Kyjev – O ceně, kterou bude platit Rusku za plyn, chce nechat Ukrajina rozhodnout mezinárodní arbitráž. Podle úřadujícího prezidenta Oleksandra Turčynova již předala rozhodčímu soudu stížnost na „svévolné“ ruské zvýšení vývozní ceny zemního plynu i anexi poloostrova Krym. Jako náhradu za Krym chce Ukrajina 100 miliard dolarů. Kvůli plynu se dnes také sejde eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger s ruským ministrem energetiky Alexandrem Novakem.
Kyjev chce u mezinárodní arbitráže získat náhradu za obsazený Krym a také žádá snížení ceny za ruský plyn na úroveň dohodnutou prezidentem Viktorem Janukovyčem tj. 268,5 dolaru za tisíc kubických metrů. Ruský exportér Gazprom cenu po Janukovyčově pádu jednostranně zvýšil na 485 dolarů za tisíc kubíků a hrozí Ukrajině, že jí sníží dodávky, nezaplatí-li vyšší cenu. „Mezinárodní arbitráž by měla zabránit praxi, kdy Moskva svévolně ceny plynu zvyšuje,“ konstatoval prozatimní ukrajinský prezident Turčynov.
Oleksandr Turčynov řekl ukrajinské televizi, že doufá, že Ukrajina nezůstane ve sporu s Ruskem osamocena. Moskva podle něj pomocí plynu vydírá i další země. „Očekáváme, že naši strategičtí partneři budou postupovat koordinovaně a společně přinutíme Rusko respektovat stanoviska civilizovaných zemí,“ řekl Turčynov. Právě o plynu bude dnes v Berlíně jednat také eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger s ruským ministrem energetiky Alexandrem Novakem.
Požadavek 100 miliard dolarů za Krym zdůvodnil ukrajinský ministr Pavlo Petrenko ztrátami, které země utrpěla kvůli tomu, že přichází o produkci poloostrovních výrobních závodů, nemá k dispozici plyn z krymského pobřežního šelfu ani výnosy z krymských přístavů.
Rusko nemá výhrady k Bratislavě kvůli dohodě s Ukrajinci
Ukrajina se snaží zajistit si dodávky plynu přes Slovensko. Proti tomu Rusko výhrady nemá, protože přístup Bratislavy neporušuje dohody s Ruskem, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým slovenským protějškem Miroslavem Lajčákem. „To, jak k této otázce přistoupilo slovenské vedení, naprosto neporušuje nějaké dohody s (ruským plynárenským koncernem) Gazpromem, s ruskou vládou, a proto nemáme žádné výhrady,“ zdůraznil Lavrov podle agentury ITAR-TASS.
Slováci a Ukrajinci koncem dubna podepsali dohodu o zpětných dodávkách plynu ze Slovenska na Ukrajinu, která ale počítá s přepravou menšího množství plynu, než Kyjev původně požadoval. Slovensko by od podzimu mělo dopravovat plyn prostřednictvím záložního plynovodu mezi oběma státy. Tímto způsobem dokáže Ukrajina zajistit necelou pětinu své roční spotřeby plynu.
Kyjev původně žádal dodávky přes kapacitně větší tranzitní plynovod, kterým proudí ruský plyn přes Slovensko dále do západní Evropy. K tomuto kroku by ovšem Bratislava podle představitelů slovenské vlády i Evropské komise potřebovala získat souhlas Ruska. Lajčák podle ITAR-TASS uvedl, že Slovensko vyšlo vstříc žádosti Ukrajiny, usilující o diverzifikaci tras dodávek plynu, protože to pokládalo za normální a užitečné. Jde ale o komerční operaci a Bratislava má zájem na jejím souladu se všemi normami mezinárodního práva.
