Bystřice nad Pernštejnem – Obce v okolí Bystřice nad Pernštejnem se po dotěžení uranu v dole Rožná budou potýkat s až dvojnásobným nárůstem nezaměstnanosti. Dopady ukončení těžby na tento region má pro vládu do konce letošního roku zmapovat komise, v níž budou i místní starostové. Těžba v posledním uranovém dole v Česku má skončit v roce 2017.
Těžební závod Geam u Rožné a Dolní Rožínky zaměstnává tisíc pracovníků, z toho tvoří polovinu horníci. Odhady udávají, že ruda bude v tomto místě dotěžena v roce 2017, pak hrozí významný růst nezaměstnanosti v tomto regionu. Na dnešním setkání v Bystřici nad Pernštejnem o tom jednalo ministerstvo průmyslu a obchodu, státní podnik Diamo a zástupci Kraje Vysočina a dotčených obcí. Někteří starostové řekli, že kvůli uzavření dolu by se v jejich obcích mohla nezaměstnanost skoro zdvojnásobit. Nárůst by o několik let mohla oddálit plánovaná ražba velkého podzemního zásobníku na zemní plyn v sousedství dolu. Nyní se provádí geologický průzkum, ale o stavbě soukromý investor ještě definitivně nerozhodl.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický prohlásil, že dopady ukončení těžby na region má pro vládu do konce letošního roku zmapovat komise, v níž budou i starostové z Bystřice a okolních obcí. Budou v ní také zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, Kraje Vysočina a státního podniku Diamo, pod nějž těžební závod spadá. Komise by se měla poprvé sejít do tří týdnů. „Nechceme to dělat od zeleného stolu, ale ve spolupráci se všemi zúčastněnými,“ řekl Muřický. Komise připraví několik variant a měla by probrat i podmínky, které by do regionu přivedly nové investory.
K dosavadní snaze státu pomoc oblasti Rožné jsou někteří kritičtí. „Těch schůzí, porad a jednání bylo několik, bohužel se to nikdy nedostalo dál,“ řekl starosta Rožné Libor Pokorný, který by se chtěl v komisi angažovat. V Rožné je podle něj z 250 práceschopných mužů zaměstnán v těžebním závodě každý pátý. Nezaměstnanost se v obci už teď pohybuje kolem deseti procent, po uzavření dolu by se podle odhadu Pokorného mohla dostat na 15 až 18 procent. Podle něj by tato část Ždárska potřebovala v první řadě lepší dopravní spojení, hlavně k dálnici D1 u Velkého Meziříčí. Bez dopravní infrastruktury pak nemá budoucnost ani dosud neobsazená průmyslová zóna.
Česko je v těžbě uranu 12. na světě
V Česku dosáhla těžba uranu vrcholu na přelomu 50. a 60. let, v roce 1960 se v Československu vytěžilo asi tři tisíce tun. Celková kumulativní těžba pak u nás přesahuje 100 tisíc tun. V 90. letech však došlo k prudkému propadu těžby a ten pokračuje i v posledních letech. Zatímco v roce 2006 se u nás vytěžilo necelých 370 tun, tak v roce 2013 už to bylo jen 215 tun.
Česko je tak ve srovnání s ostatními zeměmi na 12. místě na světě. Nejvíc uranu vytěží Kanada (475 tisíc tun), Spojené státy a Kazachstán.
„V dnešní době jde veškerý vytěžený uran do jaderných elektráren jako palivo, využívá ho společnosti ČEZ, která ho odkupuje od státního podniku Diamo. Český uran ale pokrývá poptávku jen asi z jedné třetiny nebo čtvrtiny,“ uvedl ve Studiu 6 Viktor Goliáš z Přírodovědecké fakulty UK. V provozu je totiž už jen jediný důl v Dolní Rožínce.
Pokud by se rozhodlo o těžbě v Brzkově, pak by trvalo dalších tři až pět let, než se vybuduje těžební zařízení. I tento nový důl by ale pokryl jen část české spotřeby. „Předpokládá se 200 – 300 tun ročně, což by mělo vydržet asi na 10 – 15 let těžby. V tomto dole však ještě nejsou zásoby úplně vyhodnoceny a může dojít i k přírůstku zásob,“ dodal Goliáš.
Proti těžbě uranové rudy loni na podzim protestovali lidé z Brzkova, kteří se obávají poškození životního prostředí. Zástupci obcí kolem Brzkova přijeli i na jednání v Bystřici nad Pernštejnem. „My chceme zachovat čisté životní prostředí, a za tím si stojíme,“ řekl starosta Brzkova Aleš Bořil. Podle Viktora Goliáše se ale při tomto způsobu těžby pod zem nepumpují žádné chemikálie, odtěží se jen hornina, která obsahuje uranovou rudu a odveze se na úpravnu: „Při normálním způsobu těžby by žádné velké dopady na okolí nebyly.“ Na příkladu Bystřicka ale starostové z okolí Brzkova sledují, jaké problémy by je čekaly po ukončení těžby, která by od roku 2022 neměla trvat déle než dvě desetiletí.
