším věcem.“
To, že Amazon vybuduje v Česku už do příštího září dvě obří distribuční centra, ale neznamená, že by přímo vstupoval na místní trh. Webové stránky v češtině firma zatím neplánuje. Sklad v centru Evropy má sice zkrátit dobu dodání, zlevnit zboží a rozšířit nabídku, těžit z toho budou ale hlavně zákazníci v okolních státech.
Jaké zkušenosti s prudkou expanzí Amazonu mají v sousedním Německu? Natáčel zpravodaj ČT Martin Jonáš. Podívejte se ZDE.
Kde všude se mohou usídlit investoři?
Výrobní haly a skladovací prostory, zabírají v Česku celkem 4,5 milionu metrů čtverečních.
Nejvíc průmyslových zón - 18 - je v Jihočeském kraji, pak následuje Středočeský a Plzeňský kraj. 13 průmyslových zón je v Ústeckém a Zlínském kraji, 12 potom v Královéhradeckém. Do horní poloviny žebříčku patří i Moravskoslezský kraj, který ale přesto dlouhodobě bojuje s velkou nezaměstnaností. Firmy se tam totiž příliš nehrnou. Letos si tu průmyslovou zónu pronajala asi jen desítka firem, převážně z automobilového a strojírenského průmyslu.
10 průmyslových zón má Olomoucký kraj a o jednu méně Pardubický a Jihomoravský. Tam si naopak na malý zájem firem stěžovat nemohou. Největší brněnská průmyslová zóna Černovická terasa už je skoro plná. Letos developer sehnal další čtyři nájemce. Zabydlela se tu třicítka hlavně zahraničních firem.
Nejméně zón je pak na Vysočině, v Karlovarském kraji a také na Liberecku. Tam navíc řeší velký problém, pro nové průmyslové zóny totiž nemají místo. Případným investorům už proto město nemá co nabídnout. A při přípravě nového územního plánu musí hledat další plochy, kde by mohly haly růst. Lidé, kteří poblíž těchto míst bydlí, ale s plány radnice nesouhlasí. (Více čtěte ZDE)
