Peking/Ordos – Desetiprocentní růst HDP, kterým se může v současnosti chlubit Čína, nemá ve světě obdoby. V rámci vládního zaklínadla ekonomického růstu se úřady v čínských provinciích předhánějí v rozvojových projektech, mezi které patří i výstavba nových moderních měst. Patří mezi ně i Ordos – zbrusu nové město vyrostlo doslova na zelené louce, nebo spíše stepi rozsáhlé čínské provincie Vnitřní Mongolsko, a to za neuvěřitelných pět let. Nechybí tu vládní budovy, nová knihovna, moderní muzeum i nové divadlo. To zásadní, co ale v Ordosu chybí, jsou lidé.
„Starostové měst v Číně jsou i za normálních podmínek odměňováni za produkci vysokého růstu HDP. Loni během krize to bylo zvlášť důležité, protože vláda oznámila, že Čína musí dosáhnout růstu osmi procent. Který starosta v Číně by chtěl hlásit, že nesplnil růst HDP o osm procent? Byla by to politická sebevražda,“ říká hospodářský expert Patrick Chovanec. Jedním z jednoduchých způsobů, jak plnit plán hospodářského růstu, je stavět.
V novém Ordosu má žít celkem milion lidí, zatím se jich přistěhovalo zhruba padesát tisíc. Drtivá většina bytů je neobydlená, ulice zejí prázdnotou. Ordos přitahuje turisty z okolních měst a provincií. Vnitřní Mongolsko ovládal před devíti stoletími Čingischán a jeho mauzoleum je nedaleko města. Třeba sochy před budovami místního výboru komunistické strany patří k exotickým doplňkům do rodinného fotoalba přijíždějících turistů.
Město je prázdné i přes skutečnost, že již tisíce bytů se v Ordosu prodaly. Nekoupili je ale lidé s úmyslem přistěhovat se do nového města, ale spekulanti v naději, že na nich v budoucnu vydělají. V Číně, kde každým rokem přibývá bohatých, stále existuje velmi málo investičních příležitostí. Nemovitosti, byť prázdné, přináší mnohým větší jistotu než nespolehlivá burza v Šanghaji. Chovanec upozorňuje, že obdobu situace v Ordosu lze najít na mnoha místech v zemi. „Lidé používají reality jako uchovatele hodnoty, jako zlato. Nic to neprodukuje, ale jde o místo, kam uložit hotovost. To ale neznamená, že to je zdravé a udržitelné,“ podotýká hospodářský expert.
Lidem se do prázdného města nechce
Někteří lidé z okolí tvrdí, že do města duchů, jak se Ordosu přezdívá, by se báli stěhovat. Navíc pronájmy obchodů a bytů jsou v novém městě daleko vyšší než tady. To rozvoji místního hospodářství neprospívá. „Nemám v úmyslu tam svůj obchod přestěhovat. Musela bych tam investovat hodně peněz a nemůžu si dovolit čekat tři roky, než se tam možná přistěhují nějací zákazníci, kteří by měli zájem nakupovat mé zboží,“ potvrzuje majitelka obchodu s dámským spodním prádlem z 30 kilometrů vzdáleného Starého Ordosu. Úřady doufaly, že právě odsud se obyvatelé s chutí přestěhují do nové metropole oblasti.
Lidé, kteří se do města duchů přistěhovali nebo tady pracují, si stěžují i na nedostatek běžné infrastruktury, jako jsou restaurace, nemocnice nebo školy. Taxikář Pien Siung věří, že ochota lidí stoupne, až tu konečně postaví školy. Jako taxikář doufá v nárůst počtu obyvatel, což mu přinese i lepší živobytí.
Výstavbu města financovala místní vláda a půjčky státních bank. Díky tomu sice došlo k naplnění plánu růstu HDP, zároveň však podle expertů vznikla bublina, jejíž splasknutí může vládu a banky stát stovky miliard korun. „Investice mohou zlepšit produktivitu a hospodářství, ale těžko říct. Zvláště když se použilo tolik bankovních půjček v tak krátkém čase a banky nemají způsob, jak prázdné reality zhodnotit,“ tvrdí Patrick Chovanec s tím, že až čas ukáže, nakolik byly investice rozumné.
