Unie posílí práva zaměstnanců velkých korporací

Štrasburk - Evropský parlament se s členskými státy unie dohodl na posílení práv zaměstnanců velký firem. Ti budou moci více promlouvat do důležitých rozhodnutí firem, týkajících se například změny struktury či snižování výroby. Dohoda posiluje práva závodních rad evropských korporací a zavazuje vedení firem ke konzultaci podstatných rozhodnutí firmy. Na délce pracovního týdne zatím shoda nepanuje, ač bylo dosaženo mírného pokroku. Diskuse se vede především o možnost výjimek překročení maximální délky pracovního týdne.

„Tato nová úprava opravňuje závodní rady v Evropě k lepší informovanosti a také konzultacím během restrukturalizace, což je v současném ekonomickém klimatu obzvláště důležité,“ uvedla Evropská komise v prohlášení. V rámci dosavadní legislativy mohly závodní rady vzniknout ve firmách zaměstnávajících více než 1000 pracovníků na žádost nejméně sta z nich.

Dodatek zákona jednoduše definuje, co se rozumí pod pojmem konzultace mezi managementem a pracovníky, aby do budoucna nedocházelo k situacím, kdy jsou zaměstnanci například z uzavření továrny velice překvapeni. To se přihodilo například minulý rok, kdy finský výrobce mobilních telefonů uzavřel továrnu v Německu, aniž to před tím řádně prodiskutoval se závodní radou.

Shoda nepanuje na délce pracovního týdne

Evropská unie se zatím nedokázala shodnout na tom, jak dlouhý by měl být v unii pracovní týden a jaká pravidla by v tomto směru měla v EU existovat. Spor se nevede ani tak kolem stanovení jeho maximální délky na 48 hodin, nýbrž hlavně okolo výjimek umožňujících překročení tohoto limitu. Tato možnost nyní platí v 15 z 27 států bloku včetně Česka, parlament ji ale chce časem zrušit.

„Od počátku jsme poslancům Evropského parlamentu říkali, že pokud mají představu, že výsledkem tohoto jednání může být nějaké ustanovení, které by předjímalo zrušení opt-outů (výjimek), že to nikdy Radou EU neprojde a že to je vyloučené,“ řekl český ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. V ČR běžný pracovní týden trvá 40 hodin. Češi ale stejně jako řada dalších států využívají výjimek umožňujících tuto délku prodloužit, v ČR je tak možné přidat až 16 hodin.

Diskuse o pracovním týdnu probíhají již dlouho

Europoslanci a státy EU se na změně současných pravidel nejsou s to dohodnout už dlouho. Zatímco parlament požaduje tužší stanovení limitů pracovního týdne, vlády členských zemí požadují i v souvislosti s probíhající světovou krizí větší flexibilitu. S návrhy změn Evropská komise přišla už v roce 2004.

Pokud by se znesvářené strany nedohodly, zůstala by v platnosti dosavadní pravidla. Ta podle Nečase zaměstnancům zajišťují mnohem menší ochranu než navrhovaná sporná norma. Počítají podle něj třeba s limitem pro pracovní dobu až ve výši 78 hodin. Podle navrhované normy by to bylo nejvýše 65 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ od ledna zlevní elektřinu a plyn 1,6 milionu zákazníkům

Energetická společnost ČEZ zlevní od začátku příštího roku dodávky energií pro celkem 1,6 milionu zákazníků. Cenu elektřiny na dobu neurčitou sníží o 240 korun za spotřebovanou megawatthodinu, cenu plynu pak o 70 korun. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé.
před 1 hhodinou

O úspěchu ve škole v Česku často rozhoduje už narození

O úrovni vzdělání tuzemských dětí je z velké části rozhodnuto už v okamžiku jejich narození. Česko patří mezi země, které mají nízkou takzvanou sociální mobilitu. Žáci ze vzdělanějších rodin dosahují lepších výsledků než jejich vrstevníci z méně vzdělaného prostředí. Významný podíl na tom má ekonomická situace rodiny. Tématu se věnovaly Události, komentáře z ekonomiky.
před 2 hhodinami

Čína zrušila omezení vývozu některých vzácných kovů do USA

Čína zrušila omezení vývozu gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států. Jedná se o důležité materiály pro výrobu polovodičů. Opatření platí od neděle do 27. listopadu 2026, píší tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu.
před 6 hhodinami

Valuty a více půjček. Válka mění přístup Ukrajinců k penězům

Válka značně zhoršuje finanční situaci Ukrajinců. Inflace zvedá ceny a obyvatelé napadené země chudnou. Často si proto berou půjčky a upřednostňují valuty. Rozšířilo se i využívání internetového bankovnictví, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.
před 7 hhodinami

O superdávku za měsíc požádal skoro čtvrtmilion lidí. Nejspíš ji čekají změny

Měsíc od spuštění největší reformy sociální podpory za poslední roky zatím lidé podali přes dvě stě tisíc žádostí o takzvanou superdávku. Z toho skoro čtyřicet procent on-line, vyplývá z dat ministerstva práce. Jednotnou dávku, která nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě, pravděpodobně čekají další úpravy. Koalice ANO, SPD a Motoristů už avizovala, že chce systém zrevidovat.
před 8 hhodinami

Rusko má kvůli sankcím problém s odbytem ropy

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.
7. 11. 2025

Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
7. 11. 2025Aktualizováno7. 11. 2025

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
7. 11. 2025
Načítání...