USA si chce na státní dluh vydělat prodejem ostrovů

New York – Americká vláda se topí v dluzích, zvažuje proto prodej části svého nemovitého i dalšího majetku. Na trhu by tak podle deníku The New York Times mohl být k dispozici například ostrov, soudní budovy, ale možná i letiště, nevyužívané vozy, silnice, či dokonce vlnové pásmo využívané pro vysílání televizního signálu. Plán má podporu politiků z obou stran.

V inzerátu na prodej ostrovu Plum stojí, že jde o 340 hektarů s „písečnými plážemi, nádhernými vyhlídkami a přístavem“. Na ostrově nicméně dříve sídlila pobočka federálního střediska pro choroby zvířat, a tak se nový majitel možná bude muset „vypořádat s biologickým zamořením“.

Vláda si chce prodejem vydělat 22 miliard dolarů

Kromě ostrovu však vláda USA vlastní více než milion nemovitostí. Prodej části z nich a dalšího majetku by podle Bílého domu mohl během následujících deseti let vynést 22 miliard dolarů. Čtyři pětiny této částky by nicméně představoval očekávaný výnos z televizního vlnového pásma, které by podle vlády šlo lépe využít pro šíření širokopásmového bezdrátového připojení k internetu. Někteří lidé jsou navíc skeptičtí, zda vláda skutečně může získat tolik peněz.

Ani kdyby se skeptici mýlili, výši obřího amerického dluhu by to příliš nezměnilo. Nedávno totiž přeskočil hranici 14 bilionů dolarů. Hlavní výhodou zamýšleného výprodeje federálního majetku tak je to, že se na něm bez problémů shodnou jinak nesmiřitelně rozhádaní demokraté a republikáni.

Prodej zpomalí byrokracie   

Než se povede prodat nemovitosti a další majetek, bude to ještě trvat. Vše totiž může protáhnout mnoho byrokratických kroků. Například v případě vlnového pásma bude muset Kongres přijmout zvláštní zákon. U nemovitostí zase zákon vyžaduje dlouhý proces, při němž nejprve další úřady zkoumají, zda by se jim budova nehodila. Hledí se také například na to, zda by nemovitost nemohla sloužit jinému veřejnému účelu. Prodat ji lze až v případě, že pro ni stát žádný nový účel nenalezne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Schillerová navrhuje zvýšit schodek rozpočtu na příští rok o dvacet miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla pro příští rok zvýšení schodku veřejných financí o necelých dvacet miliard korun, tedy z letošních 2,6 na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). ČT spočítala, že v případě takového zvýšení by vzrostl deficit státního rozpočtu na 330 až 340 miliard korun. Stejný odhad má i Národní rozpočtová rada. Státní kasa se bude muset vypořádat například s výrazným růstem požadavků ministerstev, zejména u obrany, školství, zdravotnictví a sociálních věcí.
před 4 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rostoucí životní náklady vyvíjejí tlak na práva Evropanů, varuje unijní agentura

Vysoké životní náklady podle výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), zveřejněné tento čtvrtek, vyvíjejí tlak na práva Evropanů. Dokument upozorňuje také na rostoucí nenávist na internetu a nedokončenou integraci migrujících pracovníků.
před 8 hhodinami

Novo Nordisk otevřel výrobní závod u Prahy

Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk otevřela výrobní závod v Bohumili, osadě, která patří pod středočeské Jevany. Investovala do něj více než osm miliard korun, z toho 3,5 miliardy dala do jeho modernizace. Vyrábět v něm bude součásti do moderních léků na cukrovku a obezitu. Prezident společnosti Mike Doustdar řekl, že výroba začala tento měsíc.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Banky v květnu poskytly hypotéky za 52,6 miliardy korun, o 54 procent více než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v květnu hypoteční úvěry za 52,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským květnem to znamená nárůst o 54 procent, proti dubnu se objem hypoték snížil o 14,5 procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o 14 procent na 38,1 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,67 procenta z dubnových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 17 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
11. 6. 2026
Načítání...