USA si chce na státní dluh vydělat prodejem ostrovů

New York – Americká vláda se topí v dluzích, zvažuje proto prodej části svého nemovitého i dalšího majetku. Na trhu by tak podle deníku The New York Times mohl být k dispozici například ostrov, soudní budovy, ale možná i letiště, nevyužívané vozy, silnice, či dokonce vlnové pásmo využívané pro vysílání televizního signálu. Plán má podporu politiků z obou stran.

V inzerátu na prodej ostrovu Plum stojí, že jde o 340 hektarů s „písečnými plážemi, nádhernými vyhlídkami a přístavem“. Na ostrově nicméně dříve sídlila pobočka federálního střediska pro choroby zvířat, a tak se nový majitel možná bude muset „vypořádat s biologickým zamořením“.

Vláda si chce prodejem vydělat 22 miliard dolarů

Kromě ostrovu však vláda USA vlastní více než milion nemovitostí. Prodej části z nich a dalšího majetku by podle Bílého domu mohl během následujících deseti let vynést 22 miliard dolarů. Čtyři pětiny této částky by nicméně představoval očekávaný výnos z televizního vlnového pásma, které by podle vlády šlo lépe využít pro šíření širokopásmového bezdrátového připojení k internetu. Někteří lidé jsou navíc skeptičtí, zda vláda skutečně může získat tolik peněz.

Ani kdyby se skeptici mýlili, výši obřího amerického dluhu by to příliš nezměnilo. Nedávno totiž přeskočil hranici 14 bilionů dolarů. Hlavní výhodou zamýšleného výprodeje federálního majetku tak je to, že se na něm bez problémů shodnou jinak nesmiřitelně rozhádaní demokraté a republikáni.

Prodej zpomalí byrokracie   

Než se povede prodat nemovitosti a další majetek, bude to ještě trvat. Vše totiž může protáhnout mnoho byrokratických kroků. Například v případě vlnového pásma bude muset Kongres přijmout zvláštní zákon. U nemovitostí zase zákon vyžaduje dlouhý proces, při němž nejprve další úřady zkoumají, zda by se jim budova nehodila. Hledí se také například na to, zda by nemovitost nemohla sloužit jinému veřejnému účelu. Prodat ji lze až v případě, že pro ni stát žádný nový účel nenalezne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
před 2 hhodinami

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
před 21 hhodinami

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
včera v 06:30

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
12. 8. 2026

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
12. 8. 2026

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
12. 8. 2026Aktualizováno12. 8. 2026

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.